Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: listopad 2012

Vesmírná videa: listopad 2012

Leonida 2012 - bolid - na celooblohovce. Autor: Stéphane Vetter
Leonida 2012 - bolid - na celooblohovce.
Autor: Stéphane Vetter
Listopadové dění se neslo především v duchu zajímavého úplného zatmění Slunce v Austrálii, připoměly se také meteorické roje. V kosmonautice jsme se opět mohli podívat na Mezinárodní vesmírnou stanici a na závěr měsíce se hodně spekulovalo také o objevech Curiosity na Marsu. Trochu v pozadí pak zůstalo padesáté výročí Evropské jižní observatoře.

Úplné zatmění Slunce

14. listopadu 2012 bylo mnoho pozorovatelů na severovýchodě Austrálie opět uchváceno nádherným přírodním úkazem. Tentokrát bylo vše okořeněno faktem, že Slunce bylo blíže obzoru a bohužel pro mnohé na pobřeží také tím, že třeba zatmělé Slunce vůbec neviděli. Ne kvůli Měsíci, nýbrž oblačnosti, která zhatila i plány české vědecké expedice vedené panem Druckmüllerem. Jiní měli štěstí, protože třeba stáli v tom srpávném kousku pobřeží, nebo popojeli za jasnou oblohou více na západ. Proto se můžeme kochat pěknými fotografiemi a také zajímavými videoanimacemi z krajiny při zatmění.

Leonida 2012

Velice pěkné time-lapse video z letošních Leonid se povedlo Stephane Vetterovi. Pomocí Nikonu D3 a 8 mm objektivu Sigma se mu podařilo pořídit 610 působivých snímků, na kterých je k vidění celá řada nádherných věcí. V první řadě je to velmi jasná Leonida, která přeťala někdy v první polovině noci celou oblohu. Tehdy byl totiž radiant, tedy souhvězdí Lva, odkud zdánlivě meteory vylétají, ještě velmi nízko nad obzorem. Proto je stopa meteoru tak dlouhá. To ale není vše. Na videu můžeme obdivovat také jevy zvířetníkového světla a nad ránem přelet Mezinárodní vesmírné stanice ISS.

Prohlídka vesmírné stanice

Přibližně každého půl roku se na stanici střídají posádky. Velitelka poslední mise, Sunita Williams, která 19. listopadu přistála na Zemi, pořídila zajímavou komentovanou prohlídku stanice před odletem. Video je sice komentováno anglicky, ale pokud tento jazyk ovládáte, je určitě zajímavé.

Celá mise Curiosity je zajímavá

Ano, přelomová je samotná mise vozítka Curiosity, která začala v srpnu na povrchu Marsu. Za necelý půlrok se vědcům povedlo zkontrolovat funkci všech přístrojů a ty přinesly i první zajímavé výsledky. Z hlediska široké veřejnosti asi ne tak zajímavé, ale z pohledu vědy určitě ještě neřekla Curiosity poslední slovo. Teprve řada opakovaných experimentů ale potvrdí, zda se na Marsu vůbec setkáme se složitými organickými molekulami nebo metanem. Video, které vidíte níže je úsměvnou verzí, kterak přiblížit význam a očekávání této mise. Snad se vám tento úmysl, podívat se na celou věc s trochou vtipu, bude líbit.

ESO 50 let

S výročím padesáti let od založení Evropské jižní observatoře začínají vycházet zajímavé videosestřihy na stránkách ESO. První z nich je věnován typické pozorovací noci chilských dalekohledů. Užijte si pěkné záběry nenarušené noční oblohy z pohodlí domova.

Mezi častá videa v našich přehledech patřily i záběry Země z ISS. Řadu pokusů o co nejlepší video najdete v klubu NASA na Vimeu.

Za zpoždění vydání se omlouvám, nebyly lidské zdroje. Děkuji za přízeň. Odkazy na videa pro vás připravuji ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka, pobočkou ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zatmění Slunce 2012, Curiosity, ISS, Leonidy 2012, ESO 50 let


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »