Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Přistaňte na Měsíci s Českým rozhlasem

Přistaňte na Měsíci s Českým rozhlasem

E. Aldrin na Měsíci
E. Aldrin na Měsíci
Přistání člověka na Měsíci. Velká událost, která příběhy z vědecko-fantastické literatury proměnila ve skutečnost. Ke čtyřicátému výročí připravila stanice ČRo 3 - Vltava speciální celodenní vysílání a tak v sobotu 18. července můžete s Vltavou strávit Den na Měsíci. ČRo Leonardo pak přinese 20. července tříhodinový záznam přistání na Měsíci.

Český rozhlas Vltava
Český rozhlas Vltava
Den na Měsíci s Vltavou
Jakýmsi prologem k měsíčnímu programu bude už 35 minut po půlnoci 18. července méně známá opera Josepha Haydna "Svět na Měsíci" a krátce po osmé ráno ve Víkendové příloze se poprvé vrátíme přímo do vzrušujících dnů a hodin v červenci roku 1969. Cestu Apolla 11 sledovali lidé na celém světě s napětím a očekáváním v televizním i rozhlasovém vysílání. V tehdejším Československém rozhlase připravovali reportáže z vesmírné cesty redaktoři Jan Petránek a Ivo Budil a záznam tohoto jedinečného vysílání se naštěstí dodnes zachoval v rozhlasovém archivu. Z mnohahodinového materiálu připravil Tomáš Černý sestřih, který zachycuje tři nejdůležitější okamžiky historického letu: start Apolla 11 (16. července), přistání a konečně výstup na Měsíc. První část třídílného pořadu nazvaného "Jako by to bylo dnes" uvedeme v 8:03 (a vlastně tak startem Apolla 11 odstartujeme i celodenní vysílání), další pokračování uslyšíte v 11:30 a poslední část v 15:30. Pamětníci si při poslechu možná vybaví tu dlouhou letní noc, kdy u přijímačů netrpělivě čekali na zprávy z Měsíce a souhlasně s titulkem pořadu pokývají hlavami: opravdu, jako by to bylo dnes!

Ale jak to opravdu je dnes? Jak v současnosti výzkum Měsíce pokračuje a kam se bude ubírat? Besedu na toto velmi zajímavé téma připravila s odborníky Jana Olivová; vysílat ji budeme v 10 hodin.

"Beránek Měsíc v dálce niv, velkou stříž čeká trpěliv. Beránek Měsíc..."
Měsíc - nebo chcete-li poetičtěji Luna - odjakživa lákal básníky, snílky a fantasty; byl - a snad dosud stále je - přítelem a důvěrníkem milenců, vlídným společníkem osamělých poutníků a samozřejmě odvěkým inspirátorem tajemných, kouzelných i bláznivých příběhů. Povídky a romány, v nichž Měsíc hraje významnou roli, by vydaly na množství speciálních vysílání - a bylo by to jistě pěkné poslouchání. My jsme z toho nepřeberného množství vybrali - jak jinak! - otce všech vědecko-fantastických příběhů Julese Verna, jehož román "Cesta kolem Měsíce" vysíláme na pokračování už od 11. července. Vynalézavým cestovatelem na Měsíc byl také Cyrano z Bergeracu; jak ten skutečný, francouzský šlechtic, voják, filosof a básník, který o rozličných a roztodivných způsobech, jak se ze Země dostat na Měsíc, fantazíroval už v 17. století, tak i jeho romantický divadelní obraz z Rostandovy komedie: básník a rváč, který v okamžiku smrti blouzní: "...ještě dnes chci opál luny slézat a není potřebí již strojů vynalézat. Tam s duší spřízněnou se mnohou sejdu dnes, tam Galileo dlí a tam je Sokrates..." Cyrana z Bergeracu" - nestárnoucí rozhlasovou inscenaci s Karlem Högrem, která okouzlila už nejednu posluchačskou generaci - uvedeme ve 14 hodin v pravidelném Rozhlasovém jevišti. A z literárních pořadů ještě připomeňme alespoň povídku Ludvíka Aškenazyho "Ukradený Měsíc", pásmo z poezie Františka Hrubína "Bratr Lun" a rozhlasovou koláž Josefa Hiršala a Bohumily Grögrové "Lunovis aneb Měsíčku na nebi hlubokém", v němž zazní mimo jiné i známé Morgensternovy verše o "beránku Měsíci" právě v Hiršalově překladu.

V 19:30 můžete v podání Otakara Brouska ml. poslouchat první kapitolu z románu Svatopluka Čecha "Pravý výlet pana Broučka do Měsíce"; pokud vás četba zaujme - a my věříme, že se tak stane - najdete pokračování právě od 18. července na internetových stránkách Čtenářský deník.

Snad nejslavnější hudební skladbou, inspirovanou svitem Měsíce je Beethovenova Měsíční sonáta; jak by se tedy bez ní mohl Den na Měsíci obejít! Věnujeme jí hned tři pořady: ve 13 hodin to bude půvabná rozhlasová mikrohra Ludvíka Aškenazyho "Beethoven" o setkání skladatele s komtesou Giuliettou Guiccardiovou, poté vyprávění muzikologa Oldřicha Pulkerta o tom, jak to s Beethovenem, komtesou a Měsícem bylo doopravdy a nakonec samozřejmě samotnou slavnou sonátu. Měsíc bude také námětem skladeb sobotního Promenádního koncertu, poledního Pasticcia i všech dalších hudebních pořadů; pro milovníky jazzu připravil Bob Zajíček pojednání o nedoceněném vlivu Měsíce na jazzovou hudbu s lákavým názvem "I thank you, Mister Moon!"

Děkovat Měsíci budeme ale vlastně po celý den. Neboť naše vysílání nebude jen připomínkou letu Apolla 11 a poctou vědcům a astronautům, ale i díkem krásnému beránku Měsíci: za to, že inspiroval tolik úžasných vyprávění a veršů, hudby a písní, za to že pořád probouzí fantazii a láká ke snění. A za to, že nám svítí.

Podrobný program Vltavy

leonardo_logo.jpg
40 let Apolla na Leonardu
Čtyřicátému výročí přistání na Měsíci se budeme ve vysílání ČRo Leonardo věnovat jednak v magazínu Nula-jednička a jednak na pondělí 20. 7. od 20:00 do 23:00 a v úterý 21. 7. v repríze od 13:00 do 16:00 připravujeme samostatný projekt. V tomto čase uslyší posluchači tříhodinový program, který je nezkrácenou reprízou vysílání Československého rozhlasu v noci z 20. na 21. 7. 1969. Zařazujeme tedy všechno od besedy, která uváděla noční přistání, až po samotné rozhovory a komentáře odborníků pod vedením rozhlasových redaktorů Ivo Budila a Jana Petránka. Archivní záznamy doplní aktuální vzpomínky dr. Jiřího Grygara, Jana Petránka a dr. Antonína Vítka. Celý pořad můžete poslouchat i přes internet na adrese: http://www.rozhlas.cz/leonardo/mesic




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »