Úvodní strana > Články > Multimédia > Hlubinami vesmíru s Janem Kondziolkou

04.04.2013 19:10 Jindřich Suchánek Vytisknout článek

Hlubinami vesmíru s Janem Kondziolkou

Jan Kondziolka v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe.

V sobotu 6. dubna 2013 od 20 hodin se můžeme těšit na vydání dalšího dílu pořadu TV Noe s názvem Hlubinami vesmíru. Hostem tohoto vydání bude fotograf a amatérský astronom Jan Kondziolka, který nás zavede do míst daleko od světelného znečištění. O co nás umělé světlo připravuje a co s tím můžeme dělat? Nejen na tyto otázky budeme hledat odpovědi.

V tomto díle našeho pořadu je hostem Bc. Jan Kondziolka, fotograf – především atmosféry a světelných vlivů, které omezují pozorovací podmínky. Je iniciátorem vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy (BOTO) a popularizátorem astronomie.

Jan Kondziolka v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe. — Jan Kondziolka v pořadu Hlubinami vesmíru.
*Autor: TV Noe.*

O světelném znečištění, o tmavé obloze v Beskydech i zajímavých atmosférických úkazech budeme právě s Janem Kondziolkou rozprávět. V pořadu shlédneme také krátký film Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně s názvem Dny bez nocí a ukázky z filmu Magiczne Poloniny. Podíváme se na zodiakální světlo, protisvit i tzv. airglow.

Než navštívíme krásnou odlehlou přírodu bez světelného znečištění, kde můžeme spatřit i slabší objekty a úkazy noční oblohy, usaďme se v pohodlí domova a nechme si naším hostem poodhalit, jak nato.

Ke sledování zve autor pořadu Jindřich Suchánek.

Živé vysílání TV Noe
Bližší info + reprízy

O autorovi

Jindřich Suchánek

Jindřich Suchánek je český publicista a popularizátor astronomie. Je autorem populárního vědecko-popularizačního pořadu Hlubinami vesmíru, který vznikl v roce 2007 na stanici TV Noe.

Další články autora (136)

Související fotografie

Krátké novinky

14.03.2025 16:22 Martin Gembec

Zatmění z Měsíce

14. března 2025 se Měsíc na chvíli skryl v zemském stínu a nastalo úplné zatmění Měsíce viditelné z části západní Evropy, ale především z Ameriky. Na Měsíci se ale sonda Blue Ghost také ocitla v zemském stínu a už máme první snímek, jak to vypadalo, když začalo Slunce znovu vycházet zpoza naší planety Země! Zdroj: flickr.com

13.03.2025 21:42 Martin Gembec

Evropská sonda Hera minula Mars

Mise ESA Hera určená k průzkumu planetky Dimorphos, která obíhá kolem většího asteroidu Didymos, právě minula planetu Mars. Sonda využila průlet ke gravitačnímu manévru a otestování přístrojů. Už máme první obrázky z průletu a pohled na měsíček Deimos proti povrchu Marsu v pozadí je skutečně vydařený. Příjem dat sledoval v řídícím středisku mise i známý hudebník a vědec Brian May.

04.03.2025 08:00 Soňa Ehlerová

Chat s astronomkou 2025

V pátek 7.3. se uskuteční chat s astronomkami Astronomického ústavu Akademie věd ČR https://www.asu.cas.cz/chat-s-astronomkou. Mezi 14:00 a 19:00 se můžete zeptat na astronomické záhady a diskutovat o svých oblíbených astronomických objektech, ale zajímat se můžete i o další otázky vědeckého života.

02.03.2025 09:45 Martin Gembec

Blue Ghost úspěšně přistál na Měsíci

Společnost Firefly Aerospace dokázala jako první soukromá společnost měkce přistát na povrchu Měsíce. Sonda Blue Ghost dosedla 2. března 2025 v 9:36 SEČ v Moři nepokojů.

25.02.2025 10:35 Martin Gembec

Pozorování světových observatoří v čele s ESO snížila riziko srážky s planetkou 2024 YR4 prakticky na nulu

Pozorování k 20. únoru již natolik upřesnila dráhu planetky 2024 YR4 v budoucnu, že riziko její srážky se Zemí 22. 12. 2032 nyní kleslo prakticky k nule. Stále je tu jistá nenulová pravděpodobnost zásahu Měsíce, ale to se ještě bude upřesňovat. Více na webu Evropské jižní observatoře.

více novinek »

Související

01.11.2012 17:00 Jan Kondziolka

Jak je na tom tma v Beskydech?

ProsvitAutor: Jan Kondziolka, Petr HorálekO tom, že vzniká Beskydská oblast tmavé oblohy, jsme již informovali. Možná si ale řeknete – vždyť to není žádná nepřístupná oblast a lidská sídla jsou nedaleko. Jak je to tedy s beskydskou tmou ve skutečnosti?

27.02.2020 06:50 Petr Horálek

Obrazem: Nebe z obou polokoulí

Dva fotografové, dvě zemské polokoule, jedna obloha. Pohled k ní je limitován obzorem, a tak v jednom okamžiku na jednom místě můžeme uvidět jen polovinu výhledu do vesmíru. Ale co když – i bez nutného cestování mimo naši planetu – existuje způsob zaznamenat sféru celou? Pak by výsledky vypadaly takto. S legendárním a světově uznávaným fotografem Juanem C. Casadem jsme se zaměřili na záznam nebeského výhledu ve specifické části roku tak, abychom své výhledy dokonale prolnuli v jeden a získali celosférickou mozaiku Mléčné dráhy i zvířetníkového světla z obou polokoulí. Jako bonus, oba pohledy vznikly na půdě jedněch z nejvýznamnějších observatoří na světě, které leží na prakticky stejné zeměpisné šířce, jen v opačných směrech od rovníku. Mozaika byla 27. února 2020 publikována jako Astronomický snímek dne NASA.

02.02.2016 05:45 Redakce Astro.cz

Čech zachytil tajuplné rudé skřítky na observatořích ESO v Chile

Evropská jižní observatoř (ESO) včera uvolnila další díl z cyklu krátkých videí ESOcast, která se v několika minutách populární formou snaží divákovi ukázat zákulisí na pozadí vědy a činnosti astronomů v observatořích Paranal, La Silla či ALMA v Chile. V pořadí 81. díl si vzal do hledáčku do jisté míry stále tajuplné atmosférické záblesky – tzv. rudé skřítky. Ty se podařilo v lednu minulého roku pozorovat a zachytit na observatořích La Silla a Paranal českému fotografovi Petru Horálkovi, který byl poté přizván, aby se na tomto krátkém pořadu podílel i jako scénárista a režisér. Ve videu tak najdete krom jeho pozorování i fascinující snímky a záznamy dalších českých autorů, např. prof. Miloslava Druckmüllera, Pavla Štarhy nebo patrně nejaktivnějšího českého pozorovatele těchto nadoblačných blesků – Martina Popka.

14.12.2015 11:48 Adam Malíř

Co skrývá fotografie Venuše z vesmíru? Budete se divit!

Co všechno skrývá zdánlivě tuctová fotografie pořízená z vesmírné stanice ISS na počátku prosince letošního roku? Budete se divit! Dne 5. prosince 2015 pořídil japonský astronaut Kimiya Yui z paluby ISS v rámci mise za JAXA (Japonskou leteckou a výzkumnou agenturu) tento zdánlivě komorní snímek. V horní části je jasně zahlédnutelná planeta Venuše, kterou nyní najdete na české obloze nad jihojihovýchodním obzorem ještě před svítáním, tedy okolo 6. hodiny ranní. A aby nebyla sama, tak ji vysoko nad ní, u konstrukce ISS, „doplňuje“ slabší hvězda Spica v souhvězdí Panny. Vypadá to, jakoby Spica s Venuší tvořily jakousi spoutanou dvojici. Ovšem to není zdaleka vše, co snímek skrývá…

07.12.2018 07:01 Petr Horálek

Obrazem: Protisvit v Beskydech

Máme v Česku možnost spatřit přírodně tmavou oblohu? Vždyť když vyjedu na vesnici za město, je tam o mnoho víc hvězd než v Praze a tma jak v pytli! No, bohužel tento argument je na hony vzdálený realitě přírodně tmavé oblohy, neboť každý, kdo jednou vyjede dál od měst, má záhy pocit, že je hvězdné nebe nesrovnatelně bohatší. Z hlediska vjemu lidským okem jistě najdeme mnoho lokalit s krásnými výhledy do vesmíru a dopřejeme v něm našim očím okusit limity citlivosti mimo neustále špatně nasvěcované noční ulice. Ale z hlediska astronomického, resp. fotografického se na tuhle otázku musí sofistikovaněji: Je třeba měřit tzv. nominální čtvercovou magnitudu a všímat si jevů, které jsou hluboko pod prahem jasu pozadí oblohy ve městech. Mezi tyto jevy patří například slabší úseky Mléčné dráhy, přirozené záření atmosféry, tzv. airglow, zvířetníkové světlo anebo slaboučký světelný ovál na hvězdném pozadí nazývaný „protisvit“. Takových míst, kde toto spatříme, je u nás jako šafránu, nicméně nedávno mě v tom příjemně překvapila Beskydská Oblast Tmavé Oblohy (BOTO).

Další články »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »