Lunární dílna: 12 největších meteoritů
Autor: Ministerio de Gobierno, Justicia y Relación con la Comunidad, Argentina
Žebříček největších meteoritů na naší planetě vede jednoznačně Hoba – šedesátitunový železný kolos z Namibie. Jiné meteority doprovází nečekané peripetie: somálský El Ali byl po staletí jen orientačním bodem v krajině, než se ukázalo, že jde o patnáctitunový kus kosmického železa, kvůli kterému se rozpoutaly nelegální obchody i zásahy místních ozbrojených skupin.
Podobně pohnutý osud měl i americký Willamette – meteorit, který se pokusil jeden osadník tajně „přestěhovat“ na svůj pozemek, aby na něm vydělal. V Argentinském Campo del Cielo zase leží obří železné kusy, které spadly na Zemi před asi čtyřmi tisíci lety a jejichž postupné objevování pokračuje dodnes. Není náhoda, že všech dvanáct největších meteoritů tvoří výhradně železné exempláře. Jen ty dokážou přežít tisíce let v drsné pozemské krajině, zatímco kamenné se poměrně rychle rozpadají na štěrk.
A jak je to s kameny z Měsíce? Vůbec největším kusem měsíční horniny, kterou na Zemi máme, byl po dlouhou dobu kámen přezdívaný jako Big Muley, který váží necelých 12 kg. Přímo z Měsíce ho odebral astronaut Charles Duke v roce 1972 v rámci mise Apollo 16. Od dob, kdy jsme díky misi Apollo získali horniny z Měsíce, ale dokážeme lunární materiál spolehlivě rozpoznat i mezi meteority nalezenými na Zemi.
Dosud největší nalezený lunární meteorit NWA 12760 z roku 2017 váží skoro 60 kg a je tak skoro 5krát hmotnější než zmíněný Big Muley. Kardinálním úlovkem se ovšem stal i nález z ledna roku 2017, kdy v nehostinných dunách na pomezí Západní Sahary, Alžírska a Mauretánie, prospektoři našli 40 fragmentů téhož meteoritu označeného jako NWA 12691. Celková hmotnost všech úlomků dosáhla neuvěřitelných 103,7 kg.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
