Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Za černým Sluncem přes klokany…
Jan Kříž Vytisknout článek

Přednáška: Za černým Sluncem přes klokany…

Magellanova mračna v Austrálii. Autor: Petr Horálek a Daniel Sokol.
Magellanova mračna v Austrálii.
Autor: Petr Horálek a Daniel Sokol.
První přednáška roku 2013 nás zavede do exotických krajin a za vzácným nebeským úkazem. Přednášející Petr Horálek z Hvězdárny Úpice a člen Astronomické společnosti Pardubice bude povídat o své strastiplné cestě za listopadovým zatměním Slunce v přednášce nazvané „Za černým Sluncem přes klokany aneb Všecko je tu dangerous“. Přednáška se uskuteční v pátek 25. ledna 2012 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

V listopadu 2012 nastalo po dlouhých 2 a půl letech úplné zatmění Slunce. Spatřit ho ale nebylo vůbec lehké,“ uvádí lektor. „Za úkazem jsme se slovenským kolegou museli strastiplně cestovat do světa protinožců, prokličkovat po dálnici mezi klokany, utábořit se v termitišti a věřit, že nás z jedné strany neuštknou hadi a z druhé strany nesežerou krokodýli. Navíc jsme museli hnát co nejdál od ošidné oblačnosti, abychom v závěru přeci jen podlehli dvouminutovému nepopsatelnému okamžiku, který dokáže strhujícím způsobem ovlivnit i lidi se srdcem z kamene. Jak ušetřit v drahé Austrálii? Proč (ne)chodit do moře? A proč dát předost BBQ před KFC? Zdaleka nejen to se v přednášce dozvíte.

Bc. Petr Horálek (* 1986, Pardubice) je český popularizátor astronomie. V letech 2007 a 2009 byl předsedou Astronomické společnosti Pardubice a do roku 2010 byl aktivním dobrovolným pracovníkem pardubické hvězdárny. Vystudoval bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současnosti je zaměstnán jako pracovník na Hvězdárně Úpice. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz, kde je také od roku 2009 vedoucím redaktorem. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě.


Astronomická společnost Pardubice,
Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice


Web: www.astropardubice.cz
Adresa: Gorkého 2658, 53002 Pardubice
Kontaktní osoba (1): Jan Kříž, prednasky@astropardubice.cz, 731 833 655 (ASP)
Kontaktní osoba (2): Petr Komárek, info@astropardubice.cz, 603 165 366 (hvězdárna)




O autorovi

Štítky: Zatmění Slunce 2012, Zatmění Slunce, Přednáška 


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »