Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický týden ve Veselí nad Moravou

Astronomický týden ve Veselí nad Moravou

Veselská hvězdárna byla založena v roce 1960 a slavnostně otevřena poslední srpnový den v roce 1963. Letošní konec měsíce srpna je tedy pro veselskou hvězdárnu jubilejní, oslaví 40 let své činnosti. Při této příležitosti pracovníci hvězdárny a její věrní příznivci ve spolupráci s městem Veselí nad Moravou připravili

Astronomický týden od 26.8.2003 do 29.8.2003. Program je uveden v textu článku.

Úterý 26.srpen 2003

15:30 - 16:30 Otevření výstavy fotografií v galerii Ve dvoře.
Výstava obsahuje tři okruhy fotografií: "Historie a současnost Hvězdárny ve Veselí nad Moravou" . Soubor archivních fotografií a dokumentů se snaží zachytit nejdůležitější události na veselské hvězdárně od jejího vzniku až po současnost.
"Pocta Ondřejovu" Výstava navazuje na legendární výstavu "Místa astronomické vzdělanosti", která zobrazovala na osmnáct hvězdáren a pozorovatelen z období první republiky a druhé světové války. Autor, Štěpán Kovář , nyní předseda České astronomické společnosti, se zaměřil na jednu z nich - Onřejovskou hvězdárnu - a u příležitosti 105. výročí založení připravil deset velkoplošných fotografií doplněných historickými záběry z archivu Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Lidé ve Vesmíru" výstava fotografií kosmonautů doplněná jejich originálními podpisy. Na výstavě je možno si prohlédnout více než 100 barevných fotografií kosmonautů podepsaných jejich originálními podpisy, nechybí zde ani originální podpis legendárního Gagarina, či originální podpisy posádek kosmonautů "stavějících" Hubblův teleskop. Autorem výstavy je pan Stanislav Mlýnek.

19:00 přednáška na téma "Vzácná Země, aneb čím to, že tu jsme přednáší ředitel hvězdárny v Brně Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc. Současné názory na vznik planetární soustavy, objevy exoplanet, primitivní formy života na Zemi a další faktory ovlivňující naše představy o vzniku života někde jinde ve vesmíru a o jeho šancích proměnit se v pokročilejší formy života.
Přednáška se uskuteční v přednáškovém sále hvězdárny. Po skončení přednášky se bude možno za příznivého počasí zúčastnit nočního pozorování.

Středa 27.srpen 2003

10:00 - 16:00 Hvězdárna bude otevřena za účelem pozorování Slunce a prohlídky hvězdárny.

19:00 Přednáška "Fotografování meteorů v Čechách a na Moravě" přednáší RNDr. Pavel Spurný - pracovník oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Co je meziplanetární hmota, jak se vědecky zkoumá a vše kolem dopadů meteorických těles na území Čech a Moravy.
Přednáška se uskuteční v přednáškovém sále hvězdárny. Po skončení přednášky se bude možno za příznivého počasí zúčastnit nočního pozorování.

Čtvrtek 28.srpen 2003

10:00 - 16:00 Hvězdárna bude otevřena za účelem pozorování Slunce a prohlídky hvězdárny.

19:00 Přednáška Kosmické skandály přednáší spisovatel a publicista Pavel Toufar. Pohled do zákulisí pilotovaných kosmických letů a osudu kosmonautů, jak ji vidí jeden z našich předních popularizátorů zabývajících se touto tématikou. Za připomenutí určite stojí některá jeho díla, jako např. "Touha po hvězdách", "Velké cesty vesmírem", "Setkání s tajemstvím" nebo "Krutý vesmír".
Přednáška se uskuteční v přednáškovém sále hvězdárny. Po skončení přednášky se bude možno za příznivého počasí zúčastnit nočního pozorování.

Pátek 29.srpen 2003

10:00 - 16:00 Hvězdárna bude otevřena za účelem pozorování Slunce a prohlídky hvězdárny.

20:00 Revuální pásmo "Pocta Voskovci a Werichovi" v podání J. Nešpora a R.Švehlíka z Divadla Brod. Pásmo bude představeno ve venkovních prostorách areálu hvězdárny. Po skončení pásma se bude možno za příznivého počasí zúčastnit nočního pozorování.

Vstupné:

Odborné přednášky a revuální pásmo - 40 Kč za jednotlivou přednášku. V této ceně je zahrnuto i večerní pozorování. Prohlídka hvězdárny a pozorování Slunce v době 10 až 16 hodin - vstupné dobrovolné.




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »