Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fulldome Festival Brno 2021 je tady!

Fulldome Festival Brno 2021 je tady!

Po virové přestávce proběhne od 27. do 30. července 2021 Fulldome Festival Brno 2021. Filmy z neuskutečněného ročníku 2020 se přesunuly do letošního ročníku a festival se tak rozšířil o jeden den. Celkem 50 fulldome filmů pochází z 19 zemí a promítnout je za sebou zabere neuvěřitelných 23 hodin. Výběr z toho nejlepšího může brněnská veřejnost zhlédnout na DigiFestu 31. července a 1. srpna 2021.

Planetária jsou bránami nejen do vesmíru, ale také do říše vědy a techniky. Fulldome Festival Brno je přehlídkou toho nejlepšího, co se za poslední dva roky na poli této zázračné audiovizuální techniky urodilo. A následný DigiFest je pak skutečným výběrem těch nejlepších hroznů,“ komentuje Tomáš Koláčný, náměstek primátorky města Brna.

Musím přiznat, že jsme letos při přípravě riskovali. V okamžiku, kdy jsme vyhlásili, že festival zorganizujeme, nebylo zřejmé, zda v sále digitária nebudu sedět sám,“ dodává Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „I přes peripetie v cestování nakonec dorazí tolik pracovníků planetárií, že jsme zcela zaplnili hygienou omezenou kapacitu digitária. Uvítáme kolegy a kolegyně z celé Evropy. Netradičním doplňkem bude přísné testování, karanténní opatření a vůně desinfekce. Přesto všechno účastníkům stojí za to, vydat se do Brna. To je pro nás to nejlepší vysvědčení.

Kdokoliv kdo věří na světové spiknutí se asi nikdy nepokusil zorganizovat školní výlet nebo filmový festival pod přísnou a nepravidelnou taktovkou proticovidových opatření… I přes náročnou organizaci si ale myslím, že Fulldome Festival Brno 2021 bude významná akce – vždyť půjde o první mezinárodní setkání evropských planetárníků od začátku pandemie.“ Ondrej Kamenský, ředitel Fulldome Festival Brno.

135088.jpg
V rámci Fulldome Festivalu Brno 2021 budou uděleny čtyři ceny. Cena ředitele Hvězdárny a planetária Brno je spojena s uvedením představení v české verzi právě v brněnském digitáriu. Cenu diváků vyberou pracovníci evropských planetárií i producenti. Na dalších dvou oceněních – pro nejlepší 2D a 3D film – se musí shodnout odborná porota. Tu letos tvoří Paulina Majda (Łódź Film School), Björn Voss (Der Landschaftsverband Westfalen-Lippe) a Tomáš Dobrovodský (Krajská hvezdáreň a planetárium Maximiliána Hella v Žiari nad Hronom).

Z přihlášených filmů navíc pracovníci Hvězdárny a planetária Brno vybrali své favority, které spolu s vítěznými snímky nabídnou ke zhlédnutí v rámci přehlídky DigiFest 2021 o víkendu 31. července a 1. srpna.

Konkrétně se bude jednat o

  • Making Magic – A Visual Effects Story (3D)
  • GrandPa & Zoe – Mission: Light
  • Kitz the Cat's Supermoon adventure
  • Signs of Life
  • Asteroid 3D – Mission Extreme
  • Satelix
  • Worlds Beyond Earth
  • Life's Question

Přesný program a možnost rezervace najdete na www.hvezdarna.cz 

Přijdete se podívat?

Fulldome Festival Brno organizuje Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci se statutárním městem Brnem, International Planetarium Society, Jihomoravským krajem (v rámci projektu Jihomoravský kraj fandí vědě), SNIP & Co. a společností Faster.cz. Akci podpořily RSA Cosmos/Konica Minolta, Nowatron Elektronik, Front Pictures, Creative Planet, Goto Inc., Sky-Skan, Evans & Sutherland, Reef/Softmachine. Prezidentem festivalu je Ondrej Kamenský. Podrobnější informace na www.fulldomefestivalbrno.com




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »