Rekonstruovaný sál s novým projektorem. Autor: Hvězdárna a planetárium BrnoHvězdárna a planetárium v Brně otvírá jednu z nejmodernějších projekcí – Přírodovědné digitárium. To návštěvníky zavede nejen za toulkami po vzdálených hvězdách a galaxiích, ale poslouží i k popularizaci dalších vědních oborů.
Současné technologie nabízí doposud nevídané možnosti. Projektor digitária promítá obraz v rozlišení 4K na projekční plochu, jejíž průměr je 17 metrů. K tomu je potřeba 21 výkonných počítačů, které se skrývají pod hlavním sálem. „Výkon jednoho počítače je pak asi čtyřicetkrát vyšší, než u běžných domácích zařízení,“ uvedl vedoucí technik Tomáš Hladík. Díky projekci, která návštěvníky obklopuje, navíc získáte pocit, že jste přímo v ději.
Pokud nejste fandové vesmírných témat, čekají na vás i další projekce a akce. „Nebudeme se omezovat výhradně na astronomická témata, ale budeme se věnovat i jiným přírodovědným oborům nebo ryze uměleckým počinům, uvedl ředitel hvězdárny Jiří Dušek.
Obsluha digitária v novém sále Hvězdárny a planetária v Brně Autor: Hvězdárna a planetárium BrnoCelý projekt stál téměř 60 milionů korun. Na světě existuje pouze několik málo výrobců této technologie, stejně jako digitárií samotných. Brno se tak zařadilo mezi města jako jsou například Hamburg, Paříž, Toulouse nebo Varšava.
Projektor nového digitária v Brně Autor: Hvězdárna a planetárium BrnoDigitárium v číslech
48 milionů milimetrových dírek má akustická projekční plocha
21 počítačů generuje obraz
1,64 milionů hvězd je zaneseno do databáze
13,17 milionů pixelů je rozlišení zobrazovacího systému
13 gigabitů je datový tok k projektorům
189 nastavitelných sedadel
Více informací, stejně jako rezervace na jednotlivá představení, můžete najít na www.hvezdarna.cz
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,