Úvodní strana > Články > Multimédia > Hlubinami vesmíru s Dr. Kateřinou Falk, laboratorní astrofyzika 1. díl

31.08.2023 15:14 Jindřich Suchánek Vytisknout článek

Hlubinami vesmíru s Dr. Kateřinou Falk, laboratorní astrofyzika 1. díl

Dr. Kateřina Falk, laboratorní astrofyzika
Autor: TV Noe

Host našeho pořadu k nám zavítal z Drážďan z prestižního Helmholz Zentrum Dresden Rossendorf. Je jím fyzik dr. Kateřina Falk. Během rozhovoru se dozvíme, jak se vyvíjela její studia, výzkum i vědecká dráha. Poodhalíme tajemství pojmu laboratorní astrofyzika a některých z témat, kterým se věnuje, například prostředí v okolí planety Jupiter.

Na začátku pořadu nám přiblíží její vědeckou dráha, studia i výzkum. Je pozoruhodné, co a kam se při studiu i výzkumech dostala…

Dr. Kateřina Falk ve své laboratoři Autor: TV Noe — Dr. Kateřina Falk ve své laboratoři
*Autor: TV Noe*

Co je to za obor laboratorní astrofyzika? Čemu se věnuje a proč? Dostaneme se k podstatě fyziky ve vesmíru a dotkneme se metod, jak ji využívat. Např. laboratorní metody napodobující fyziku Jupitera, zkoumání pomocí laseru, využívání principů, které platí u nás i v celém vesmíru.

Ponořme se do skutečností, které nás rozšiřují.

Premiéru odvysíláme v sobotu 2. září 2023 ve 21:05 na TV Noe.

Podobnosti o vysílání https://www.tvnoe.cz/porad/37710-hlubinami-vesmiru-s-dr-katerinou-falk-laboratorni-astrofyzika-1-dil

Po odvysílání premiéry bude pořad ve videotéce TV Noe https://www.tvnoe.cz/

Jindřich Suchánek během rozhovoru s dr. Kateřinou Falk v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV Noe — Jindřich Suchánek během rozhovoru s dr. Kateřinou Falk v pořadu Hlubinami vesmíru
*Autor: TV Noe*

O autorovi

Jindřich Suchánek

Jindřich Suchánek je český publicista a popularizátor astronomie. Je autorem populárního vědecko-popularizačního pořadu Hlubinami vesmíru, který vznikl v roce 2007 na stanici TV Noe.

Další články autora (129)

Související fotografie

Krátké novinky

09.10.2024 09:50 Martin Gembec

Velmi nadějná silná erupce mířená k Zemi

Na Slunci došlo v aktivní oblasti AR3848 nacházející se poblíž středu slunečního kotouče k silné erupci kategorie X1,8. Oblak hmoty při ní vyvržený (CME, Coronal Mass Ejection) směřuje rychle k Zemi a naši planetu by mohl zasáhnout již v pátek. Lze očekávat vysokou geomagnetickou aktivitu a snad i pěkné polární záře. Pokud vlna částic dorazí v pátek odpoledne, měli bychom ideální výhled na polární záře už my v Evropě. Zemi již nyní bombardují vysokoenergetické protony vyvržené během erupce (radiační bouře zatím nižší úrovně S2).

07.10.2024 07:11 Martin Gembec

Slabší polární záře v noci na 7. 10.

Očekávané jasné polární záře se o víkendu nedostavily, ale v noci na pondělí se aktivita geomagnetického pole přeci jenom zvýšila a slabší polární záře se přeci jen ukázala vytrvalým pozorovatelům. Dokazují to i pěkné snímky v naší čtenářské fotogalerii.

22.08.2024 12:12 Dagmar Burdová

Halový kruh kolem Měsíce 21. 8. 2024

Vyhlíželi jste 21. 8. nad ránem zákryt planety Saturn Měsícem a místo toho přišly bouřky? Večer se Luna vynořila zas a tentokrát díky nasouvající se vysoké oblačnosti i s kruhem okolo. Jedná se o nejběžnější 22 stupňů velký halový kruh vznikající lomem světla na ledových krystalcích. Foto vložila naše čtenářka Dagmar Burdová z Němčic. Díky za avízo.

08.06.2024 13:50 Martin Gembec

Silná radiační bouře po velké erupci na Slunci

V sobotu 8. června došlo na Slunci k silné erupci téměř nejvyšší kategorie X. Nastala v nejzajímavější aktivní oblasti AR3691 (před měsícem jako AR3664 způsobila nejhezčí polární záři za desítky let). Oblak hmoty, který byl vyvržel do kosmu, míří okrajovou částí i k Zemi a může dojít k polární záři někdy v pondělí. Je těžké toto předpovědět, sledujte např. Spaceweatherlive.com. Nejzajímavějším doprovodným jevem této erupce je neobvykle silná radiační bouře (už na stupni S3 z pěti možných). Neobvyklé je i množství velmi vysokoenergetických protonů nad 100 MeV. Zdroj: Solarham.com

06.06.2024 17:00 Martin Gembec

Chang'e 6 předala vzorky na oběžné dráze Měsíce

Mise čínské sondy Chang'e 6 probíhá podle plánu. 6. června bylo oznámeno, že vzletový stupeň se úspěšně automaticky spojil na oběžné dráze Měsíce s orbitálním stupněm a předal mu vzorky odebrané z povrchu odvrácené strany Měsíce v kráteru Apollo. Návrat vzorků na Zemi je v plánu 25. 6.

více novinek »

Související

05.10.2023 18:12 Jindřich Suchánek

Hlubinami vesmíru s Dr. Kateřinou Falk, laboratorní astrofyzika 2. díl

Dr. Kateřina Falk, vědkyně zabývající se oborem, který zkoumá hmotu a její projevy pomocí metod v laboratořích, nás ponoří do dalších tajů laboratorní astrofyziky. Jakým způsobem se napodobují procesy a podmínky ve vesmíru v pozemských laboratořích? Je to vůbec možné? Co jsou lasery a jak fungují? Ve studiu si pomocí malých laserů ukážeme, jak fungují. S jejich pomocí ve velkých laboratořích však uskutečňujeme to, co nemůžeme jinak přesněji určit, protože to pozorovací metody neumožňují – dalekohledy, spektrální přístroje aj.

01.11.2024 16:59 Jindřich Suchánek

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Svobodou, rentgenová astronomie

Astronomie v rentgenovém oboru je hlavní specializací našeho hosta RNDr. Jiřího Svobody, Ph.D. z oddělení galaxií Astronomického ústavu AV ČR. Čemu se tato disciplína věnuje? A kdy se začalo s pozorováním? Blíže se podíváme k neutronovým hvězdám a černým děrám. Jejich vlastnosti přinášejí pozoruhodné skutečnosti – hmotnosti, rotace a mnohé další.

04.10.2024 10:13 Jindřich Suchánek

Hlubinami vesmíru s dr. Michalem Zajačkem, galaktická centra a kvasary

RNDr. Michal Zajaček, Ph.D. z Masarykovy university v Brně pokračuje ve výkladu o galaktických zajímavostech v jejich centrech. Procesy v akrečních discích u centrálních galaktických černých děr, aktivní galaxie, akreční toky a další dynamické projevy. Jaké to úžasné skutečnosti!

05.09.2024 16:42 Jindřich Suchánek

Hlubinami vesmíru s dr. Michalem Zajačkem, jádra galaxií

V tomto díle se blíže podíváme především do center galaxií. Průvodcem nám bude RNDr. Michal Zajaček, Ph.D. z Masarykovy university v Brně. Jaké jsou černé díry uprostřed galaxií? Jak velké jsou? Jaké mají vlastnosti a co o nich již víme? Například v naši Mléčné dráze se nachází „podvyživená“ černá díra. Proč? Je to opravdu pro mnohé z nás až překvapivě málo, kolik hmoty za jeden rok pohltí. A jak na tom jsou velké černé díry ve velkých galaxiích?

30.05.2024 21:13 Jindřich Suchánek

Hlubinami vesmíru s dr. Martinem Jelínkem, Čerenkovovo záření a detekce gama

V tomto díle se Mgr. Martin Jelínek, Ph.D., zaměří ponejvíce na Čerenkovovo záření. Jak vzniká, jak se projevuje? Co je Čerenkovovo záření? Kde všude vznikají observatoře a jaké přístroje slouží k jeho výzkumu? Co víme či nevíme o tom, odkud a z jakých objektů z vesmíru přichází?

Další články »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »