Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2015

Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2015

Detail NLC
Autor: Jan Drahokoupil

Navzdory očekáváním začala sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (zkratkovitě NLC) nad českou kotlinou dosti pozdě. Ale přeci. První úkaz byl hlášen teprve den před letním slunovratem a na další pozorování bylo třeba vyčkat 4 dny. Přesto netřeba zoufat, sezóna podobně jako v minulém roce může překvapit vskutku mimořádným úkazem. Nepřestávejte proto vyhlížet a do té doby se můžete kochat snímky ostatních pozorovatelů z předchozích nocí. Těšíme se na další úlovky!

Aktualizováno: 14. července 2015, 17:06 SELČ.

Tip: Jak a kdy vyhlížet?

Najděte si večer (po 22. hodině) či časně ráno (po 2. hodině) místo s odkrytým severozápadním, severním a severovýchodním obzorem. Noční oblaka se prozradí tak, že začínají „svítit“ do běla, zatímco běžná oblačnost na obloze tmavne či chytá naoranžovělý nebo nažloutlý nádech od světel z aglomerací pod nimi. Večer pomalu „klesají“, jak se Slunce ocitá níž a níž pod obzorem. Ráno naopak „rostou“ z nenápadného rozložení nad obzorem a v průběhu další hodiny občas dosáhnou neobvykle výrazných struktur, dokud nezmizí v silné záři rozbřesku. Nejvíce připomínají jemná závojovitá (cirrovitá) oblaka, ale při pohledu malým dalekohledem jsou mnohem jemnější a vláknitější než běžné cirry. Prozradí je též nezvykle světlá, bílo-modrá až stříbřitá barva. Vysoko v severních horách (např. v Krkonoších), odkud je výhled velmi daleko do Polska, je lze sledovat ve výšce několika málo stupňů nad obzorem i v průběhu celé noci. Běžně se maximální výška NLC v České republice dostává k 35° nad obzorem. Na bezoblačné obloze se mohou rozkládat v rádiusu i více jak 60°. Využít můžete rovněž výstupů rozsáhlé online sítě webových kamer. Jak vidno na stránkách o Optických jevech v atmosféře, například webové kamery Humlnet či kamery ČHMÚ zabírají hned z několika míst severozápadní až severovýchodní obzor. Pokud se na kamerách v inkriminovaném čase ve správných místech začnou jevit na obloze struktury nočních oblak, vyběhněte ven a vychutnejte si jev hned vzápětí i na vlastní oči!

Nejnovější snímky

Snímky jsou v galerii řazeny od nejnovějších pozorování. Své fotografické úlovky můžete do galerie zasílat přes formulář. Zdařilé záběry rovněž nezapomeňte zaslat do České astrofotografie měsíce. Mimo tuto galerii si můžete rovněž nejnovější pozorování prohlédnout na stránkách Optických úkazů v atmosféře.


Náhled Kategorie Místo pořízení Datum Autor


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »