Rekonstruovaný sál s novým projektorem. Autor: Hvězdárna a planetárium BrnoHvězdárna a planetárium v Brně otvírá jednu z nejmodernějších projekcí – Přírodovědné digitárium. To návštěvníky zavede nejen za toulkami po vzdálených hvězdách a galaxiích, ale poslouží i k popularizaci dalších vědních oborů.
Současné technologie nabízí doposud nevídané možnosti. Projektor digitária promítá obraz v rozlišení 4K na projekční plochu, jejíž průměr je 17 metrů. K tomu je potřeba 21 výkonných počítačů, které se skrývají pod hlavním sálem. „Výkon jednoho počítače je pak asi čtyřicetkrát vyšší, než u běžných domácích zařízení,“ uvedl vedoucí technik Tomáš Hladík. Díky projekci, která návštěvníky obklopuje, navíc získáte pocit, že jste přímo v ději.
Pokud nejste fandové vesmírných témat, čekají na vás i další projekce a akce. „Nebudeme se omezovat výhradně na astronomická témata, ale budeme se věnovat i jiným přírodovědným oborům nebo ryze uměleckým počinům, uvedl ředitel hvězdárny Jiří Dušek.
Obsluha digitária v novém sále Hvězdárny a planetária v Brně Autor: Hvězdárna a planetárium BrnoCelý projekt stál téměř 60 milionů korun. Na světě existuje pouze několik málo výrobců této technologie, stejně jako digitárií samotných. Brno se tak zařadilo mezi města jako jsou například Hamburg, Paříž, Toulouse nebo Varšava.
Projektor nového digitária v Brně Autor: Hvězdárna a planetárium BrnoDigitárium v číslech
48 milionů milimetrových dírek má akustická projekční plocha
21 počítačů generuje obraz
1,64 milionů hvězd je zaneseno do databáze
13,17 milionů pixelů je rozlišení zobrazovacího systému
13 gigabitů je datový tok k projektorům
189 nastavitelných sedadel
Více informací, stejně jako rezervace na jednotlivá představení, můžete najít na www.hvezdarna.cz
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve