Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: květen a červen 2014

Vesmírná videa: květen a červen 2014

TWAN Photo Contest 2014 Autor: TWAN, The World At Night
TWAN Photo Contest 2014
Autor: TWAN, The World At Night
Úvod krátce věnujeme fotbalu na ISS a aerodynamice míče pro letošní Mistrovství světa ve fotbalu, ale nebojte se, máme tu i klasický přehled dění v kosmonautice a astronomii. Například další testy SpaceX a jejich spolupráce s amatérskými nadšenci, nebo snímky asteroidu a fascinující projekt snímání Jupiteru švédskými astronomy. Připraven je i pohled na Merkur z Marsu a konečně nádherné fotografie noční oblohy.

Fotbalové dění

Některým čtenářům, možná spíše čtenářkám, půjdeme už možná trochu na nervy. Zase ten fotbal. Podíváme se jen zběžně na ISS, jak tam kluci blbnou, zatímco v pozadí někdo poctivě běhá na pohyblivém pásu. V druhé ukázce můžete studovat aerodynamiku míče pro letošní mistrovství světa, jak jej ve své laboratoři otestovala NASA.

Další testy SpaceX a spolupráce s amatéry

V našem seriálu se pravidelně díváme na povedené testy se startem a opětovným přistáním raket společnosti SpaceX. Ani tentokrát vás o jeden test neochudíme. Na videu bude vidět testovací stupeň F9R, kterak stoupá do 1000 metrů, manévruje pomocí výsuvných klapek a opět přistává.

Druhé video ukazuje výsledek týmu amatérů, kteří pomáhali s restaurováním velmi poškozeného videa z přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na mořské hladině. Protože panovalo špatné počasí, podařilo se zachytit signál jen s problémy. Poté, co Elon Musk vyzval lidi po světě, aby se pokusili záznam opravit, podařil se týmu seskupenému na fóru NASAspaceflight.com opravdu nevídaný kousek. Na restaurovaném videu je zřetelně vidět, že se raketě podařilo měkce dosednout na hladinu a chvíli setrvat nad vodou.

Voyager 3

Letos uplynulo už 35 let od průletu sond Voyager kolem Jupiteru. Kdo by neznal video sestavené ze snímků Voyageru 1, když se v březnu 1979 blížila k Jupiteru? Točí se na něm Velká červená skvrna a okolo létají další atmosférické útvary. Tým švédských astronomů pod vedením P. M. Hedéna se letos na jaře pustil do projektu Voyager 3 a výsledek? Ohromující.

Asteroid 2014 HQ124 radarem

V poslední době se daří pozorování asteroidů a kometárních jader pomocí radaru. Nedávno takto bylo nasnímáno jádro komety 209P/LINEAR a na níže uvedeném videu je zase asteroid 2014 HQ124, který patří mezi ty větší, které se na vzdálenost jen o málo větší, než oběžná dráha Měsíce, umí k Zemi přiblížit. Využita byla zčásti i technika snímání, kdy signál vyslaný radioteleskopem v Green Banku zachytil 300m radioteleskop Arecibo na Portoriku. Nejmenší detaily tak mohou mít až 3,6 metru, což je asi jako jeden jízdní pruh na silnici.

Přechod Merkuru

Přechody planet přes sluneční kotouč jsou vidět jen občasně. Nejhezčí jsme zažili v letech 2004 a 2012 v podobě přechodu Venuše přes Slunce. Častejší jsou přechody Merkuru. Nás ten nejbližší čeká 9. května 2016. Co je ovšem neuvěřitelné je fakt, že NASA se podařilo nasnímat přechod Merkuru z povrchu Marsu. Ano, sluneční skvrny pomocí panoramatických kamer vozítek už nikoho nepřekvapí, ale titěrně malý Merkur, to je tedy úlovek.

TWAN Photo Contest a ESO 4K videa

Pokud máte rádi time-lapse videa ve vysoké kvalitě obrazu, nebo váš přístroj dokonce umí UHD rozlišení (2160 řádků), navštivte web Evropské jižní observatoře. Najdete tu nádherná videa ke stažení a klidně stačí i HD 1080 kvalita.
Projekt The World At Night je pojem sám o sobě. Zahrnuje ty nejkrásnější noční scenérie v podání nejlepších astrofotografů.

Děkujeme za shlédnutí. Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »