Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Kovářem a dr. Petrem Slaným (2. díl)
Jiří Kovář a Petr Slaný v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: Tv NoeV sobotu 4. srpna bude mít premiéru pokračování pořadu Hlubinami vesmíru o černých děrách. Hosté pořadu jsou opět dr. Jiří Kovář a dr. Petr Slaný. Pořad začíná ve 20:50 na Tv Noe.
Dr. Petr Slaný. Autor: Tv NoeI v tomto druhém díle besedy pod hvězdami se budeme převážně zabývat černými děrami - vesmírnými objekty, jejichž existence nenechává zvídavého člověka bez otázek. A na jaké dnes budeme hledat odpovědi?
Dr. Jiří Kovář. Autor: Tv NoeTak například: Jaké jsou vztahy vyplývající z Einsteinovy rovnice E=mc2? Co tato rovnice vyjadřuje? Kdy byly černé díry objeveny? Kolik jich je v naší Galaxii? Nad čím se v současnosti u černých děr ve Ústavu fyziky FPF Slezské university bádá? Co jsou akreční disky u černých děr a jakou mají strukturu? Mohou třeba i levitovat?
Nejen o těchto otázkách, ale i o smyslu základního výzkumu se můžete něco bližšího v našem pořadu dozvědět a máte-li na to chuť? Pak přijměte pozvání do okolí černých děr.
Ke sledování Vás zve autor pořadu Jindřich Suchánek.
Jindřich Suchánek je český publicista a popularizátor astronomie. Je autorem populárního vědecko-popularizačního pořadu Hlubinami vesmíru, který vznikl v roce 2007 na stanici TV Noe.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.