Brněnská hvězdárna spojuje astronomii s gastronomií v novém videopořadu
Hromnicové palačinky přivítají Slunce. Nejen o tomto astronomicko-gastronomickém jevu bude v následujících měsících vyprávět nový videoseriál ASTROgastro. Pořad pod taktovkou Hvězdárny a planetária Brno se pokusí spojit zajímavosti ze světa hvězd, planet i planetek s dobrým jídlem a pitím.
Už 2. února se v kalendáři objeví svátek nazvaný Hromnice. Většina z nás jej má spojený se zvykem zapalování svící. Málokdo však ví, že naši předkové v kostele podávali věřícím i oblíbený pokrm – palačinky. Tvar Slunce měl totiž připomínat, že se po zimě prodlužuje den a lidé si můžou užívat více světla. Konkrétně o hodinu a 12 minut déle než v nejkratším dni v roce – tedy o zimním slunovratu.
„Každá roční doba je z pohledu astronomie spojená s jevem, podle kterého se řídili naši předkové. A pro ně bylo propojení s jídlem a hvězdným řádem přirozené. Nové vědecké poznatky dodávají jejich pozorování a tradicím další rozměr, který bychom chtěli tímto pořadem nabídnout a vysvětlit,“ prozrazuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky, který se zároveň chopil role kuchařského učně.
Palačinky jako symbol navráceného Slunce
Jak známo, tento den značí 40 dnů od narození Ježíška. Na Hromnice se tradičně světily a žehnaly svíčky – tzv. hromničky, které byly a jsou symbolem ochrany a řádu v chaosu světa. Zapalovaly se při modlitbách, chránily obydlí a jeho obyvatele při bouřce před bleskem, hromem i ohněm. Během velkých letních bouřek se hromničky dávaly do oken.
Z astronomického hlediska je zajímavá pranostika: Na Hromice o hodinu více, půl krajíce, půl píce. Je pravdivé? Odpíchněme se od zimního slunovratu – většinou nastává kolem 21. prosince, kdy je skutečně nejdelší noc a také nejkratší den. V případě České republiky je v ideálním případě Slunce nad obzorem 8 hodin a asi 12 minut.
Hromnice nastávají 2. února. Tehdy je sluneční den dlouhý 9 hodin a 28 minut. Na Hromnice je tedy den oproti zimnímu slunovratu delší ne o hodinu, ale o více než hodinu a čtvrt. Ale kdo by to našim předkům, kteří si odvodili podobně úžasné pranostiky, zazlíval.
Jak ale souvisí Hromnice s jídlem? Legenda tvrdí, že v keltských dobách se v tento den muži převlékali za medvědy a běhali za děvčaty. Křesťanská snaha církve odklánět lidi od starých pohanských zvyků vedla k tomu, že se v raném středověku podávaly v kostele palačinky. Jejich kulatý tvar připomínal Slunce a lákal do chrámu páně, protože symbol světla je do dnešních dnů i symbolem „osvícení“ nebo síly Ducha svatého.
Pohankové palačinky s karamelizovanými jablky
Na palačinky: 3 dcl mléka, 3 vejce, 7 lžic pohankové mouky, lžíce oleje, 1,5 lžíce krupicového cukru, špetka soli. Na jablka: 1 velké jablko, 1 lžíce cukru, 1/3 másla, 1 dcl bílého vína
Pořadu Astro/Gastro se bude v následujících měsících věnovat i dalším astronomickým jevům i vesmírným bizarnostem. V průběhu celého roku bude Hvězdárna publikovat video v termínu, který bude upozorňovat na daný přírodní úkaz nebo tradici. Tématem bude například jarní rovnodennost nebo souhvězdí pojmenovaná po zvířatech. „A pak tu máme třeba souhvězdí Herkula (a salám) nebo planetku Vepřoknedlozelo (a naše téměř národní jídlo). Slavným perseidám, které jsou pozorovatelné v srpnu, se zase říká slzy svatého Vavřince. A ten je patronem kuchařů,“ naznačuje Jiří Dušek další inspiraci pořadu AstroGastro.
Kuchařského dozoru nad astrofyzikem se ujal Jan Rimpler ze školy vaření Kuliner. Honza vystudoval kuchařinu na střední škole v Pelhřimově a své znalosti nabíral při zahraniční praxi na čtyř a pěti hvězdičkových říčních lodích v Německu, Holandsku a Rakousku. Po návratu pracoval mimo jiné jako šéfkuchař českobudějovického Grand Hotelu Zvon nebo restaurace Noem Arch Brno. V roce 2008 a 2017 se stal protagonistou Dnů české kuchyně v Limě v Peru. Už řadu roků se s ním můžete setkat třeba v Dobrém ránu vysílaném z brněnského studia České televize.
„Návrat ke gastronomii inspirované přírodními zákony a využívání sezónních potravin je v současnosti velké téma. Proto jsem moc rád, že můžeme recepty ozvláštnit i velmi zajímavým povídáním, které dává do souvislosti staleté tradice a moderní poznatky. Podobně chceme přistupovat i k představovaným receptům,“ doplnil průvodce pořadu Jan Rimpler z kuchařského studia Kuliner.
Na přípravě témat spolupracuje také moderátorka pořadu Apetýt na Českém rozhlasu Brno a autorka knihy receptů Babské rady Jarka Vykoupilová. Videa vznikají ve studiu Filmondo.
Videorecept bude mít premiéru na kanálech Hvězdárny (facebook a youtube) vždy jednou měsíčně v termínu, kdy se na obloze bude dát pozorovat daný astronomický úkaz.
