Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický festival 2024 je on-line

Astronomický festival 2024 je on-line

Astronomický festival 2024, resp. vystupující na něm, se pokusí ohlédnout za uplynulým čtvrtstoletím, kdy se u nás konala podobná akce, a tak trochu nahlédnout i do nejbližší budoucnosti, která je bezesporu příslibem mnoha úžasných objevů a poznání. Současně je Astronomický festival poctou všem našim kolegyním a kolegům, kteří položili základy české astronomie.

On-line přenost na YouTube Hvězdárny a planetária Brno:

 

úterý 1. října

od 13.00 - on-line přenos
zahájení
Jan Palouš: Mezinárodní astronomická unie a Česká republika
Michal Bursa: Datová astronomie
Petr Kulhánek: Čtvrt století astronomie
Norbert Werner: Žijeme další revoluci v astrofyzice?

od 16.30 - on-line přenos
Michal Švanda: Současný pohled na Slunce a kosmické počasí
Pavel Gabzdyl: Měsíc – stále stejný, a přitom už úplně jiný
Juraj Dudáš: AMBIC a QUVIK – České ambiciózni družicové mise

od 19.00
slavnostní večer (pozdravení, křest knihy Dům plný hvězd + premiéra pořadu Vesmír všemi smysly)

středa 2. října

od 9.00 - on-line přenos
Petr Škoda: Odhalíme tajemství vesmíru pomocí AI?
Josef Sebera: Proč a jak měříme gravitační pole pomocí družic?
Miloslav Druckmüller: Má smysl ještě pozorovat úplná zatmění Slunce?
Petr Scheirich: Češi v misi DART a ve světě asteroidů
Pavel Spurný: Bolidy a pády meteoritů

od 14.00 - on-line přenos
Petr Kabáth: Exoplanety, od objevu k Nobelově ceně a hledání života
Jana Tichá: JMÉNA NEBESKÁ aneb WG-SBN IAU
Miloš Tichý: Za kometami…

od 16.45 - on-line přenos
Pavel Suchan: Světelné znečištění – vývoj a výzvy
Jiří Podolský: Gravitační vlny: zcela nové okno do vesmíru
Zdeněk Mikulášek: Druhý dech stelární astronomie

od 19.00
společenský večer (číše vína + hudba)

čtvrtek 3. října

od 9.30 - on-line přenos
Michael Prouza: Jaké objevy přinesou nové detektory gravitačních vln?
Soňa Ehlerová: Extrémně velký dalekohled – extrémně očekávaný dalekohled
Asen Christov: Observatoř Very C. Rubinové – status a cíle
Jan Ebr: Kosmické záření v éře Observatoře Pierra Augera

konec 12.3




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »