Vychází epochální dílo Mikuláše Koperníka - O obězích nebeských sfér
Socha Mikuláše Koperníka, autora díla O obězích nebeských sfér. Autor: Car-memes.
Byla vydána další práce z dílny a pozůstalosti významného českého astronoma Zdeňka Horského (1929-1988): překlad první knihy Oběhů nebeských sfér Mikuláše Koperníka s rozsáhlým úvodem, komentářem a poznámkami (edičně připravil Vojtěch Hladký, předmluva Owen Gingerich). Kniha nás zasvětí do epochálního díla legendárního polského vědce Mikuláše Koperníka, který přinesl světu první seriózní obraz heliocentrického názoru na Sluneční soustavu.
Anotace knihy
Obálka knihy Mikuláš Koperník: O obězích nebeských sfér Autor: Nakladatelství Kosmas.Kniha přináší komentovaný český překlad první knihy epochálního díla Mikuláše Koperníka (1473–1543) O obězích nebeských sfér, které vyšlo tiskem poprvé v Norimberku roku 1543. Překlad spolu s komentářem a poznámkami pořídil již v sedmdesátých letech 20. století náš vůbec nejvýznamnější historik astronomie, a kopernikanismu zvláště, Zdeněk Horský (1929–1988). V češtině však první kniha Oběhů vychází v upravené podobě teprve nyní. Jako úvod k překladu slouží další Horského text, původně samostatná knížečka Mikuláš Koperník. Profil významné osobnosti renesanční doby. Přestože poprvé vyšla jako jedna z mnoha menších publikací ke Koperníkovu výročí v roce 1973, stále představuje fundovaný a čtivý úvod do problémů spojených s Koperníkovým dílem.
Zdeněk Horský
Zdeněk Horský. Autor: Academia.edu.Zdeněk Horský (1929–1988) byl významný český astronom a popularizátor astronomie, zejména její historie. Od počátku se soustředil na dějiny vědy a astronomie. Zvláště se obracel k dílu Mikuláše Koperníka a k astronomii „rudolfínské epochy“ v 16. a 17. století, zastoupenou osobnostmi jako Johannes Kepler, Tycho Brahe a Tadeáš Hájek z Hájku. Dále aplikoval archeoastronomický výzkum svým výkladem „makotřaské lokality“ z poloviny 4. tisíciletí př. n. l. nebo vyložil „kosmologickou symboliku“ gotické architektury Karlova mostu v Praze. K cenným výsledkům jeho práce patří rovněž nová datace staroměstského orloje a některé nové atribuce vědeckých přístrojů. Množství dalších prací (mimo jiné komentovaný překlad základního Koperníkova díla „De Revolutionibus Orbium Coelestium“, který dosud v češtině chybí) zůstalo nedokončeno. Českým čtenářům je známý zejména jako spoluautor knihy Vesmír z roku 1983, na které spolupracoval s Jiřím Grygarem a Pavlem Mayerem, nebo neméně populární knihy Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru z roku 1988, kterou napsal spolu se Zdeňkem Mikuláškem a Zdeňkem Pokorným.
Přijďte na Představení knihy!
Publikace bude představena v pátek 9. prosince od 14:00 na Přírodovědecké fakultě UK (Viničná 7, Praha 2, přednášková místnost v přízemí, tzv. fotochemie). Na besedě bude k tématu možná diskuse a prostor k různorodým komentářům. Připojujeme tedy srdečné osobní pozvání s tím, že informaci o akci můžete poskytnout i dále vašim kolegům či studentům, kteří by o téma a publikaci mohli mít zájem (na místě bude možno pořídit se slevou).
Srdečně zdraví a na případné setkání se těší Tomáš Hermann a Vojtěch Hladký Nakladatelství Kosmas
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4