Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika má novou planetku, jmenuje se po královském komorním městě Žebrák

Česká republika má novou planetku, jmenuje se po královském komorním městě Žebrák

Dráha planetky Žebrák mezi Marsem a Jupiterem
Autor: NASA/JPL

Na dráze mezi Marsem a Jupiterem obíhá planetka, kterou objevili čeští astronomové Petr Pravec a Lenka Kotková (Šarounová). Planetku s katalogovým číslem 131181 navrhl Jan Florian z Hvězdárny Žebrák (ta je kolektivním členem České astronomické společnosti) jejím objevitelům pojmenovat podle města Žebrák. Právě letos si připomíná 625. výročí povýšení na královské komorní město Václavem IV. Tento návrh byl Pracovní skupinou pro nomenklaturu malých těles při Mezinárodní astronomické unii přijat a nové jméno planetky "131181 Žebrák" bylo právě v Minor Planet Circulars zveřejněno, čímž se stalo oficiálním. 

Při té příležitosti vzniká v Žebráku i ojedinělý projekt. Limitovaná edice gramofonové desky jako upomínkového předmětu u příležitosti pojmenování planetky. Na jedné straně bude obsahovat nahrávky hudebního skladatele a muzikanta Miloše Rábla, na straně druhé nahrávku Jaroslava Svěceného na housle a Václava Uhlíře na varhany, která bude pořízena v kostele svatého Vavřince v Žebráku. Slavnost k udělení planetky pak proběhne 2. října 2021, kdy se odehraje v Žebráku i slavnostní koncert výše uvedených interpretů.

Hvězdárna Žebrák Autor: David Malík
Hvězdárna Žebrák
Autor: David Malík
Hvězdárna Žebrák navíc nově rozšířila prostory pro veřejnost o novou interaktivní místnost, kde návštěvníci naleznou mj. věrnou kopii meteoritu Žebrák, který poblíž města dopadl v roce 1824 a byl nalezen, mini planetárium, Bolidozor na zaznamenávání přeletů meteorů, 3D tiskárnu včetně modelů budovy a hlavního dalekohledu v porovnání se vzorovým dalekohledem zvaným Hale na Mt. Palomaru v Kalifornii, fotostěny s vesmírem a měsíčním povrchem a mnohé další.

Hvězdárna také už více než rok připravuje internetový seriál o astronomii i zajímavostech z okolí hvězdárny pod názvem V záři hvězd a zároveň plánuje přístavbu přírodovědného centra s přednáškovou místností a pozorovatelnou. Stávající budova je malá a příliš nesplňuje dnešní požadavky návštěvníků zejména s ohledem na nedostatečný prostor. Návštěvníci si akce hvězdárny oblíbili a ve vypsaných termínech jejich počet často převyšuje kapacitu.

Perseidy na hvězdárně Žebrák Autor: Vladislav Slezák
Perseidy na hvězdárně Žebrák
Autor: Vladislav Slezák
V létě na hvězdárně proběhne mj. 13. srpna pozorování meteorického roje Perseid doplněné koncertem zpěváka Michala Šindeláře s písničkou Hořely, padaly hvězdy a dalšími, pozorování objektů noční oblohy a další akce. Na konci září se pak tradičně připojí k Noci vědců. Její letošní téma je "čas".

Na hvězdárně vznikly také Pohádky z hvězd. Některé z nich již mají i video podobu a promítají se na dalších českých hvězdárnách, které jsou kolektivními členy Asociace hvězdáren a planetárií. Namluvili je mj. Karel Vágner, Hana Zagorová, Jitka Zelenková, Ota Jirák, Petr Rezek nebo Pavel Kožíšek. Nejnověji pak Michal Malátný ze skupiny Chinaski.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ke stažení (pdf)



O autorovi

Štítky: Hvězdárna Žebrák


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »