Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den s Astropisem 2019

Den s Astropisem 2019

Den s Astropisem 2019

Časopis Astropis se vás dovoluje pozvat na další, v pořadí již šestnáctý, Den s Astropisem, který se bude konat v sobotu 30. listopadu 2019 v budově Planetária ve Stromovce. Připomeňme, že jde o celodenní přednáškový maraton a setkání čtenářů Astropisu a příznivců astronomie s předními českými odborníky v oborech astronomie a astrofyzika.

Akci spolupořádá Planetum (www.planetum.cz) a partnerem akce je Astronomický ústav Akademie věd České republiky (www.asu.cas.cz). Velké poděkování patří firmám Supra Praha (www.supra-dalekohledy.cz) a Ariga (www.ariga.cz), bez jejichž sponzoringu bychom se při pořádání neobešli.

Vstup pro předplatitele Astropisu a členy České astronomické společnosti (ČAS) je zdarma, ovšem vzhledem k omezené kapacitě sálu je třeba se předem zaregistrovat, neboť jen tak můžeme zaručit, že na Vás zbude místo. Každý předplatitel Astropisu nebo člen ČAS má nárok právě na jedno vstupné zdarma.

Registrace je dostupná na webové stránce: http://astropis.cz/DsA/dsa.html

Cena přednáškového dne pro ostatní účastníky je 150 Kč při předchozí registraci, 200 Kč na místě (pouze budou-li volná místa). Vstupné se vybírá na místě při konání akce. Chcete-li mít zajištěnu účast, v každém případě se co nejdříve zaregistruje.

Program celého dne je následující:

9:30–9:45 – registrace účastníků DsA

9:45–10:00 – oficiální zahájení DsA

10:00–11:15 – Petr Kulhánek: Plazma ve vesmíru a v laboratoři

11:30–12:45 – Zdeněk Mikulášek: Další záludné otázky z astronomie

12:45–13:15 – občerstvení

13:15–14:30 – Předání Kopalovy přednášky a přednáška laureáta

14:30–15:00 – občerstvení

15:00–16:15 – Pavel Gabzdyl: Vše, co jsme věděli o Měsíci, je jinak

16:30–17:45 – Martina Exnerová: Kresba sluneční fotosféry od dob Galilea do dnes

Účastníkům bude zdarma podáváno občerstvení. Změna programu vyhrazena.

 

Na setkání se těší redakce časopisu Astropis




Štítky: Astropis, Den s Astropisem


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »