Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Novinky připravovaných českých ultrafialových misí

Novinky připravovaných českých ultrafialových misí

Vizualizace dvou neutronových hvězd v momentě, kdy splynou a explodují jako kilonova. Cílem QUVIKu bude pozorování kilonov, které jsou společně se supernovami zodpovědné za tvorbu většiny chemických prvků, které tvoří svět kolem nás.
Autor: University of Warwick, Mark Garlick

Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity se podílí na přípravě dvou vesmírných ultrafialových observatoří. Obě nyní dosáhly důležitých milníků: projekt družice BrnoSAT stvrdil smlouvou své budoucí vyslání do vesmíru a Přírodovědecká fakulta zahájila formální spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) na vědecké podpoře družice QUVIK, čímž ESA Masarykovu univerzitu oficiálně jmenovala vědeckým lídrem ambiciózní mise QUVIK.

Vizualizace UV dalekohledu Luvcam 2 s velikostí primárního zrcadla 8 cm pro misi BRNOsat. Dalekohled bude vytvářet snímky v UV oblasti spektra 250–350 nm a ve viditelné oblasti 410–550 nm. Autor: Dunlap Institute for Astronomy and Astrophysics at the University of Toronto
Vizualizace UV dalekohledu Luvcam 2 s velikostí primárního zrcadla 8 cm pro misi BRNOsat. Dalekohled bude vytvářet snímky v UV oblasti spektra 250–350 nm a ve viditelné oblasti 410–550 nm.
Autor: Dunlap Institute for Astronomy and Astrophysics at the University of Toronto

Brněnská družice BrnoSAT by měla být koncem příštího roku vynesena na oběžnou dráhu
Země. Vědecký přístroj, který zajišťuje Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, je ultrafialový dalekohled LUVCam-2, který vznikl ve spolupráci s Dunlap Institute for Astronomy and Astrophysics na University of Toronto. Tento zrcadlový vesmírný dalekohled s průměrem 8 cm bude mít za úkol pozorovat silné erupce na blízkých červených trpaslících.

Na přípravě BrnoSatu se podílejí Hvězdárna a planetárium Brno, Masarykova univerzita a VUT (která má na družici své vlastní technologické experimenty) ve spolupráci s firmou Spacemanic, která misi realizuje. Pozorování UV dalekohledem z BrnoSatu poskytne astrofyzikům cenné zkušenosti, které se využijí také při přípravě družice QUVIK, schválené Českou republikou a ESA jako ambiciózní národní vědecká mise, která bude vypuštěna do vesmíru v roce 2031.

Umělecká představa brněnské družice BrnoSAT Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Umělecká představa brněnské družice BrnoSAT
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno

„Vědeckých cílů mise QUVIK je hned několik; bude zkoumat hvězdné exploze, jako jsou výbuchy supernov nebo srážky neutronových hvězd, které jsou společně zodpovědné za tvorbu většiny chemických prvků, které tvoří svět okolo nás. Stejně jako BrnoSAT, i QUVIK bude pokračovat ve výzkumu možnosti života kolem červených trpaslíků. Mimořádně zajímavý bude i program družice na výzkum superhmotných černých děr ve středech galaxií,” popisuje Norbert Werner, vedoucí výzkumník mise z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Realizaci a průmyslově vedený vývoj družice QUVIK má na starosti VZLU AEROSPACE.

Tyto vesmírné mise poskytují skvělou příležitost k zapojení studentů do vědeckého výzkumu. „Pracovat na vesmírné misi už během doktorského studia je unikátní příležitost, která mě připraví k práci jak ve vědě, tak v průmyslu,” říká Marianna Dafčíková, doktorandka z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky, která má zkušenosti s provozem CubeSatů GRBAlpha a GRBBeta, a těší se na budoucí práci s BRNOsatem a později s QUVIKem. Příkladem astrofyzičky s úspěšnou kariérou ve vesmírném průmyslu je Lýdia Štofanová, která na Masarykovu univerzitu nastoupila jako postdoktorandská výzkumnice astrofyziky a dnes je projektovou manažerkou mise ve VZLU AEROSPACE. Na přípravě mise se ze studentů fakulty také významně podílejí doktorandky Monika Viskotová, Marianna Dafčíková, Michaela Ďuríšková (viz obrázek, zleva doprava), a doktorand Filip Novotný, který také pracuje na Astronomickém ústavu Akademie věd.

Tento článek byl inspirován tiskovými zprávami Adély Lerchové, které jsou uvedeny ve zdrojích.

Doktorandky astrofyziky pracující na QUVIKu Autor: Norbert Werner
Doktorandky astrofyziky pracující na QUVIKu
Autor: Norbert Werner

Projektová manažerka mise QUVIK ve VZLU Lýdia Štofanová Autor: Norbert Werner
Projektová manažerka mise QUVIK ve VZLU Lýdia Štofanová
Autor: Norbert Werner

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kapesní observatoř, lubrikant i chytrý spínač na palubě BRNOsatu
[2] Hlubinami vesmíru s prof. Norbertem Wernerem o družici QUVIK
[3] Česká republika poprvé postaví vesmírný dalekohled, Přírodovědecká fakulta povede projekt po vědecké stránce
[4] Přírodovědecká fakulta vyšle na palubě BRNOsatu do vesmíru UV dalekohled



O autorovi

Martin Mondek

Martin Mondek

Martin je (zatím) student Astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně. Když zrovna nestuduje, můžete ho spatřit ve svém přirozeném prostředí na hvězdárně Kraví Hora, kde povídá o noční obloze.

Štítky: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Dalekohled, Brnosat, Norbert Werner, QUVIK


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »