Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický program Týdne vědy a techniky
redakce Vytisknout článek

Astronomický program Týdne vědy a techniky

V pondělí 3.11.2008 začíná na mnoha místech v České republice Týden vědy a techniky pořádaný Akademií věd ČR. Budete moci nahlédnout do nejrůznějších laboratoří a knihoven a poznat "jak se dělá věda". Program obsahuje dny otevřených dveří, přednášky, výstavy, kulaté stoly a konference. Více na www.tydenvedy.cz.


Pondělí 3. 11.

AKADEMIE VĚD ČR, Národní 3, Praha 1

Přednášky pro studenty
9.00
RNDr. Jiří Grygar, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Vznik Země a karambol s Měsícem

11.00
RNDr. František Fárník, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., a Česká kosmická kancelář
Astronomická pozorování kosmickými prostředky: nezbytnost kosmického výzkumu pro současnou astronomii a astrofyziku



Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. se v rámci Týdne vědy a techniky zúčastní Dne s Akademií věd, který se koná ve čtvrtek 6. listopadu 2008 v Techmánii Plzeň.

V 10:00 proběhne přednáška pro studenty a veřejnost na téma Světelné znečištění trápí nejen astronomy (Pavel Suchan).

Zároveň budou otevřeny dvě doprovodné výstavy:

Světelné znečištění aneb Proč už nevidíme hvězdy jako naši předkové?

Soubor informačních panelů popisuje civilizační problém, se kterým se dnes astronomové, ale i občané ve svém každonočním životě potýkají - světelné znečištění. Jak vzniká, co s tím můžeme udělat, dobré a špatné příklady, to jsou témata této části výstavy. Produkce: Hvězdárna a planetárium Plzeň.

a

Pohledy do vesmíru z Evropské jižní observatoře

Fotografie objektů ve Sluneční soustavě, v naší Galaxii až po vzdálené světy cizích galaxií pořízené na jedné z nejvýkonnějších observatoří světa na Mt. Paranalu v Chile. Observatoř provozuje Evropská jižní observatoř, jíž je Česká republika členem. Produkce: Astronomický ústav AV ČR, Evropská jižní observatoř.

Vstup na Den s Akademií věd je zdarma! Obě výstavy však zůstanou otevřené v Techmánii Plzeň až do 17. listopadu 2008.

Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově se od letošního roku konají v jarním termínu, další proběhnou v květnu 2009.


V pátek 7.11.2008 od 17:00 proběhne v budově Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1 (proti Národnímu divadlu), místnost 206, 2. patro slavnostní předání Nušlovy ceny za rok 2008. Po předání bude následovat laureátská přednáška:

Dr. Ivan Hubený

Studium exoplanet: jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů moderní astrofyziky (za 13 let od pouhé detekce ke studiu jejich spekter a závěrům o fyzice, chemii, ale i meteorologii jejich atmosfér).

Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti. Cenu uděluje jednou ročně Česká astronomická společnost.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »