Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ESO buduje největší dalekohled na světě

ESO buduje největší dalekohled na světě

e-elt - eso1225
e-elt - eso1225
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2012): ESO buduje největší dalekohled na světě v optickém/infračerveném oboru. Na svém dnešním zasedání v Garchingu rada ESO schválila program European Extremely Large Telescope (E-ELT), očekávajíc potvrzení čtyř takzvaných "ad referendum" hlasů. Dalekohled E-ELT zahájí svůj provoz v příštím desetiletí.

Řídící orgán ESO, rada, se dnes sešla v centrále ESO v německém Garchingu. Hlavním bodem programu bylo zahájení projektu European Extremely Large Telescope (E-ELT) - největšího oka oblohy na světě. E-ELT bude 39,3 metrový teleskop se segmentovaným zrcadlem umístěný v oblasti Cerro Armazones v severní části Chile, kousek od observatoře ESO Paranal.

Všechny členské státy ESO vyjádřily velmi silnou podporu projektu E-ELT. Rada dnes schválila hlasováním technické řešení E-ELT a první sadu jeho výkonných přístrojů, očekávajíc potvrzení "ad referendum" hlasů.

Ke schválení startu projektu bylo potřeba, aby 2/3 členských státu (alespoň deset) hlasovalo pro. Na dnešním mítinku Rakousko, Česká republika, Německo, Holandsko, Švédsko a Švýcarsko hlasovaly pro start projektu E-ELT. Čtyři další státy  (Belgie, Itálie, Finsko a Velká Británie)  hlasovaly ve smyslu "ad referendum". Zbývající čtyři státy aktivně pracují na možnosti připojení k projektu v blízké budoucnosti.

V souladu s rozvrhem a podle principu financování schváleného radou na konci roku 2011,  náklady projektu (kromě počátečních soukromých prací) nemohly být proplaceny, dokud příspěvky slíbené členskými státy nepřekročily hranici 90% z 1 083 milionu EUR z ceny za zhotovení (podle cen roku 2012).

Podle současného časového plán by první velký průmyslový kontrakt měl být schválen spolu s první významnou fnanční dotací během příštího roku. To by mělo poskytnout dostatek času ke splnění podmínek, tady potvrzení hlasů z Belgie, Finska, Itálie a Velké Británie, připojení dalších členských států k projektu a dokončení ratifikační procedury v případě Brazilie.

"Toto je skvělý výsledek a velký den pro ESO. Nyní se můžeme posunout dále dopředu v našem časovém plánu s tímto gigantickým projektem", řekl generální ředitel ESO, Tim de Zeeuw.

První kontrakty projektu už byly realizovány. Krátce před mítinkem rady byl podepsán kontrakt na detailní studii technicky náročného adaptivního zrcadla M4 teleskopu E-ELT. To je jedna z časově nejnáročnějších položek a raný začátek byl nezbytný. Více detailů je popsáno v ann12032.

Detailní studie plánu trasy silnice na hřeben Cerro Armazones, kde bude umístěn teleskop E-ELT, je také v běhu a některé soukromé práce započnou již během tohoto roku. Tyto práce zahrnují přípravy přístupové cesty na hřeben Cerro Armazones, stejně tak jako vyrovnání hřebenu samotného.   

"E-ELT udrží ESO na vedoucí pozici po deseiletí, kde dál bude získávat jedinečné a vzrušující výsledky této vědy," uzavírá předseda rady Xavier Barcons.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] 'Ad referendum' v tomto kontexu znamená potvrzení představiteli členského státu před dalším zasedáním rady.

 

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt, překlad; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Lars Lindberg Christensen; Head, ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6761; Cell: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Valentina Rodríguez; ePOD Coordinator in Chile; Santiago, Chile; Tel: +562 4633123; Email: vrodrigu@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1225. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.






27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Letní trojúhelník - Vega, Deneb, Altair | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »