Úvodní strana > Články > Multimédia > Hlubinami vesmíru s Janem Kondziolkou

04.04.2013 19:10 Jindřich Suchánek Vytisknout článek

Hlubinami vesmíru s Janem Kondziolkou

Jan Kondziolka v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe.

V sobotu 6. dubna 2013 od 20 hodin se můžeme těšit na vydání dalšího dílu pořadu TV Noe s názvem Hlubinami vesmíru. Hostem tohoto vydání bude fotograf a amatérský astronom Jan Kondziolka, který nás zavede do míst daleko od světelného znečištění. O co nás umělé světlo připravuje a co s tím můžeme dělat? Nejen na tyto otázky budeme hledat odpovědi.

V tomto díle našeho pořadu je hostem Bc. Jan Kondziolka, fotograf – především atmosféry a světelných vlivů, které omezují pozorovací podmínky. Je iniciátorem vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy (BOTO) a popularizátorem astronomie.

Jan Kondziolka v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe. — Jan Kondziolka v pořadu Hlubinami vesmíru.
*Autor: TV Noe.*

O světelném znečištění, o tmavé obloze v Beskydech i zajímavých atmosférických úkazech budeme právě s Janem Kondziolkou rozprávět. V pořadu shlédneme také krátký film Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně s názvem Dny bez nocí a ukázky z filmu Magiczne Poloniny. Podíváme se na zodiakální světlo, protisvit i tzv. airglow.

Než navštívíme krásnou odlehlou přírodu bez světelného znečištění, kde můžeme spatřit i slabší objekty a úkazy noční oblohy, usaďme se v pohodlí domova a nechme si naším hostem poodhalit, jak nato.

Ke sledování zve autor pořadu Jindřich Suchánek.

Živé vysílání TV Noe
Bližší info + reprízy

O autorovi

Jindřich Suchánek

Jindřich Suchánek je český publicista a popularizátor astronomie. Je autorem populárního vědecko-popularizačního pořadu Hlubinami vesmíru, který vznikl v roce 2007 na stanici TV Noe.

Další články autora (146)

Související fotografie

Krátké novinky

03.09.2026 12:00 Soňa Ehlerová

Informace pro astroturisty v Chile

Evropská jižní observatoř (ESO) pravidelně organizuje veřejné prohlídky svých observatoří (Paranal, La Silla). Nově zavádí rezervační formulář, vždy na jedno čtvrtletí (momentálně je otevřeno období říjen-prosinec). U některých prohlídek je organizována přeprava z Antofagasty či Taltalu.

06.07.2026 11:00 Martin Gembec

Snímek planetky Komo'oalewa z Tianwen 2

Čína konečně uvolnila snímek malé planetky Komo'oalewa, jakéhosi dočasného měsíčku Země, který zkoumá sonda Tianwen 2. O tom, že sonda úspěšně přiletěla k planetce a srovnala s ní oběžnou rychlost víme díky sledování amatérskými radioteleskopy, např. u Bochumi v Německu. Čínské zdroje však doposud mlčely. Že by je k uveřejnění alespoň nějakého snímku donutili Japonci, kteří ve stejný den uveřejnili snímek planetky Torifune? Foto na Xinhuanet.com.

25.05.2026 00:00 Soňa Ehlerová

Online konference o vzdělávání v astronomii

Plně online konference "IAU OAE Conference on Astronomy for Education 2026" proběhne 17.-20.11.2026; jedná se nástupce Shaw-IAU Workshops. Více informací o účasti, možnosti se zapojit a časem i o programu najdete na stránkách konference https://astro4edu.org/workshops/iau-oae-conference-2026/.

24.04.2026 05:00 Josef Chlachula

Téma - Statistika vesmíru

Časopis ČSU Statistika & My 2026/4 přináší řadu zajímavých článků z astronomie a kosmonautiky včetně rozhovoru s předsedkyní ČASu Soňou Ehlerovou.

23.04.2026 20:34 Martin Gembec

Kometa C/2025 R3 v koronografu SOHO

V zorném poli koronografu LASCO C3 už je vidět kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). Ta nyní projde jakoby mezi Sluncem a Zemí ve vzdálenosti přibližně poloviny cesty ke Slunci, tedy 75 mil. km. Můžeme očekávat, že uvidíme její pěkný iontový ohon. Aktuální snímek zde: https://soho.nascom.nasa.gov/data/realtime/c3/512/

více novinek »

Související

01.11.2012 17:00 Jan Kondziolka

Jak je na tom tma v Beskydech?

ProsvitAutor: Jan Kondziolka, Petr HorálekO tom, že vzniká Beskydská oblast tmavé oblohy, jsme již informovali. Možná si ale řeknete – vždyť to není žádná nepřístupná oblast a lidská sídla jsou nedaleko. Jak je to tedy s beskydskou tmou ve skutečnosti?

27.02.2020 06:50 Petr Horálek

Obrazem: Nebe z obou polokoulí

Dva fotografové, dvě zemské polokoule, jedna obloha. Pohled k ní je limitován obzorem, a tak v jednom okamžiku na jednom místě můžeme uvidět jen polovinu výhledu do vesmíru. Ale co když – i bez nutného cestování mimo naši planetu – existuje způsob zaznamenat sféru celou? Pak by výsledky vypadaly takto. S legendárním a světově uznávaným fotografem Juanem C. Casadem jsme se zaměřili na záznam nebeského výhledu ve specifické části roku tak, abychom své výhledy dokonale prolnuli v jeden a získali celosférickou mozaiku Mléčné dráhy i zvířetníkového světla z obou polokoulí. Jako bonus, oba pohledy vznikly na půdě jedněch z nejvýznamnějších observatoří na světě, které leží na prakticky stejné zeměpisné šířce, jen v opačných směrech od rovníku. Mozaika byla 27. února 2020 publikována jako Astronomický snímek dne NASA.

02.02.2016 05:45 Redakce Astro.cz

Čech zachytil tajuplné rudé skřítky na observatořích ESO v Chile

Evropská jižní observatoř (ESO) včera uvolnila další díl z cyklu krátkých videí ESOcast, která se v několika minutách populární formou snaží divákovi ukázat zákulisí na pozadí vědy a činnosti astronomů v observatořích Paranal, La Silla či ALMA v Chile. V pořadí 81. díl si vzal do hledáčku do jisté míry stále tajuplné atmosférické záblesky – tzv. rudé skřítky. Ty se podařilo v lednu minulého roku pozorovat a zachytit na observatořích La Silla a Paranal českému fotografovi Petru Horálkovi, který byl poté přizván, aby se na tomto krátkém pořadu podílel i jako scénárista a režisér. Ve videu tak najdete krom jeho pozorování i fascinující snímky a záznamy dalších českých autorů, např. prof. Miloslava Druckmüllera, Pavla Štarhy nebo patrně nejaktivnějšího českého pozorovatele těchto nadoblačných blesků – Martina Popka.

14.12.2015 11:48 Adam Malíř

Co skrývá fotografie Venuše z vesmíru? Budete se divit!

Co všechno skrývá zdánlivě tuctová fotografie pořízená z vesmírné stanice ISS na počátku prosince letošního roku? Budete se divit! Dne 5. prosince 2015 pořídil japonský astronaut Kimiya Yui z paluby ISS v rámci mise za JAXA (Japonskou leteckou a výzkumnou agenturu) tento zdánlivě komorní snímek. V horní části je jasně zahlédnutelná planeta Venuše, kterou nyní najdete na české obloze nad jihojihovýchodním obzorem ještě před svítáním, tedy okolo 6. hodiny ranní. A aby nebyla sama, tak ji vysoko nad ní, u konstrukce ISS, „doplňuje“ slabší hvězda Spica v souhvězdí Panny. Vypadá to, jakoby Spica s Venuší tvořily jakousi spoutanou dvojici. Ovšem to není zdaleka vše, co snímek skrývá…

07.12.2018 07:01 Petr Horálek

Obrazem: Protisvit v Beskydech

Máme v Česku možnost spatřit přírodně tmavou oblohu? Vždyť když vyjedu na vesnici za město, je tam o mnoho víc hvězd než v Praze a tma jak v pytli! No, bohužel tento argument je na hony vzdálený realitě přírodně tmavé oblohy, neboť každý, kdo jednou vyjede dál od měst, má záhy pocit, že je hvězdné nebe nesrovnatelně bohatší. Z hlediska vjemu lidským okem jistě najdeme mnoho lokalit s krásnými výhledy do vesmíru a dopřejeme v něm našim očím okusit limity citlivosti mimo neustále špatně nasvěcované noční ulice. Ale z hlediska astronomického, resp. fotografického se na tuhle otázku musí sofistikovaněji: Je třeba měřit tzv. nominální čtvercovou magnitudu a všímat si jevů, které jsou hluboko pod prahem jasu pozadí oblohy ve městech. Mezi tyto jevy patří například slabší úseky Mléčné dráhy, přirozené záření atmosféry, tzv. airglow, zvířetníkové světlo anebo slaboučký světelný ovál na hvězdném pozadí nazývaný „protisvit“. Takových míst, kde toto spatříme, je u nás jako šafránu, nicméně nedávno mě v tom příjemně překvapila Beskydská Oblast Tmavé Oblohy (BOTO).

Další články »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »