Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cenu Neuron pro mladé vědce 2019 získal astronom Ondřej Pejcha

Cenu Neuron pro mladé vědce 2019 získal astronom Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha
Autor: Nadační fond Neuron

Člen Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti Ondřej Pejcha byl oceněn za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd. Je držitelem prestižního ERC grantu a patří k nejtalentovanějším astrofyzikům u nás.

Co pro vás znamená získání ceny?
Cena Neuron pro mě znamená prestižní ocenění vědeckých výsledků, které jsem získal se svými spolupracovníky. Ocitám se tak ve společnosti lidí, kterých si vážím. Získání Ceny Neuron pro mě představuje především závazek do budoucna vykonávat co nejlépe svou práci.

Jak byste laikovi třemi větami vysvětlil, čím se zabýváte?
Ve svém výzkumu se snažím pochopit procesy, které způsobují proměnnost hvězd ve vesmíru. Mým hlavním zájmem jsou silné interakce dvojitých hvězd a jejich případné splynutí, což je jeden ze zásadních kroků, který ovlivňuje vznik a vývoj objektů, jako jsou bílí trpaslíci, neutronové hvězdy a černé díry. Je to jedna z nutných událostí pro vznik některých prvků těžších než vodík a hélium ve vesmíru.

Jaký byl váš zatím nejodvážnější krok v životě?
Nejspíš přestěhování za doktorátem v USA, kdy jsem věděl relativně velmi málo o tamějších lidech a kultuře.

Kdyby se o vás psalo v učebnici, co by tam mělo být?
Pokud se mi vůbec někdy podaří vytvořit něco vhodného do učebnic, tak jsem si téměř jistý, že tento objev bude výsledkem předchozího přemýšlení a prozkoumávání spousty různých menších problémů a úkolů. Učebnice by měly reflektovat, že většina velkých objevů se nezrodila bezbolestně ani přímočaře.

Kdo je vaším vzorem?
Můj vedoucí doktorátu profesor Todd Thompson z Ohio State University, a to kvůli jeho originalitě a houževnatosti při řešení problémů, šíři odborných zájmů a lidskosti.

Čím byste chtěl být, kdybyste nebyl tím, čím jste?
Od malička jsem chtěl být astronomem, takže vymýšlením alternativ jsem věnoval docela málo času. Ale pohrával jsem si s myšlenkami stát se pracovníkem reklamní agentury, lingvistou nebo ekonomem.

Co byste na světě změnil, kdybyste měl tu schopnost?
Práce astronomů by se výrazně zjednodušila, kdyby neexistoval mezihvězdný prach, který až „zákeřně“ zeslabuje světelné signály přicházející z vesmíru. Ale pokud se omezíme na svět lidí, tak bych uvítal více racionality v debatách o společenských záležitostech.

Čeho se v budoucnosti obáváte?
Nejvíc se obávám o zdraví svých blízkých.

S kým byste chtěl strávit desetihodinový let?
Dlouhé lety se většinou snažím využít k odpočinku s četbou nebo sledovánín filmu, při němž preferuju samotu. Ale kdyby zábavní systém nefungoval, tak bych rád seděl vedle mé manželky. Kromě příjemné debaty by vzhledem ke své profesi klimatoložky dokázala dopodrobna okomentovat dění venku na obloze.

Jakou knihu právě čtete?
Kromě dětských pohádek nemám zrovna žádnou knihu rozečtenou, ale nedávno jsem dočetl příběh polárníka Ernesta Shackletona.

 



Převzato: Nadační fond Neuron



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Ondřej Pejcha


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »