Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Lovy skvostů temné oblohy
Jan Kříž Vytisknout článek

Přednáška: Lovy skvostů temné oblohy

Mléčná dráha nad Pico de Teide. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha nad Pico de Teide.
Autor: Petr Horálek.
Na pátek 18. října 2013 zve Astronomická společnost Pardubice širokou veřejnost na cestopisně-astronomickou přednášku Petra Horálka, cestovatele a fotografa z úpické hvězdárny. Ten nás zavede pod temnou oblohu různých koutů světa a rovněž do problematiky světelného znečištění. Přednáška s názvem „Lovy skvostů temné oblohy“ se uskuteční od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici 2658.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

Při současném trendu vznikajících oblastí tmavé oblohy se do povědomí veřejnosti stále více dostává informace o tzv. světelném znečištění či světelném smogu. Ukazuje se, že přemíra světla, které svítí neúčelně, škodí v širokém spektru – od vlivů na každodenní život člověka po ohrožení některých přírodních druhů. Navíc jsme ochuzeni o hvězdnatou noční oblohu, o čemž současné generace prakticky neví, protože se narodily do tohoto moderního prostředí. Oblasti tmavé oblohy jsou zjista vítečným posunem v boji o zachování přírodní tmy, nicméně za opravdovou tmou si přesto musíme vycestovat. A stejně tak za některými skvosty, které ze střední Evropy nikdy neuvidíme.

„Jsme zvyklí z učebnic, že v noci vidíme hvězdy, a mnohým toto stačí. Hvězdná obloha ovšem nabízí mnohem, mnohem více,“ popisuje Horálek. „Není to jen Mléčná dráha, kterou si mnozí dnes již ani neumí představit, nebo objekty vzdáleného nebe. Jsou to i jevy, s nimiž se na příměstské obloze můžeme prakticky rozloučit. Dokonce existují i některé úkazy, které nejsou dodneška spolehlivě vysvětleny, neboť se je podařilo spatřit až s rozvojem fotografické techniky v místech s tmavou oblohou. A s čím dál více narůstajícím světelným znečištěním je ohroženo jejich pozorování a výzkum. A neposledně, tedy možná hlavně – opravdu tmavá obloha nabízí ten snový obraz, který mnozí považují jen za smyšlenou romantickou představu.“ Co je to fenomén „tmavé oblohy za městem“? Proč cestovat na Kanárské ostrovy, do Chile nebo do Tichomoří? I to se na přednášce prokládané autentickými fotografiemi autora dozvíte.

Petr Horálek v pořadu Hlubinami vesmíru. Zdroj: TV Noe
Petr Horálek v pořadu Hlubinami vesmíru. Zdroj: TV Noe
Bc. Petr Horálek (* 1986, Pardubice) je český popularizátor astronomie a astrofotograf. V letech 2007 a 2009 byl předsedou Astronomické společnosti Pardubice a do roku 2010 byl aktivním dobrovolným pracovníkem pardubické hvězdárny. Vystudoval bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současnosti je zaměstnán jako pracovník na Hvězdárně v Úpici. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz, kde je také od roku 2009 vedoucím redaktorem. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě.


Astronomická společnost Pardubice,
Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice


Web: www.astropardubice.cz
Adresa: Gorkého 2658, 53002 Pardubice
Kontaktní osoba (1): Jan Kříž, prednasky@astropardubice.cz, 731 833 655 (ASP)
Kontaktní osoba (2): Petr Komárek, info@astropardubice.cz, 603 165 366 (hvězdárna)

Poznámka redakce: Tuto přednášku si budete moci také poslechnout již dnes 16. října od 19 hodin na Hvězdárně v Úpici.




O autorovi



44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »