Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: listopad a prosinec 2017

Vesmírná videa: listopad a prosinec 2017

Start Falconu 9 z Kalifornie
Autor: Doug Ellison

Vítejte v novém roce u našeho videopřehledu dění v kosmonautice i na obloze. V úvodu se vrátíme k návštěvníkovi, který se u Slunce dlouho neohřál. Opět si prohlédneme nádhernou Jupiterovu atmosféru. Poté se zaměříme na přípravy raket a družic a také testy všeho možného. Okusíme návrat z vesmírného letu a prohlédneme si nádherné úkazy v atmosféře po startu raket. Závěrem si přiblížíme osud Falconu Heavy, nabídneme novou animaci startu SLS a nakonec vzpomeneme výročí mise Apollo 17.

Mezihvězdný návštěvník Oumuamua

Těleso objevené 19. října 2017 se ukázalo být velmi pozoruhodným. Prvně dostalo označení jako kometa, tedy C/2017 U1 (PanSTARRS), ovšem brzy se ukázalo, že nejeví kometární aktivitu, a tak bylo klasifikováno jako planetka A/2017 U1. Jenže když se upřesnila dalším pozorováním jeho dráha, zjistilo se, že planetka letí kolem Slunce velkou rychlostí po hyperbolické dráze. To ale znamná, že jde o návštěvníka, který nepatří do naší Sluneční soustavy. Nakonec byla tedy použita definitivní klasifikace pro mezihvězdný, tedy interstelární, objekt – 1I/2017 U1. Nakonec dostal i jméno a tak dnes můžeme hovořit o objektu 1I/Oumuamua. Planetka je ovšem nejen velmi rychlá, ale též jevila při pozorování velké změny jasu. Ukázalo se, že jde o velmi protáhlé a na povrchu načervenalé těleso. Podobných návštěvníků je jistě mnohem více, ale toto je první případ, kdy jsme jej stihli zaznamenat, než odletěl pryč.

Jupiter z Juno

Nadále pokračuje výzkum Jupiteru sondou Juno. Další pěkné video vzniklo ze snímků pořízených v okolí perijovu č. 9, tedy behěm devátého těsného průletu sondy kolem planety. Dráha sondy je velmi protáhlá elipsa a tak se do velké blízkosti dostane zhruba jednou za dva měsíce. Původně se očekávala rychlejší kadence, každých 14 dní, ale kvůli nejasnosti kolem stavu hlavního motoru byl raději druhý zážeh odvolán a sonda zůstává na protáhlejší dráze, která však umožňuje vykonat stejnou vědu, jen pomaleji. Na druhé straně asi zůstané funkční delší dobu, než se očekávalo a to může být jenom dobře.

Příprava družic a raket před startem

Následující video nám má hlavně pomoci nahlédnout trochu do kuchyně příprav družice před vypuštěním. Musí se sestavit, otestovat, připevnit k adaptéru a ten k hornímu stupni rakety. Pak se vše uzavře aerodynamickým krytem, nasadí na zbytek rakety a může se letět. Tak vypadá ve zkratce i příprava družice, která má pět P.

Z podobného soudku je také druhé video, tentokrát jde o virtuální skládačku jiné družice, kanadské RADARSAT Constellation. Ke startu má být série těchto družic připravena v roce 2018.

V roce 2017 měli v Číně hodně co dohánět, protože došlo k selháním některých raket. Druhá polovina roku už se odehrála ve slušné kadenci a úspěšně. Jedním z příkladů je start rakety Dlouhý Pochod 3B s navigačními družicemi Beidou. Na videu máme výjimečnou příležitost vidět všechny přípravy rakety až po samotný start. Podobné video nabízí i příprava rakety CZ-2D s družicí Yaogan.

Také v Rusku se pravidelně natáčí přípravy ke startu nákladních lodí Progress nebo dopravních lodí Sojuz. My však vybíráme záběry z příprav meteodružice Metero-M. Její osud byl nešťastný, protože po startu došlo k chybě na urychlovacím stupni a tak shořela na Atlantikem ještě během prvního obletu Země.

Jeden z posledních letů absolvovala raketa Delta II a byl to poslední let v plné konfiguraci postranních urychloacích bloků. Raketa je známa tím, že dříve vynesla třeba marsovské rovery. Ale teď už jde do důchodu. Video z příprav rakety dobře ukazuje její krásu i relativní mohutnost.

Testuj a zase testuj

Protože jen tak se dobereš k úspěšnému výsledku. Přestože většina systémů marsovského robota pro rok 2020 bude odvozena od Curiosity, vždy je co vylepšovat. Týká se to i supersonického padáku, který prodělal test ve vysoké atmosféře, tedy v podobné rychlosti a podmínkách, v jakých má pracovat při přistání na Marsu. Test je vidět na následujícím videu.

Testy prodělává i miniraketoplán Dream Chaser společnosti Sierra Nevada Corporation. Tento letounek má být schopen startovat na vrcholku rakety a zásobovat kosmickou stanici. Je škoda, že nebyl rovnou schválen jako jeden z projektů pro dopravu astronautů, určitě by byl vítaným zpestřením mezi klasickými loděmi Boeingu a SpaceX. Nicméně kdoví, jak se celý projekt vyvine. Zatím má nakročeno dobře.

Testy musí provádět všichni. SpaceX, jak známo, k tomu využívá testovací středisko McGregor v Texasu. Celkový pohled na testovací standy a další pozemní vybavení je na následujícícm videu. Právě zde proběhly také první skoky a lety Grasshoperu, zkušební rakety, která proklestila cestu až k nynějším přistáním prvních stupňů Falconu 9.

Mezi divácky atraktivní testy patří i přípravy nového exempláře rakety a kabiny New Shepard. Letos nás čeká ještě pár testovacích letů na hranice vesmíru, během nichž kabina s největšími okny, jaké kdy kosmická loď měla, ověří, že je připravena nést cestující. Pak už nic nebude stát kosmické turistice v cestě. Toto je smělý plán společnosti Blue Origin a my jí můžeme jen fandit, ať vše dopadne dobře. Svůj první let už si vychutnala figurína a lety jsou využívány i k vynesení experimnetů běžných škol nebo univerzit.

Návrat ze skutečného vesmírného letu

Opravdový kosmický let ničím nenahradíš. A obyčejný smrtelník jej nikdy nezažije, taková je realita současných letů maximálně tak na palubu Mezinárodní vesmírné stanice. Jsme rádi, že díky kamerám můžeme být alespoň při tom, když raketa startuje, nebo když kosmická loď přistává. Přistání v jedné minutě videa je prostě netradiční zážitek.

Efektní starty raket

Pozorování startu rakety může být mimořádná podívaná. A pokud se k tomu sejdou podmínky, tedy jasná obloha a doba kolem soumraku, jedná se o překrásné divadlo. Mohli se o tom přesvědčit lidé v Kalifornii po startu Falconu 9 s družicemi Iridium a také u nás, když z Kapustin Jaru za ukrajinskými hranicemi letěla raketa Topol. Ukázet bude tentokrát více. Jak z fantastického představení nad Kalifornií, tak z vypuštění družic Iridium. Ve chvíli, kdy jedna zakryla Slunce, bylo vidět předchozí vypuštěné družice, jako šňůrku perel nad Zemí. A pokud jde o balistickou střelu Topol, která vytvořila neobvyklý oblak na ranní obloze 26. prosince, tak to byla také pěkná podívaná, žel pouze pro vytrvalé pozorovatele oblohy nebo jiná ranní ptáčata a webkamery.

Falcon Heavy konečně na rampě

Předpokládalo se, že rok 2017 bude definitivně tím, kdy uvidíme start Falconu Heavy. Jenže věci nejdou tak snadno. SpaceX zdržela oprava rampy LC-40 a navíc spojit tři Falcony 9 dohromady a letět s nimi to není tak jednoduché. Nicméně přípravy nového nosiče už koncem roku 2017 vyvrcholily a tak jsme mohli po Vánocích sledovat vývoz i vztyčení rakety. Pokud půjde vše podle plánu, měl by v lednu proběhnout statický zážeh i start. Jestli se nezdrží mise Zuma, plánovaná na 4. ledna, potom zkušební zážeh má proběhnout 6. ledna. Start je zatím vymezen do třetího lednového týdne 15. až 21. ledna, ale znáte to, může se testovat, ladit, odkládat. My už počkáme.

Nová animace startu SLS

Start nejsilnějšího Falconu je snad už za dveřmi, zato start mohutné rakety SLS se zdá být někde v mlhavé budoucnosti roku 2019. Uvidíme. Každopádně už je známa podoba nátěru nosiče, na němž nechybí i šachovnicové terčíky.

Apollo 17 už před 45 lety

Přistání mise Apollo na povrch Měsíce pohledem astronauta je poutavý zážitek. Přesně takový nám nabízí následující video. Věděli jste, že už uplynulo 45 let, co byl naposledy na povrchu Měsíce člověk? Byl jím Gene Cernan, astronaut s českými předky, který nás opustil teprve před rokem.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »