Rekonstruovaný sál s novým projektorem. Autor: Hvězdárna a planetárium BrnoHvězdárna a planetárium v Brně otvírá jednu z nejmodernějších projekcí – Přírodovědné digitárium. To návštěvníky zavede nejen za toulkami po vzdálených hvězdách a galaxiích, ale poslouží i k popularizaci dalších vědních oborů.
Současné technologie nabízí doposud nevídané možnosti. Projektor digitária promítá obraz v rozlišení 4K na projekční plochu, jejíž průměr je 17 metrů. K tomu je potřeba 21 výkonných počítačů, které se skrývají pod hlavním sálem. „Výkon jednoho počítače je pak asi čtyřicetkrát vyšší, než u běžných domácích zařízení,“ uvedl vedoucí technik Tomáš Hladík. Díky projekci, která návštěvníky obklopuje, navíc získáte pocit, že jste přímo v ději.
Pokud nejste fandové vesmírných témat, čekají na vás i další projekce a akce. „Nebudeme se omezovat výhradně na astronomická témata, ale budeme se věnovat i jiným přírodovědným oborům nebo ryze uměleckým počinům, uvedl ředitel hvězdárny Jiří Dušek.
Obsluha digitária v novém sále Hvězdárny a planetária v Brně Autor: Hvězdárna a planetárium BrnoCelý projekt stál téměř 60 milionů korun. Na světě existuje pouze několik málo výrobců této technologie, stejně jako digitárií samotných. Brno se tak zařadilo mezi města jako jsou například Hamburg, Paříž, Toulouse nebo Varšava.
Projektor nového digitária v Brně Autor: Hvězdárna a planetárium BrnoDigitárium v číslech
48 milionů milimetrových dírek má akustická projekční plocha
21 počítačů generuje obraz
1,64 milionů hvězd je zaneseno do databáze
13,17 milionů pixelů je rozlišení zobrazovacího systému
13 gigabitů je datový tok k projektorům
189 nastavitelných sedadel
Více informací, stejně jako rezervace na jednotlivá představení, můžete najít na www.hvezdarna.cz
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento