Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  100 hodin astronomie - Hvězdárna Úpice a Karlovy Vary
redakce Vytisknout článek

100 hodin astronomie - Hvězdárna Úpice a Karlovy Vary

Bečvářova kopule
Bečvářova kopule
Počet hvězdáren, které se zapojí do projektu 100 hodin astronomie, který probíhá v rámci Mezinárodního roku astronomie, se zvyšuje. Přinášíme programy Hvězdárny v Úpici a Hvězdárny a radioklubu lázeňského města Karlovy Vary

Hvězdárna v Úpici
Akce 100 hodin s astronomií na Hvězdárně v Úpici začíná 1. 4. 2009 od 21:30 a trvá nepřetržitě do půlnoci 5. 4. 2009. V rámci této akce bude možno na hvězdárně za jasného počasí pozorovat objekty denní i noční oblohy. Součástí akce bude i 2. 4. 2009 od 19:00 přednáška Fr. Blaháka Jsou ve vesmíru další Země? o vyhledávání exoplanet a družici Kepler. Ve středu a pátek od 21:30 do 23:30, v sobotu od 10 do 12 hod a v neděli od 13 do 15 hod je kromě pozorování připraven ještě doprovodný program spojený s prohlídkou hvězdárny.

Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary
V pátek 3. 4. a v sobotu 4. 4. od 14:00 do 19:30 a v neděli 5. 4. od 14:00 do 16:00 uvádíme každou celou hodinu projekci vybraných pořadů Svět malé astronomie. V případě jasné oblohy pozorování Slunce a planet. Jednotné vstupné na program 30,- Kč/osobu.

MALÉ ASTRONOMIE 2009 - Svět malé astronomie je jednotícím názvem pro sérii osmi pořadů určených především dětem 5-18 let i jejich rodičům. Základní přednost každého z nich tkví v jejich zpracování divadelní formou za doprovodu animované projekce a krátkých pohádek. Na závěr, pokud to dovolí podmínky, budou doplněny malým pokusem, nebo společnou hrou k danému tématu.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »