Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ESO buduje největší dalekohled na světě

ESO buduje největší dalekohled na světě

e-elt - eso1225
e-elt - eso1225
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2012): ESO buduje největší dalekohled na světě v optickém/infračerveném oboru. Na svém dnešním zasedání v Garchingu rada ESO schválila program European Extremely Large Telescope (E-ELT), očekávajíc potvrzení čtyř takzvaných "ad referendum" hlasů. Dalekohled E-ELT zahájí svůj provoz v příštím desetiletí.

Řídící orgán ESO, rada, se dnes sešla v centrále ESO v německém Garchingu. Hlavním bodem programu bylo zahájení projektu European Extremely Large Telescope (E-ELT) - největšího oka oblohy na světě. E-ELT bude 39,3 metrový teleskop se segmentovaným zrcadlem umístěný v oblasti Cerro Armazones v severní části Chile, kousek od observatoře ESO Paranal.

Všechny členské státy ESO vyjádřily velmi silnou podporu projektu E-ELT. Rada dnes schválila hlasováním technické řešení E-ELT a první sadu jeho výkonných přístrojů, očekávajíc potvrzení "ad referendum" hlasů.

Ke schválení startu projektu bylo potřeba, aby 2/3 členských státu (alespoň deset) hlasovalo pro. Na dnešním mítinku Rakousko, Česká republika, Německo, Holandsko, Švédsko a Švýcarsko hlasovaly pro start projektu E-ELT. Čtyři další státy  (Belgie, Itálie, Finsko a Velká Británie)  hlasovaly ve smyslu "ad referendum". Zbývající čtyři státy aktivně pracují na možnosti připojení k projektu v blízké budoucnosti.

V souladu s rozvrhem a podle principu financování schváleného radou na konci roku 2011,  náklady projektu (kromě počátečních soukromých prací) nemohly být proplaceny, dokud příspěvky slíbené členskými státy nepřekročily hranici 90% z 1 083 milionu EUR z ceny za zhotovení (podle cen roku 2012).

Podle současného časového plán by první velký průmyslový kontrakt měl být schválen spolu s první významnou fnanční dotací během příštího roku. To by mělo poskytnout dostatek času ke splnění podmínek, tady potvrzení hlasů z Belgie, Finska, Itálie a Velké Británie, připojení dalších členských států k projektu a dokončení ratifikační procedury v případě Brazilie.

"Toto je skvělý výsledek a velký den pro ESO. Nyní se můžeme posunout dále dopředu v našem časovém plánu s tímto gigantickým projektem", řekl generální ředitel ESO, Tim de Zeeuw.

První kontrakty projektu už byly realizovány. Krátce před mítinkem rady byl podepsán kontrakt na detailní studii technicky náročného adaptivního zrcadla M4 teleskopu E-ELT. To je jedna z časově nejnáročnějších položek a raný začátek byl nezbytný. Více detailů je popsáno v ann12032.

Detailní studie plánu trasy silnice na hřeben Cerro Armazones, kde bude umístěn teleskop E-ELT, je také v běhu a některé soukromé práce započnou již během tohoto roku. Tyto práce zahrnují přípravy přístupové cesty na hřeben Cerro Armazones, stejně tak jako vyrovnání hřebenu samotného.   

"E-ELT udrží ESO na vedoucí pozici po deseiletí, kde dál bude získávat jedinečné a vzrušující výsledky této vědy," uzavírá předseda rady Xavier Barcons.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] 'Ad referendum' v tomto kontexu znamená potvrzení představiteli členského státu před dalším zasedáním rady.

 

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt, překlad; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Lars Lindberg Christensen; Head, ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6761; Cell: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Valentina Rodríguez; ePOD Coordinator in Chile; Santiago, Chile; Tel: +562 4633123; Email: vrodrigu@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1225. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.






20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »