Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2016, 2. díl

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2016, 2. díl

RNDr. Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

V pokračování s dr. Jiřím Grygarem budeme v listopadu pokračovat v objevech ve Sluneční soustavě a také se podíváme k exoplanetám. Zastavíme se tedy u trpasličí planety Pluto, komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, další trpasličí planety Ceres a první část cesty zakončíme u Slunce. Pak se podíváme na planety u jiných hvězd, například Proximy Kentaura.

Prvním zastavením bude Pluto a významná mise sondy New Horizons. Její snímky budou astronomy jistě po mnoho let zajímat a už nyní přináší překvapivá zjištění.

I sonda Rosetta před svým zánikem na kometě Čurjumov-Gerasimenková dokázala přinést zajímavé informace.

Co nového lze nalézt u Cerery? Sonda Dawn stále krouží kolem této trpasličí planety a její snímky berou dech.

Pouť sluneční soustavou zakončíme u Slunce. Práce prof. Miloslava Druckmüllera fascinuje! Zastavíme se u jeho nových animací a nad detaily, které zachycují. I zářivý výkon, úhlový průměr Slunce či Wolfovo číslo se dostaly do středu pozornosti slunečních fyziků.

Po opuštění sluneční soustavy se vydáme do světa exoplanet. Zajímavé je, že i u nejbližší hvězdy Proximy je také exoplaneta. I u jiných hvězd se objevují nové a nové planety…

Premiéru sledujte tuto sobotu 4. 11. od 20 hod. na TV Noe http://www.tvnoe.cz/

RNDr. Jiří  Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV Noe
RNDr. Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

Bližší info o pořadu i termíny repríz http://www.tvnoe.cz/porad/hlubinami-vesmiru-s-dr-jirim-grygarem-zen-objevu-2016-1-dil

První díl Žní objevů 2016 můžete sledovat a archivu TV Noe http://www.tvnoe.cz/video/14063

V posledním 3. díle budeme pokračovat, tentokrát již v hlubokém vesmíru.

K poutavému vyprávění nad novinkami v astronomii zve moderátor pořadu Jindřich Suchánek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Pořad Hlubinami vesmíru na TV Noe



O autorovi

Štítky: Hlubinami vesmíru, Jiří Grygar


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »