Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Delegace vysokých evropských představitelů navštívily observatoř Paranal
Jiří Srba Vytisknout článek

Delegace vysokých evropských představitelů navštívily observatoř Paranal

Prezident Rady Evropské unie Herman Van Rompuy na observatoři Paranal - ESO1305 Autor: ESO
Prezident Rady Evropské unie Herman Van Rompuy na observatoři Paranal - ESO1305
Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (005/2013): V posledních několika dnech navštívila observatoř ESO/Paranal řada delegací zástupců evropských států. Do jižní Ameriky zavítali představitelé na společný summit Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) a Evropské unie (EU). Setkání se uskutečnilo ve dnech 22. – 28. ledna 2013 a stalo se největší akcí svého druhu, jakou kdy Chile organizovala. ESO se na přípravě summitu podílela významnou měrou a byla to pro ni mimořádná příležitost, jak před zraky zástupců členských států prezentovat svou práci a zařízení.

Během jednoho týdne navštívilo prostory ESO v Chile několik vysoce postavených zástupců Evropy. Mezi nimi: prezident Evropské komise José Manuel Barroso; prezident Rady Evropské unie Herman Van Rompuy; vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku baronka Catherine Ashtonová; ministr zahraničí Švédska Carl Bildt; evropský komisař pro obchod Karel De Gucht a ředitelka britské kanceláře pro zahraničí a Commonwealth v Jižní Americe Kate Smithová.

Na summit přijalo pozvání jednašedesát zástupců států a vlád z Latinské Ameriky, Karibiku a Evropské Unie v doprovodu řady dalších ministrů a reprezentantů. Úkolem setkání bylo založit strategickou alianci pro udržitelný rozvoj a vytvořit schéma pro politickou, ekonomickou a energetickou integraci.
 
Observatoř ESO/Paranal ležící v nadmořské výšce 2 635 m v Chilské poušti Atacama nezávisle navštívili José Manuel Barroso a Herman Van Rompuy. Oba měli příležitost si prohlédnout celou observatoř v doprovodu Generálního ředitele ESO Tima de Zeeuwa a obdivovat čtveřici 8,2 m dalekohledů VLT, nejvyspělejší teleskopy na světě pro viditelnou a infračervenou oblast. Rovněž navštívili oceněný kancelářský a ubytovací komplex observatoře Paranal – budovu Residencia.

José Manuel Barroso vyjádřil vděčnost za možnost navštívit observatoř ESO/Paranal, když řekl: „Byla to velká příležitost k návštěvě tohoto unikátního místa a poprvé spatřit plody spolupráce mnoha evropských států na poli astronomie. Objevování hranic vědy a hlubší poznání vesmíru má pro nás trvalý význam. Jako Evropan jsem hrdý na to, jak jsme se zhostili tohoto náročného úkolu.“

Herman Van Rompuy v průběhu své návštěvy prohlásil: „Tyto výjimečné teleskopy jsou poctou evropským vědcům a průmyslu, ale také efektivní spolupráci členských států ESO a hostící země Chile. Observatoř Paranal je symbolem touhy lidstva po poznání a mezinárodní spolupráci.

Generální ředitel ESO Tim de Zeeuw návštěvu komentoval slovy: „Jsme poctěni, že můžeme přivítat vedoucí představitele Evropské unie i dalších států zde na Paranalu a prezentovat jim svou práci. ESO je zářným příkladem toho, jak spolupráce mnoha lidí z různých zemí s odlišným kulturním dědictvím přivedla astronomii jednotlivých členských států a Chile na vedoucí pozici ve výzkumu vesmíru v celosvětovém měřítku.“ 

Rovněž v průběhu tohoto týdne navštívila observatoř ESO/Paranal také Catherine Ashtononová, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, společně s ministrem zahraničních věcí Švédska Carlem Bildtem.

Zástupce ESO v Chile Massimo Tarenghi k tomu říká: „Jsme vděční za dlouhodobou podporu ze strany našich evropských členských států a rovněž chilské vlády, které nám umožňují nejen dělat tady v Chile špičkovou vědu pomocí dalekohledů VLT, ale dokonce plánovat stavbu nového největšího teleskopu světa E-ELT.

Kanceláře ESO ve městě Santiago, odkud je práce ESO v Chile koordinována, navíc navštívila Kate Smith, ředitelka britské kanceláře pro zahraničí a Commonwealth v Jižní Americe.

ESO rovněž dostala příležitost představit část své práce přímo na summitu CELAC-EU, který se konal v kongresovém centru Espacio Riesco v Santiagu. Hvězdy mající představovat hvězdnou oblohu severního Chile se objevily také na logu celého setkání, které bylo navrženo na základě práce renomovaného chilského sochaře Maria Irarrázabala. K výzdobě vybraného prostoru byla použita výstava ‚ESO – úchvatný vesmír‘ (ESO’s Awesome Universe) připravená u příležitosti oslav 50. výročí založení ESO v roce 2012, a také snímky kosmických objektů pořízené dalekohledy ESO, které jsou jinak vystaveny v prezidentském paláci v Santiagu.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Lars Lindberg Christensen; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49-89-3200-6761; Mobil: +49-173-3872-621; Email: lars@eso.org

Massimo Tarenghi; ESO Representative in Chile; Santiago, Chile; Tel.: +56 2 463 3143; Email: mtarengh@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1305. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »