Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha
Ondřej Pejcha

Rok narození : 1984

Kopalova přednáška za rok 2017

Mgr. Ondřej Pejcha, Ph.D. (*1984 v Brně) se začal aktivně věnovat astronomickému výzkumu již během svých středoškolských studií. Jako spolupracovník Hvězdárny a planetária v Brně na Kraví Hoře se zabýval zejména pozorováním proměnných hvězd. Dokladem jeho odborných kvalit jsou první publikace v časopisech Publications of the Astronomical Society of Japan nebo Astrophysics and Space Science. Stal se členem Sekce proměnných hvězd České astronomické společnosti, v jejímž výboru pracuje dodnes. Jako zřejmě první v České republice v roce 2004 pozoroval tranzit exoplanety (konkrétně šlo o TrES-1), což ve svém důsledku vedlo k rozšíření záběru i jména sekce na dnešní Sekci proměnných hvězd a exoplanet.

Mezitím už se Ondřej v roce 2003 přesunul na vysokoškolská studia z Brna do Prahy, na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Během bakalářských studií fyziky se pod vedením Davida Heyrovského začal zabývat gravitačním mikročočkováním. V tématu pokračoval i při magisterském studiu teoretické fyziky, které završil v roce 2008 obhajobou diplomové práce "Rozlišení hvězdných povrchů dvojitými gravitačními mikročočkami". Kromě první publikace v prestižním časopise The Astrophysical Journal přinesla práce Ondřejovi v roce 2007 možnost pozorování mikročočkování 1-m dalekohledem jihoafrické observatoře SAAO v rámci projektu PLANET.

Doktorská studia se Ondřej rozhodl absolvovat ve Spojených státech amerických. Z nabídek univerzit se rozhodl pro Ohio State University. Katedra astronomie této univerzity má vynikající renomé, zejména co se týče výchovy doktorandů a důrazem na šíři jejich vzdělání. Ondřej zde studoval od roku 2008. Z odborného hlediska se nejdříve věnoval proměnným hvězdám, například proměnným typu RR Lyrae s prof. Krzysztofem Stankem nebo Cefeidám s prof. Chrisem Kochankem. K pozorováním využíval dalekohledy MDM Observatory nebo Large Binocular Telescope v Arizoně. Jako ocenění vynikajících výsledků získal Ondřej univerzitní Distinguished University Fellowship. Hlavním tématem jeho dalšího výzkumu se stal teoretický rozbor dosud nevyřešeného problému neutrinového mechanismu v supernovách pod vedením prof. Todda Thompsona. Dizertaci "The Neutrino Mechanism of Core-Collapse Supernovae" obhájil v červenci 2013 a získal tak doktorský titul PhD.

Tou dobou už měl Ondřej o svém dalším kroku jasno. Kromě postdoktorských konkurzů na řadě amerických univerzit se přihlásil i do soutěží o nejprestižnější postdoktorální fellowshipy. Tyto vysoce ceněné odměny umožňují vítězům zvolit si, do které instituce s fellowshipem v kapse na další roky zamíří. Navzdory silné konkurenci získal Ondřej tyto fellowshipy rovnou dva, čímž potvrdil své umístění ve světové špičce mladých astronomů. Kombinaci Hubble Fellowship a Lyman Spitzer Jr. Fellowship se rozhodl využít k postdoktorální stáži na Princeton University. Od roku 2013 do roku 2017 zde pokračoval v teoretickém výzkumu nejen supernov, ale i dalších zajímavých tranzientních systémů, jako např. splývajících dvojhvězd ztrácejících hmotu vnějším Lagrangeovým bodem.

Zcela čerstvě, od září 2017, působí Ondřej opět na své alma mater. Od Univerzity Karlovy získal návratový grant Primus, díky kterému nyní zakládá svou výzkumnou skupinu na Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty.

Vysokou publikační aktivitu dokládají údaje z portálu Web of Science: celkem 34 impaktovaných publikací, u 16 z nichž je prvním autorem, s celkovým počtem citací 724 a h-indexem 15. Lepší představu než tato čísla však dává výčet témat Ondřejova výzkumu: teorie a pozorování supernov se zhroucením jádra, vznik neutronových hvězd a černých děr, splynutí hvězd, hvězdná a planetární dynamika, proměnné hvězdy a gravitační mikročočkování. Šíří svého záběru, originalitou a kvalitou výsledků získaných kombinováním teoretického a observačního výzkumu prokázal Ondřej Pejcha již ve svých 33 letech, že je mimořádně nadějným stelárním astronomem ve světovém kontextu.   

Text: Mgr. David Heyrovský, AM Ph.D. (2017)

 

Kopalova přednáška za rok 2017

 
Kopalova přednáška 2017 byla pronesena 25. listopadu 2017 v prostorách Akademie věd České republiky na Národní v Praze v rámci Dne s Astropisem.
 
Vesmírné exploze
 
Abstrakt: Smrt hmotných hvězd pozorujeme jako výbuch supernovy, který dokáže přezářit celou galaxii po dobu několika měsíců. Supernova zároveň vyvrhne do okolí nově vytvořené těžké prvky a její energie silně ovlivní tvorbu nových hvězd a tím i vývoj celých galaxií. I přes důležitost supernov zůstává mechanizmus jejich výbuchu neobjasněný. Mnoho dvojhvězd podstoupí v průběhu svého života katastrofickou interakci, během níž dojde ke ztrátě značné části hmoty, energie a momentu hybnosti a případně může dvojhvězda splynout do jednoho objektu. Porozumění této vývojové fázi je kriticky důležité pro objasnění vzniku těsných dvojhvězd složených z bílých trpaslíků, neutronových hvězd a černých děr, včetně nedávno objevených zdrojů gravitačních vln. Přednáška se bude věnovat nedávným výsledkům v teorii supernov a interakcí dvojhvězd.
 
 
Credit: Astropis
 

DOPORUČENÉ ODKAZY



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.

Štítky: Ondřej Pejcha, Kopalova přednáška


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »