Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za září 2022: Jupiter a Ganymed

ČAM za září 2022: Jupiter a Ganymed

Jupiter a Ganymed
Autor: Karel Sandler

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2022 získal snímek „Jupiter a Ganymed“, jehož autorem je Karel Sandler Kdo se večer v září 2022 podíval na oblohu, jistě si všiml jasné „hvězdy“ nad jižním až jihovýchodním obzorem. Zářila klidným nažloutlým světlem a pro naše předky byla jednou z pěti známých „hvězd toulavých“. Dostaly i jména – Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Víc jich nebylo, byť například Uran mohli na vlastní oči vidět, ale pro jeho slabý jas docela určitě nezaznamenali jeho pohyb oblohou. Po dlouhé době zjistili, že obíhají poměrně pravidelně a že se dá jejich dráha nebem předpovědět. 

A ještě později se zjistilo, že obíhají kolem Slunce a staly se tak oficiálně oběžnicemi neboli planetami Sluneční soustavy. Jejich počet postupně rostl a v době „největší slávy“ jich bylo dokonce devět. A po několika letech hledání desáté planety jich zbylo jen osm. To, když se zjistilo, že by jich muselo být ne deset, ale desítky a stovky. Vytvořila se tedy nová a vlastně první důkladná definice planety. A do té se už ta zatím poslední, devátá planeta Pluto, nevešla.

Ale to jsme poněkud odbočili od vítězné fotografie astrofotografa Karla Sandlera „Jupiter a Ganymed“, kterou zaslal do soutěže Česká astrofotografie, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. Bohové Jupiter a Ganymed, jejichž jména dostala i největší planeta Sluneční soustavy a jeden z jejích měsíců, jsou postavy římské mytologie. Jupiter byl nejvyšší z římských bohů vládnoucí nebesům a hromu. Byl vlastně obdobou nejvyššího řeckého boha Dia. Ganymedes, jehož jméno nese největší Jupiterův měsíc, jež je zároveň největším měsícem ve Sluneční soustavě vůbec, byl v řecké mytologii synem trojského krále Tróa a jeho manželky Kallirhoé, dcery říčního boha Skamandra. Ganymedes se stal Diovým oblíbencem, který jej učinil číšníkem na Olympu. Tím ovšem pohněval svou manželku Héru, neboť do té doby zde byla číšnicí její dcera Hébé ….

Na fotografii, přesněji řečeno na animaci obou těles, vidíme jednak otáčení planety samotné, která se i přes svou velikost otočí jednou za méně než deset hodin, jednak i detaily na povrchu měsíce Ganymeda i jeho pohyb okolo planety.

Planeta má rovníkový průměr 142 984 km, přes póly pak 133 709 km. Je tedy poměrně výrazně zploštělá, což je ostatně na snímku i patrno. Průměr měsíce Ganymedes je pak 5268 km, což je o něco méně než polovina Země. Ganymedes objevil Galileo Galilei během svého pozorování v roce 1610, pojmenoval jej však německý astronom Simon Marius. Ten dokonce vešel ve spor s Galileem, neboť tvrdil, že čtyři největší Jupiterovy měsíce objevil dříve. Je pravděpodobné, že Marius objevil měsíce sice nezávisle, ale o několik dnů později. Ostatně Marius si podobně přisvojoval objev jasné galaxie v Andromedě, přičemž ta byla známa nejméně od dob středověkých arabských mořeplavců. I přes tyto malicherné problémy byla po Simonu Mariusovi pojmenována oblast na Ganymedu i kráter na Měsíci.

Planeta Jupiter byla v měsíci září jednak nejblíže k Zemi, jednak v opozici se Sluncem. Této konfigurace využil Karel Sandler k pořízení portrétů jasného Jupitera i podstatně slabšího Ganymeda. Ke krásnému snímku / animaci gratulujeme nejen za porotu soutěže, ale jistě i za všechny příznivce krásné astronomie.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Praha

Datum pořízení: 07.09.2022

Optika: Celestron C9EV

Montáž: AZEQ6-GT

Snímač: Neptune-C II

Popis:

Animace snímků s časovým rozestupem čtyři minuty znázorňuje rychlou rotaci Jupitera i pohyb jeho největšího měsíce.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »