Generace vesmír. Cesta k objevům může začít v každé české třídě!
Někdo z dnešních středoškolaček a středoškoláků může jednou objevit druhou Zemi – planetu podobnou té naší. Nebo vyvinout přístroj, který takový objev umožní. Iniciativa Generace vesmír mladým lidem ukáže, jak se k podobné práci dostat. Prostřednictvím osobních příběhů propojí svět mezinárodní astronomie s těmi, kdo si právě vybírají své další studium.
- Smyslem je vzbudit zájem o vědu a techniku u co největšího počtu českých středoškoláků.
- Projekty Extrémně velký dalekohled, kosmická observatoř QUVIK a další nabízejí mimořádné příležitosti budoucím vědkyním a vědcům, techničkám a technikům. Iniciativa Generace vesmír řekne, jaké to jsou.
- První přelomová akce proběhne v pondělí 8. února 2027 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno a bude on-line přenášena na střední školy v celé České republice.
- Chceme jasně ukázat, že v Brně je sice střed vesmíru, cesta k němu ale může začít na kterékoli české škole.
- Generace vesmír se realizuje u příležitosti 20. výročí členství České republiky v Evropské jižní observatoři.
- Symbolem iniciativy je šestiúhelníkové zrcadlo – 1/798 objektivu největšího dalekohledu všech dob.
- Projekt je pod záštitou Roberta Plagy, ministra školství mládeže a tělovýchovy.
- Další informace a přehled navazujících akcí na www.generacevesmir.cz
Na severu Chile se staví Extrémně velký dalekohled (zkr. ELT) – největší optický dalekohled světa. Připravovaná česká kosmická observatoř QUVIK (angl. Quick Ultra-Violet Kilonovae surveyor) bude sledovat dramatické události ve vesmíru pomocí ultrafialového záření.
Oba projekty otevírají bezpočet příležitostí generaci, která dnes dochází na střední školu. Zapojit se mohou nejen vědkyně a vědce, techničky a techniky, ale také lidi se zájmem o programování, optiku, elektroniku nebo konstrukci přístrojů, stejně jako ekonomii či právo.
Jak udělat první krok? Co je potřeba zvládnout? Kde se dostat k prvnímu výzkumu nebo zahraniční zkušenosti? A jakou podobu má každodenní život lidí, kteří se takovým projektům věnují?
První velká akce iniciativy Generace vesmír se uskuteční v pondělí 8. února 2027 na Hvězdárně a planetáriu Brno a bude přenášena on-line do středních škol po celé České republice. Jeho součástí bude dokument představující roli Česka a konkrétních českých vědců natáčený přímo v prostředí, kde se realizují klíčové projekty – stanovištích Evropské jižní observatoře v Chile. Mladým lidem ukáže, jak se ze střední školy dostat na místo, kde mohou formovat světovou vědu.
Na workshopu se setkají lidé, jejichž cesty vedly přes Evropskou jižní observatoř (zkr. ESO) nebo Evropskou kosmickou agenturu (zkr. ESA). Představí výzkum planet u jiných hvězd, práci s radioteleskopy ALMA i zkušenost se získáním stovek hodin pozorovacího času na největších astronomických dalekohledech. Podělí se o příběhy prvních zahraničních pobytů, změn profesního směru i návratů do Česka s vlastními výzkumnými projekty. Vedle vědkyň a vědců dostanou prostor také lidé, kteří astronomické technologie navrhují a stavějí. Ukážou, že k práci na velkých astronomických projektech vede řada cest – a první krok lze udělat už během střední školy.
Kdo bude hledat druhou Zemi?
Na hoře Armazones v chilské poušti Atacama vzniká Extrémně veliký dalekohled (angl. Extremely Large Telescope). Jeho hlavní zrcadlo o průměru 39 metrů zachytí více světla než všechny současné dalekohledy dohromady. Kromě planet u jiných hvězd umožní zkoumat mladé hvězdy i galaxie nebo sledovat, jak se v čase mění rozpínání vesmíru. Jedním z jeho hlavních cílů je studium atmosfér planet podobných Zemi a možných známek života. Práci nabídne několika generacím lidí ve výzkumu i technických oborech.
Jak ve vesmíru vzniká zlato?
Kosmický dalekohled QUVIK bude pozorovat vesmír v ultrafialovém oboru, pro který je zemská atmosféra neprůhledná. Zaměří se mimo jiné na tzv. kilonovy, zářivé události provázející srážky neutronových hvězd. Jejich pozorování pomůže objasnit, jak ve vesmíru vznikají těžké prvky, například zlato a platina. Vědeckou část projektu povede astrofyzikální tým z Masarykovy univerzity, která bude také provozovat vědecké operační středisko. QUVIK tak propojí český astronomický výzkum s vývojem kosmických technologií. Ukáže také, jak spolu při přípravě vesmírné mise spolupracují vědecké týmy, univerzity a průmyslové firmy.
Iniciativu Generace vesmír společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Masarykova univerzita, sdružení Zvaž vědu!, Vysoké učení technické v Brně a další partneři. Vzniká u příležitosti 20. výročí členství České republiky v Evropské jižní observatoři.
Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium Brno, dusek@hvezdarna.cz
Tereza Jeřábková, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, tereza.jerabkova@sci.muni.cz
Jan Herzig, Zvaž vědu!, herzig@zvazvedu.cz
O autorovi
Jiří Dušek
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
