Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fotogalerie: Perseidy 2023

Fotogalerie: Perseidy 2023

Jasnejšie perzeidy z nocí z 10./11. a z 11./12. 8. 2023
Autor: Juraj Hanula

Meteorický roj Perseid je nejoblíbenější pro vysokou četnost "padajících hvězd" kolem jeho maxima a nepochybně hlavně proto, že nastává každoročně kolem 12. srpna, tedy v době dovolených a ještě poměrně teplých nocí. Podmínky v roce 2023 poměrně přály. Noci byly co se počasí týče proměnlivé, ale našla se i místa, kde bylo jasno několik nocí. Měsíc před novem pozorování téměř nerušil.

Podařilo se vám takový meteor vyfotografovat a nebo i vidět okem? Zašlete nám své snímky pomocí formuláře a ty zdařilé zároveň do České astrofotografie měsíce.

Stopy zachycené během Perseid u Jizerky Autor: Ondřej Kůrka
Stopy zachycené během Perseid u Jizerky
Autor: Ondřej Kůrka
Ne každá stopa na obrázku sice může znamenat meteor z roje Perseid, ale to samozřejmě nevadí. Pojďme si připomenout, jak poznáme typickou Perseidu.

Ideální samozřejmě je, když během fotografování sledujeme místo, kam míří objektiv. Když pak lidově řečeno spadne hvězda přesně tam, kam míříme, je dobré hned po skončení expozice snímek zkontrolovat. Meteor totiž letí tak rychle, že ty slabší se vůbec nezachytí, ačkoli okem je vidíme snadno. A naopak družice letící pomalu se zachytí snadno, i když okem je výrazně slabší.

Na přiloženém snímku vpravo (dole je souhvězdí Lyra a jasná Vega) je typický příklad. Dvě družice letěly nedaleko sebe stejným směrem a vytvořily dvě různě jasné stopy v horní části snímku. Další letěla zhruba kolmo na Mléčnou dráhu. Stopy mají téměř rovnoměrný jas a nesměřují z radiantu roje Perseid a podle vzhledu stop zřejmě nejde ani o jiný meteor.

Perseidy mají na snímku většinou nerovnoměrně silnou stopu před a po maximálním zjasnění. Začátek stopy je u nich navíc typicky zelený a konec zhruba načervenalý. Stopa meteoru musí samozřejmě jakoby směřovat z radiantu v souhvězdí Persea. Naopak záblesky družic jsou často symetricky jasné na obě strany. Stopy družic bývají často rovnoměrně jasné a náhle useknuté počátkem nebo koncem expozice. Pokud snímáme sekvenci poměrně krátkých expozic (15-60 s), měli bychom stopu družice vidět na více z nich.

Zajímavou ukázkou je rovněž velmi širokoúhlý záběr Radka Kroupy z Mikulova, kde vidíme opravdu celou řadu různých stop. Perseida je tam zcela jistě vidět velmi blízko radiantu. Stopa mění barvu a je vidět u hvězdy Mirfak. Další zajímavá je jasná stopa vpravo dole, která sice není Perseidou (směřuje zcela jiným směrem), ale nejde ani jednoznačně vyloučit, že nejde o meteor. Pokud ano, musel být velmi jasný. Na snímku jsou ještě dvě stopy, které sice nemají barvu typickou pro Perseidy, ale s trochou fantazie nelze vyloučit jejich původ v tomto roji. Převažují však stopy družic typické i svou useknutou částí při konci nebo začátku snímání.

Perseidy Autor: Radek Kroupa
Perseidy
Autor: Radek Kroupa

Ještě jednou moc děkujeme, že neváháte své snímky poslat, ať už na nich meteory jsou nebo ne. Věříme, že toto povídání bylo zajímavé i poučné, a to právě díky vám, čtenářům, bez nichž by tento server nemělo smysl plnit zajímavostmi na obloze a v kosmonautice.

A nyní se již pojďme ponořit do galerie snímků, kde Perseidy rozhodně jsou.


Náhled Kategorie Místo pořízení Datum Autor


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »