Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  14. březen – DEN PÍ – podle NASA

14. březen – DEN PÍ – podle NASA

Den Pí 14. 3.
Autor: Astro.cz

14. březen je především v anglicky mluvících zemích známý jako „Den π“. Toto zajímavé číslo s nekonečným rozvojem za desetinnou čárkou, je nám ze školy jistě dobře známé jako 3,14. Zájemci o astronomii a kosmonautiku jej jistě nejednou potřebovali použít ve svých výpočtech. Možná občas využili i více číslic, například 3,1416. Pokud máte podobnou úchylku na pamatování si podobných nepotřebných informací, možná dáte dohromady i delší verzi, např. 3,1415926536 (a dál to neumím, jak s oblibou říkám)… ale na kolik číslic vlastně potřebují počítat inženýři v NASA? A jaké aktivity chystá tato agentura k dnešnímu dni?

Tak předně, v anglickém prostředí je zvykem datum psát zkráceně jako měsíc/den, tedy 3/14 a proto právě dnešek je Den Pí. NASA k 14. březnu 2018 připravila aktivity pod souhrnným názvem „π in The Sky“, tedy „π na obloze“.

Číslo π je využíváno k výpočtům vlastností kruhu nebo koule, jako je jejich obvod nebo povrch. Díky počítačům dokážeme dnes počítat desetinný rozvoj tohoto čísla na trilióny míst i více. V NASA samozřejmě využívají π k výpočtům vlastností vesmírných těles, ale i k výpočtům drah kosmických sond.

Oddělení v JPL, které se zabývá výukovými aktivitami, připravilo k 14. březnu akci Pí na obloze s cílem řešit reálné úlohy, s kterými se vědci v NASA potýkají. Například v minulých letech se zabývali tím, jak sondy získávají informace o tělesech Sluneční soustavy, nebo jak se hledají planety u cizích hvězd, či jak se předpovídají sluneční zatmění. Jednotlivé úlohy pro letošní rok jsou zde. Řešení budou odhalena 15. března.

Den pí na obloze Autor: NASA/JPL
Den pí na obloze
Autor: NASA/JPL

Zajímavý dotaz zazněl na Facebooku směrem k inženýrům z NASA/JPL: „Kolik desetinných míst obvykle potřebujete ve svých výpočtech s π? Vystačíte si obvykle s 3,14, nebo používáte např. 3,1415926535897932384626433832795028841971693993751058209
7494459230781640628620899862803482534211706798214808651328230664709384
4609550582231725359408128481117450284102701938521105559644622948954930
3819644288109756659334461284756482337867831652712019091456485669234603
4861045432664821339360726024914127372458700660631558817488152092096282
9254091715364367892590360?“

O odpověď jsme požádali Marca Raymana, který je šéfem inženýrů mise Dawn, která úspěšně prozkoumala Vestu a nyní obíhá Ceres. 

„Děkuji za otázku. Po pravdě, není to poprvé, co tuto otázku slyším. Fakt je, že jsem se s ní setkal mnoho let nazpět u šestiletého nadšence do vědy a vesmíru, který měl to obrovské štěstí, že získal později doktorát z fyziky a mohl se zapojit do výzkumu vesmíru. Jeho jméno je Marc Rayman :-)“

„Abych vám ihned odpověděl. Pro opravdu přesné výpočty, jako je třeba úloha meziplanetární navigace kosmických sond, v JPL používáme hodnotu 3,141592653589793.“

A níže ještě Marc uvádí, proč tato hodnota stačí.

Uveďme si to na příkladu nejvzdálenější sondy Voyager 1, která je asi 21 miliard kilometrů od nás. Pokud bychom vzali kružnici o průměru 42 miliard kilometrů a chtěli spočítat její obvod, což je dvakrát poloměr krát π – s použitím výše uvedeného π na 15 desetinných míst dostaneme obvod něco nad 130 miliard kilometrů. Není nyní podstatné, kolik přesně, ale s jakou odchylkou. Na námi uvedené kružnici o poloměru 21 miliard km jde o chybu o velikosti asi 3,8 centimetru! Při výpočtu na kružnici o nepředstavitelně velkém obvodu více než 100 miliard km jde o chybu menší, než je délka malíčku.

Nebo se na to podívejme u nás na Zemi. Její poloměr je 6378 km. Obvod je asi 40 tisíc kilometrů. Jak moc se bude lišit vzdálenost, kterou urazíte kolem Země (zanedbejte nyní, že byste naráželi do hor, budov a stromů, …), pokud použijete π s rozvojem pouze na 15 desetinných míst? Pouze s odchylkou tak velkou, jako je velikost běžné molekuly. Takových molekul je samozřejmě hodně, ale je to asi tak jako když si představíte rozměr desetitisíciny šířky lidského vlasu!

A teď se na to podívejme poněkud šířeji. Rozměr námi viditelného vesmíru je asi 90 miliard světelných roků. Na kolik desetinných míst bychom museli počítat obvod kružnice s poloměrem 45 miliard světelných roků, aby chyba nepřekročila rozměr nejjednoduššího atomu – vodíku? Odpověď je překvapivá, stačilo by vám 39 nebo 40 desetinných míst. 

Výše uvedená fakta jsou určitě zajímavým pohledem na číslo π.

Hezký Den Pí všem.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL (Pi in the sky)
[2] Den Pí s NASA
[3] Kolik desetinných míst Pí potřebujeme



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Den pí


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »