Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2024

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2024

Kopalova přednáška - cena České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.

Česká astronomická společnost předá v sobotu 7. prosince 2024 v prostorách Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze v budově SOLID21 (Pod Vodárenskou věží 2531/3) v 15:15 čestnou Kopalovu přednášku 2024 doc. RNDr. Petru Zasche, Ph.D. z Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, vynikajícímu pedagogovi a odborníkovi v oboru dvojhvězd a vícenásobných soustav, za jeho mnohaletou práci v oblasti stelární astronomie.

Ocenění předá předseda České astronomické společnosti prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. Laureát poté pronese čestnou Kopalovu přednášku. Vstup pro novináře bez registrace. Následně od 16:30 bude tamtéž Českou astronomickou společností udělena Nušlova cena.

 

Těžiště odborné práce doc. Zasche se týká zejména výzkumu zákrytových dvojhvězd, studia jejich světelných křivek a odhalování vícenásobných systémů. Docent Zasche je také zkušeným pedagogem. Podílí se na rozsáhlé přednášce pro studenty ze základů astronomie a pravidelně vede bakalářské a diplomové práce. Jako pečlivý pozorovatel pořídil v minulosti velmi přesná data vybraných objektů na jižní polokouli. V nedávné době zveřejnil několik studií o unikátních dvojzákrytových hvězdných systémech.

 

 

Životopis – doc. RNDr. Petr Zasche, Ph.D.

 

Narodil se 20. září 1980 v Ústí nad Labem, je ženatý a má tři děti.

 

2004 - 2008 - doktorské studium astrofyziky, Astronomický ústav UK

Doktorská práce: Vícenásobné hvězdné systémy pod fotometrickou a astrometrickou analýzou, školitel doc. Marek Wolf

 

1999 - 2004 - magisterské studium fyziky a astrofyziky, Univerzita Karlova

Diplomová práce: Efekt světla v zákrytových dvojhvězdách, školitel doc. Marek Wolf

 

Habilitace: 2017, Univerzita Karlova

 

Výzkumné zájmy: zákrytové dvojhvězdy, vizuální dvojhvězdy, spektroskopické dvojhvězdy, mnohočetné hvězdné systémy, hvězdná dynamika, pulzující hvězdy, řešení světelné křivky, proměnné hvězdy, hvězdná astrofyzika, pozorování (fotometrie i spektroskopie), zpracování dat, data mining.

 

Od ukončení doktorandského studia v roce 2008 pracuje v Astronomickém ústavu Karlovy univerzity v Praze. Kromě vědecké práce má také lektorskou činnost – přednášky a cvičení praktických pozorování na hvězdárně v Ondřejově. Zúčastnil se několika mezinárodních konferencí o hvězdné astrofyzice, ať už formou ústních  nebo posterových příspěvků, ale také jako člen organizačních či vědeckých výborů konferencí. V roce 2008/9 strávil rok na post-doc pozici v National University of Mexico, kde spolupracoval s místními kolegy a třikrát také navštívil San Observatoř Pedro Martir v Mexiku, která provádí fotoelektrickou a CCD fotometrii hvězd. Jeden měsíc dlouhá stáž na Canakkale University v Turecku byla věnována místním kolegům, kteří se učili, jak použít jeho programy k analýze hvězdných dat. Od roku 2007 se věnuje pozorování (fotometrie a spektroskopie hvězd) na několika astronomických observatořích - např. Řecko, Chorvatsko, SAAO nebo ESO. Posledních 15 let je pravidelným pozorovatelem na 65cm a 2m dalekohledech na hvězdárně Ondřejov a od roku 2012 pozoruje také s dánským dalekohledem o průměru 1,54 m umístěným na observatoři La Silla v Chile.

 

Nejdůležitějším výsledkem doc. Zasche z posledních let je zavedení tzv. AFP metody (Zasche et al. 2014, A&A 572, A71) pro automatické odvozování časů minim z obrovské fotometrické databáze.

 

Počet publikací: 107 (WoS) / 112 (Scopus) / 116 (NASA/ADS)

 

H-index: 16 (WoS) / 16 (Scopus) / 18 (NASA/ADS)

Udělení Kopalovy přednášky doc. Petru Zasche je oceněním jeho mnohaleté práce v oblasti stelární astronomie. 

prof. RNDr. David Vokrou

Kontakt na laureáta:
Astronomický ústav UK, Matematicko-fyzikální fakulta, V Holešovičkách 2, 180 00 Praha 8
email: petr.zasche@email.cz, tel.: 951 552 573. 

 

Kontakt na tiskového tajemníka České astronomické společnosti:
Pavel Suchan
suchan@astro.cz, 737 322 815

 

Tiskové prohlášení č. 317 České astronomické společnosti ke stažení: docpdf.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Petr Zasche


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »