Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický týden ve Veselí nad Moravou

Astronomický týden ve Veselí nad Moravou

Veselská hvězdárna byla založena v roce 1960 a slavnostně otevřena poslední srpnový den v roce 1963. Letošní konec měsíce srpna je tedy pro veselskou hvězdárnu jubilejní, oslaví 40 let své činnosti. Při této příležitosti pracovníci hvězdárny a její věrní příznivci ve spolupráci s městem Veselí nad Moravou připravili

Astronomický týden od 26.8.2003 do 29.8.2003. Program je uveden v textu článku.

Úterý 26.srpen 2003

15:30 - 16:30 Otevření výstavy fotografií v galerii Ve dvoře.
Výstava obsahuje tři okruhy fotografií: "Historie a současnost Hvězdárny ve Veselí nad Moravou" . Soubor archivních fotografií a dokumentů se snaží zachytit nejdůležitější události na veselské hvězdárně od jejího vzniku až po současnost.
"Pocta Ondřejovu" Výstava navazuje na legendární výstavu "Místa astronomické vzdělanosti", která zobrazovala na osmnáct hvězdáren a pozorovatelen z období první republiky a druhé světové války. Autor, Štěpán Kovář , nyní předseda České astronomické společnosti, se zaměřil na jednu z nich - Onřejovskou hvězdárnu - a u příležitosti 105. výročí založení připravil deset velkoplošných fotografií doplněných historickými záběry z archivu Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Lidé ve Vesmíru" výstava fotografií kosmonautů doplněná jejich originálními podpisy. Na výstavě je možno si prohlédnout více než 100 barevných fotografií kosmonautů podepsaných jejich originálními podpisy, nechybí zde ani originální podpis legendárního Gagarina, či originální podpisy posádek kosmonautů "stavějících" Hubblův teleskop. Autorem výstavy je pan Stanislav Mlýnek.

19:00 přednáška na téma "Vzácná Země, aneb čím to, že tu jsme přednáší ředitel hvězdárny v Brně Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc. Současné názory na vznik planetární soustavy, objevy exoplanet, primitivní formy života na Zemi a další faktory ovlivňující naše představy o vzniku života někde jinde ve vesmíru a o jeho šancích proměnit se v pokročilejší formy života.
Přednáška se uskuteční v přednáškovém sále hvězdárny. Po skončení přednášky se bude možno za příznivého počasí zúčastnit nočního pozorování.

Středa 27.srpen 2003

10:00 - 16:00 Hvězdárna bude otevřena za účelem pozorování Slunce a prohlídky hvězdárny.

19:00 Přednáška "Fotografování meteorů v Čechách a na Moravě" přednáší RNDr. Pavel Spurný - pracovník oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Co je meziplanetární hmota, jak se vědecky zkoumá a vše kolem dopadů meteorických těles na území Čech a Moravy.
Přednáška se uskuteční v přednáškovém sále hvězdárny. Po skončení přednášky se bude možno za příznivého počasí zúčastnit nočního pozorování.

Čtvrtek 28.srpen 2003

10:00 - 16:00 Hvězdárna bude otevřena za účelem pozorování Slunce a prohlídky hvězdárny.

19:00 Přednáška Kosmické skandály přednáší spisovatel a publicista Pavel Toufar. Pohled do zákulisí pilotovaných kosmických letů a osudu kosmonautů, jak ji vidí jeden z našich předních popularizátorů zabývajících se touto tématikou. Za připomenutí určite stojí některá jeho díla, jako např. "Touha po hvězdách", "Velké cesty vesmírem", "Setkání s tajemstvím" nebo "Krutý vesmír".
Přednáška se uskuteční v přednáškovém sále hvězdárny. Po skončení přednášky se bude možno za příznivého počasí zúčastnit nočního pozorování.

Pátek 29.srpen 2003

10:00 - 16:00 Hvězdárna bude otevřena za účelem pozorování Slunce a prohlídky hvězdárny.

20:00 Revuální pásmo "Pocta Voskovci a Werichovi" v podání J. Nešpora a R.Švehlíka z Divadla Brod. Pásmo bude představeno ve venkovních prostorách areálu hvězdárny. Po skončení pásma se bude možno za příznivého počasí zúčastnit nočního pozorování.

Vstupné:

Odborné přednášky a revuální pásmo - 40 Kč za jednotlivou přednášku. V této ceně je zahrnuto i večerní pozorování. Prohlídka hvězdárny a pozorování Slunce v době 10 až 16 hodin - vstupné dobrovolné.




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »