Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za listopad 2020: California-Taurus-M45

ČAM za listopad 2020: California-Taurus-M45

California-Taurus-M45
Autor: Evžen Brunner

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2020 získal snímek „California-Taurus-M45“, jehož autorem je Evžen Brunner Do našich krajin přichází pomalu zima a s ní se nám v průběhu noci vysoko nad hlavu dostávají zajímavá souhvězdí. Tak například Býk či Perseus. A protože se jedná o fotogenicky velmi zajímavou oblast, zamířil na ni objektiv svého fotografického objektivu astrofotograf Evžen Brunner. Fotografii, kterou pořídil, zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. A právě jeho snímek v měsíci listopadu zvítězil.

 

Již na první pohled je patrná úžasná barevnost tohoto koutu vesmíru. Červená barva mlhoviny NGC 1499, známé pro svůj tvar pod jménem Kalifornie a nacházející se v souhvězdí Persea, ostře kontrastuje s modrými Plejádami, ponořenými do hnědavých prachových oblak. Barva mlhoviny je důsledkem rekombinace elektronů s ionizovanými atomy vodíku. Leží ve vzdálenosti 1340 světelných let od Země a její skutečný rozměr se odhaduje na 100 světelných let. Na obloze zabírá přibližně 7 úplňků Měsíce a pravděpodobně je ozařována hvězdou ξ Persei. Nachází se v galaktickém spirálním rameni Oriona, v tom samém, ve kterém bychom našli i naše Slunce spolu se Zemí a ostatními planetami a dalšími tělesy. Mlhovina byla objevena a popsána americkým astronomem Edwardem Barnardem 3. listopadu 1885. Právě včas, aby mohla být zařazena do nově vznikajícího Dreyerova katalogu NGC, tedy "Nového generálního katalogu" zahrnujícího několik tisíc mlhovin, galaxií a hvězdokup.

Druhým objektem snímku je výrazně modrá otevřená hvězdokupa Plejády. Ta se ve vzdálenosti 400 světelných let od nás prodírá mračnem kosmického prachu. To na snímku můžeme pozorovat vpodobě hnědo-černo-červenavých záclon. I hvězdokupa Plejády, zvaná též Kuřátka s oficiálním označením M45, se nachází ve spirálním rameni Oriona. Ovšem mnohem blíže k nám než mlhovina Kalifornie. Můžeme v ní pouhým okem podle stavu oblohy i našich očí pozorovat 5 až 7, někdy i více nejjasnějších hvězd v podobě malinkého vozíčku. Barevné snímky pak prozradí, že okolí těchto hvězd září modravým světlem. Tuto barvu způsobuje rozptyl světla jasných hvězd na prachových částicích okolního mračna. Označení M45 hvězdokupě přiřadil francouzský astronom Charles Messier, když 4. března 1769 změřil její polohu a zanesl ji do svého katalogu nekometárních objektů na obloze. Messier byl totiž velkým pozorovatelem komet a tyto objekty jej často při pozorování mátly. Proto se rozhodl pořídit jejich katalog, aby je v budoucnosti s kometami nezaměňoval.

Na rozdíl od mlhoviny Kalifornie, ze které je možno očima spatřit pouze náznak nejjasnější části a to pouze za vynikajících pozorovacích podmínek, hvězdokupa Plejády je známá již od starověku. Svou roli hrála v mnoha kulturách. Například indiáni si na jejích hvězdách zkoušeli svůj zrak, stejně jako staří Řekové. Zdá se, že svou roli Plejády hrály i u starých Slovanů. Právě od nich pravděpodobně pochází pojmenování Kuřátka. V řecké mytologii byly dcerami Atlanta a Pleione. První známá písemná zmínka pochází od Homéra v jeho dílech Ilias a Odyssea. Třikrát se objevují dokonce i v Bibli.

Astrofotograf Evžen Brunner nám přinesl vskutku hezký pohled do našeho vesmírného okolí, téměř za hvězdná humna. My mu nejen za porotu soutěže, ale jistě i za všechny milovníky vesmíru k jeho vítězství v soutěži gratulujeme a za snímek děkujeme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tři Studně (u N. Města na Mor.)

Datum pořízení: 18.09.2020 0:45

Optika: Samyang 135 / 2.0, F/2 @ 135mm

Montáž: CEM40

Snímač: ASI071MC, Astronomik UV/IR

Popis:

3 pole, každé 100x90s. Za tu kompozici se trochu stydím...

 

Zpracování:

PixInsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: M45, ČAM


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »