Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: listopad a prosinec 2013

Vesmírná videa: listopad a prosinec 2013

JULO 2 snímá Zemi ze stratosféry při propagačním letu balónu pro O2 Autor: Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity
JULO 2 snímá Zemi ze stratosféry při propagačním letu balónu pro O2
Autor: Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity
V dalším vydání pravidelného seriálu za krásami vesmíru se podíváme na zatmění Slunce, zánik komety ISON, výzkum Marsu a Měsíce a na zážitky kosmonautů cestujících na kosmickou stanici nebo k Měsíci. Snímky pořízené ze Země nám ukáží průběh meteorického roje, západy Slunce a východy Měsíce a také tmavou oblast v polských Bieszczadech. Závěr patří videu ze stratosféry v podání slovenských kolegů.

Úplné zatmění Slunce

Velice zajímavé zatmění nastalo letos 3. listopadu, protože Měsíc byl trochu dál od Země a v některých místech ani nezakryl celé Slunce. Nastalo hybridní zatmění, které bylo jako úplné vidět na pár okamžiků v Africe. Přesněji na 19 sekund. I to stačilo, aby účastníci české expedice pořídili snímky, které pak mistr skládání obrazů zatmění, Miroslav Druckmüller, poskládal do nádherného snímku s chromosférou podél celého okraje měsíčního disku. Jeden z účastníků expedice, nadšený pozorovatel úplných zatmění a šéfredaktor astro.cz, se na snímku přímo podílel. Videa krásně ukazují, jak zatmění proběhlo. První video je záznamem přímo z Ugandy, druhé pořídila meteorologická družice MSG umístěná na geostacionární dráze nad Afrikou. Souhrn výsledků expedice vyšel v samostatném článku.

Kometa ISON zanikla u Slunce

Tak jsme se nedočkali komety století. Po pravdě, když se za tím ohlédneme, kometa ISON neměla ty správné parametry. Spíše nás ošálila zprvu větší aktivitou a pokud lidé nebyli později ochotni korigovat první zprávy o kometě století, potom už se asi nedalo s tím nic dělat. Od komety jsme nicméně čekali větší zážitek v případě, že by prolétla kolem Slunce alespoň zčásti neporušena, protože pak by asi nad ránem přinesla zajímavé pohledy na její ohon. Místo toho nám zanikla před očima a mohli jsme to sledovat v přímém přenosu z kosmických sond. To samo o sobě bylo ovšem naprosto exkluzivní a skvělé divadlo. Následující videa se tedy vrací k této události z konce listopadu. První ukazuje ještě aktivní kometu v jednom z posledních rán, kdy šla ještě pozorovat ze Země. Tedy pokud bylo jasno, jako v tomto případě, na ostrově Tenerife (Kanárské ostrovy).

Další videa jsou z korónografů SOHO (LASCO C2 a C3).

Curiosity a MAVEN

Nová oběžnice Marsu, americká sonda MAVEN už je na cestě k Marsu. Letos nebyla jediná, které se podařil start, protože chvíli po ní se vydala na cestu také indická sonda Mangalyaan. Každopádně následující video připomíná cestu sondy MAVEN a její přílet k Marsu, ale také krásně ukazuje, jak na povrchu vypadá práce robota Curiosity. Druhé video ukazuje, co se dělo v prvních 456 marsovských dnech v kráteru Gale.

Sojuz TMA-11M

Při příletu lodi Sojuz TMA-11M k Mezinárodní stanici ISS bylo možno pozorovat pěkné záběry, kterak pod lodí ubíhá povrch Země, nebo jak manévruje před připojením. V souvislosti s tím stojí za připomínku také video ESA, kde je vidět co obnáší odpojení od stanice a přistání na Zemi.

Chang'e 3 a první čínské měsíční vozítko Yutu

Hladkost, s jakou probíhá celá mise čínského vozítka na Měsíc je až zarážející. Ještě před startem jsme mohli také obdivovat, jak by to vše mělo proběhnout, video je k dispozici níže. Dnes už víme, že to tak opravdu dopadlo. Další video ukazuje průběh samotného startu. pak tu máme video z přistání. A nakonec ukázky jak se Yutu pohybuje na Měsíci.

Východ Země z Apolla 8

Na Štědrý den roku 1968 vznikl krásný snímek, když vůbec poprvé jsme měli možnost vidět Zemi, jak vychází zpoza Měsíce. Snímek pořídila posádka Apolla 8 při vůbec první misi kolem Měsíce. NASA vydala k výročí zajímavé video ukazující, jak snímek, nejprve černobílý, poté i barevný, vznikl.

Geminidy 2013

Zpět na Zem. Když se každoročně střetáváme s prachem uvolněným kometami, vidíme pak na obloze meteorický roj. Jsou jím známé letní Perseidy, ale v prosinci ještě vydatnější a spolehlivější Geminidy. Ty vylétají zdánlivě ze souhvězdí Blíženců a letos nastalo opravdu pěkné maximum tohoto roje. O vydatnosti roje svědčí také video z jedné z kamer moravské videometeorářské sítě, kde je takové množství Geminid, že až oči přecházejí. Čím pomaleji se hvězdy ve snímku vlivem rotace Země hýbou, tím více meteorů za hodinu v tu chvíli bylo možno spatřit. No, nevypadá to skoro jak meteorický déšť?

Západ Slunce za Klínovcem

Krásnými dálkovými pohledy z Lužických hor nás zásobuje Honza Plachý z Rumburka. Jeho poslední úlovek se opravdu vydařil. Slunce na něj házelo své zelené a modré záblesky, což je jev, který vzniká, když se Slunce prodírá různými vrstvami vzduchu při obzoru. V témže Yutube kanálu najdete také západ Slunce za televizním vysílačem Drážďany nebo Ještěd v úplňku, což je skutečný husarský kousek.

Tma v Bieszczadech

Již jsme v našem seriálu zmiňovali tmu v Jizrkách, v Beskydech a v Poloninách. Ale ta největší tma ve střední Evropě mimo Alp je nepochybně v Bieszczadech. Tato tmavá oblast přímo navazuje na Poloniny na východě Slovenska a pokračuje směrem k Ukrajině, takže tma je zde opravdu zaručena. Stačí jen zajet, ubytovat se a prožívat.

Země

Ačkoli tématem našich videí jsou astronomické úkazy a nebo kosmonautika, okrajově se naše dění týká i Země samotné. Je to přece tak krásné místo, kdo by tu nechtěl žít? Krásné záběry Země by mohl být přirozenou tečkou za naším dalším vydáním. Video pořídila kamera na slovenské stratosférické sondě JULO-2 (tak pěkné a klidné záběry z 30 km jen tak neuvidíte a dostaly se i do reklamy O2).

Děkujeme za shlédnutí. Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »