Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Lovy skvostů temné oblohy
Jan Kříž Vytisknout článek

Přednáška: Lovy skvostů temné oblohy

Mléčná dráha nad Pico de Teide. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha nad Pico de Teide.
Autor: Petr Horálek.
Na pátek 18. října 2013 zve Astronomická společnost Pardubice širokou veřejnost na cestopisně-astronomickou přednášku Petra Horálka, cestovatele a fotografa z úpické hvězdárny. Ten nás zavede pod temnou oblohu různých koutů světa a rovněž do problematiky světelného znečištění. Přednáška s názvem „Lovy skvostů temné oblohy“ se uskuteční od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici 2658.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

Při současném trendu vznikajících oblastí tmavé oblohy se do povědomí veřejnosti stále více dostává informace o tzv. světelném znečištění či světelném smogu. Ukazuje se, že přemíra světla, které svítí neúčelně, škodí v širokém spektru – od vlivů na každodenní život člověka po ohrožení některých přírodních druhů. Navíc jsme ochuzeni o hvězdnatou noční oblohu, o čemž současné generace prakticky neví, protože se narodily do tohoto moderního prostředí. Oblasti tmavé oblohy jsou zjista vítečným posunem v boji o zachování přírodní tmy, nicméně za opravdovou tmou si přesto musíme vycestovat. A stejně tak za některými skvosty, které ze střední Evropy nikdy neuvidíme.

Jsme zvyklí z učebnic, že v noci vidíme hvězdy, a mnohým toto stačí. Hvězdná obloha ovšem nabízí mnohem, mnohem více,“ popisuje Horálek. „Není to jen Mléčná dráha, kterou si mnozí dnes již ani neumí představit, nebo objekty vzdáleného nebe. Jsou to i jevy, s nimiž se na příměstské obloze můžeme prakticky rozloučit. Dokonce existují i některé úkazy, které nejsou dodneška spolehlivě vysvětleny, neboť se je podařilo spatřit až s rozvojem fotografické techniky v místech s tmavou oblohou. A s čím dál více narůstajícím světelným znečištěním je ohroženo jejich pozorování a výzkum. A neposledně, tedy možná hlavně – opravdu tmavá obloha nabízí ten snový obraz, který mnozí považují jen za smyšlenou romantickou představu.“ Co je to fenomén „tmavé oblohy za městem“? Proč cestovat na Kanárské ostrovy, do Chile nebo do Tichomoří? I to se na přednášce prokládané autentickými fotografiemi autora dozvíte.

Petr Horálek v pořadu Hlubinami vesmíru. Zdroj: TV Noe
Petr Horálek v pořadu Hlubinami vesmíru. Zdroj: TV Noe
Bc. Petr Horálek (* 1986, Pardubice) je český popularizátor astronomie a astrofotograf. V letech 2007 a 2009 byl předsedou Astronomické společnosti Pardubice a do roku 2010 byl aktivním dobrovolným pracovníkem pardubické hvězdárny. Vystudoval bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současnosti je zaměstnán jako pracovník na Hvězdárně v Úpici. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz, kde je také od roku 2009 vedoucím redaktorem. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě.


Astronomická společnost Pardubice,
Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice


Web: www.astropardubice.cz
Adresa: Gorkého 2658, 53002 Pardubice
Kontaktní osoba (1): Jan Kříž, prednasky@astropardubice.cz, 731 833 655 (ASP)
Kontaktní osoba (2): Petr Komárek, info@astropardubice.cz, 603 165 366 (hvězdárna)

Poznámka redakce: Tuto přednášku si budete moci také poslechnout již dnes 16. října od 19 hodin na Hvězdárně v Úpici.




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »