Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  O jarňákách z Kraví hory až na okraj viditelného vesmíru!

O jarňákách z Kraví hory až na okraj viditelného vesmíru!

Kam přesně? Na brněnskou hvězdárnu! Ve které dny? O březnových prázdninách! Proč? Protože brněnská hvězdárna opět nabízí chytrou zábavu pro všechny kosmoplavce. 

„Jako každý rok připravujeme na jarní prázdniny mimořádné projekce – a další aktivity – jak pro ty nejmenší, tak i ty nejstarší, pro laiky i poučené,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Obzvlášť doporučuji velmi úspěšné představení Pejsek a kočička letí ke hvězdám, které kombinuje živé loutkoherce s předem připravenými animacemi na naší obří projekční ploše. Uniknout by nemělo ani speciální vysílání s Českým rozhlasem Brno na téma MENDEL.“

O jarních prázdninách můžete do digitária přijít na některé z úžasných představení: Se zvířátky o vesmíru a Pejsek a kočička letí ke hvězdám jsou vhodné pro nejmenší kosmoplavce. Pořad Kouzelný glóbus 3D je zase ideální pro starší sourozence a jejich rodiče. Hvězdný cirkus 3D napoví, odkud se vzal náš svět, naopak Vesmírné oázy 3D pro teenagery a dospělé se vydávají po stopách životodárné tekutiny napříč Sluneční soustavou. Do každého z těchto pořadů vložili pracovníci Hvězdárny a planetária Brno maximum: umu i dostupných prostředků.

„Skvělý nápad, vynikající provedení! Herečky Eva Lesáková a Helena Pešková Dvořáková ovládají hru s loutkami, báječně mluví i zpívají. Umějí udržet pozornost diváků. Jejich smysl pro rytmus představení a synchronizace s předtočenými záběry jsou obdivuhodné. Výtečná je scénografie Jaroslava Milfajta a animace Petra Houška. Scénář, režie a hudba pejska a kočičky letících ke hvězdám jsou mistrovským dílem slovutného brněnského tvůrce z Ořechova Vlastimila Pešky,“ uvedl Jaroslav Tuček v Divadelních novinách.

Gregor Johann Mendel byl nejen pěstitel hrášku a zakladatel genetiky, ale také vynikající přírodovědec, který se věnoval mimo jiné i astronomii. Jakému oboru? Na co při svých výzkumech narazil? Víte, že se Mendel dokonce dostal do vesmíru? O tom všem si budeme povídat s výjimečnými hosty v sobotu 12. března. Nejdříve mezi 10. a 12. hodinou na vlnách Českého rozhlasu Brno, odpoledne od 14 hodin pak také v brněnském digitáriu a v prostředí sociálních sítí. Takže přijďte osobně, nalaďte si rádio nebo klikněte na youtube.hvezdarna.cz

Součástí Mendelovských oslav je výstava komiksu od výtvarníků Venduly Chalánkové a Jána Obyšovského, který zachycuje příběh významného vědce od narození až do jeho smrti. Výstavu najdete před Českým rozhlasem Brno od 4. do 14. března. Oba autoři se také podíleli na animovaném filmu Mendel a tajemství hrachu, který bude mít premiéru na světové výstavě EXPO začátkem března v anglickém jazyce a právě 12. března v českém jazyce.

136170.jpg

Kromě toho si Hvězdárnu a planetárium Brno naladíte i v prostředí internetu: Jsou tady nedělní Sedmikrásky on-line, pokus o spojení astronomie a gastronomie ASTROgastro, seriál Svedu vědu a samozřejmě záznamy odborných přednášek. Stačí kliknout na youtube.hvezdarna.cz nebo facebook.hvezdarna.cz

Úplně nejlepší ale bude, když skočíte na čtyřku a necháte se vyvézt na Kraví horu. Ať už je krásně slunečno, zasmušile pošmourno, ladovsky bílo nebo městsky blátivo, na Hvězdárně a planetáriu Brno se vždy snoubí zázraky vědy a techniky, jejichž prostřednictvím se setkáte s vesmírem. 




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »