< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika má novou planetku, jmenuje se po královském komorním městě Žebrák
Vladislav Slezák Vytisknout článek

Česká republika má novou planetku, jmenuje se po královském komorním městě Žebrák

Dráha planetky Žebrák mezi Marsem a Jupiterem
Autor: NASA/JPL

Na dráze mezi Marsem a Jupiterem obíhá planetka, kterou objevili čeští astronomové Petr Pravec a Lenka Kotková (Šarounová). Planetku s katalogovým číslem 131181 navrhl Jan Florian z Hvězdárny Žebrák (ta je kolektivním členem České astronomické společnosti) jejím objevitelům pojmenovat podle města Žebrák. Právě letos si připomíná 625. výročí povýšení na královské komorní město Václavem IV. Tento návrh byl Pracovní skupinou pro nomenklaturu malých těles při Mezinárodní astronomické unii přijat a nové jméno planetky "131181 Žebrák" bylo právě v Minor Planet Circulars zveřejněno, čímž se stalo oficiálním. 

Při té příležitosti vzniká v Žebráku i ojedinělý projekt. Limitovaná edice gramofonové desky jako upomínkového předmětu u příležitosti pojmenování planetky. Na jedné straně bude obsahovat nahrávky hudebního skladatele a muzikanta Miloše Rábla, na straně druhé nahrávku Jaroslava Svěceného na housle a Václava Uhlíře na varhany, která bude pořízena v kostele svatého Vavřince v Žebráku. Slavnost k udělení planetky pak proběhne 2. října 2021, kdy se odehraje v Žebráku i slavnostní koncert výše uvedených interpretů.

Hvězdárna Žebrák Autor: David Malík
Hvězdárna Žebrák
Autor: David Malík
Hvězdárna Žebrák navíc nově rozšířila prostory pro veřejnost o novou interaktivní místnost, kde návštěvníci naleznou mj. věrnou kopii meteoritu Žebrák, který poblíž města dopadl v roce 1824 a byl nalezen, mini planetárium, Bolidozor na zaznamenávání přeletů meteorů, 3D tiskárnu včetně modelů budovy a hlavního dalekohledu v porovnání se vzorovým dalekohledem zvaným Hale na Mt. Palomaru v Kalifornii, fotostěny s vesmírem a měsíčním povrchem a mnohé další.

Hvězdárna také už více než rok připravuje internetový seriál o astronomii i zajímavostech z okolí hvězdárny pod názvem V záři hvězd a zároveň plánuje přístavbu přírodovědného centra s přednáškovou místností a pozorovatelnou. Stávající budova je malá a příliš nesplňuje dnešní požadavky návštěvníků zejména s ohledem na nedostatečný prostor. Návštěvníci si akce hvězdárny oblíbili a ve vypsaných termínech jejich počet často převyšuje kapacitu.

Perseidy na hvězdárně Žebrák Autor: Vladislav Slezák
Perseidy na hvězdárně Žebrák
Autor: Vladislav Slezák
V létě na hvězdárně proběhne mj. 13. srpna pozorování meteorického roje Perseid doplněné koncertem zpěváka Michala Šindeláře s písničkou Hořely, padaly hvězdy a dalšími, pozorování objektů noční oblohy a další akce. Na konci září se pak tradičně připojí k Noci vědců. Její letošní téma je "čas".

Na hvězdárně vznikly také Pohádky z hvězd. Některé z nich již mají i video podobu a promítají se na dalších českých hvězdárnách, které jsou kolektivními členy Asociace hvězdáren a planetárií. Namluvili je mj. Karel Vágner, Hana Zagorová, Jitka Zelenková, Ota Jirák, Petr Rezek nebo Pavel Kožíšek. Nejnověji pak Michal Malátný ze skupiny Chinaski.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ke stažení (pdf)



O autorovi

Vladislav Slezák

Další články autora (14)

Štítky: Hvězdárna Žebrák

33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »