Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ESO oslaví 50 let rozvoje astronomie
Jiří Srba Vytisknout článek

ESO oslaví 50 let rozvoje astronomie

50. výročí ESO
50. výročí ESO
Zúčastněte se oslav výročí ESO v roce 2012

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (002/2012): V roce 2012 oslaví Evropská jižní observatoř (ESO), přední mezinárodní astronomická organizace, 50. výročí svého založení. Tento významný rok je příležitostí ohlédnout se do historie ESO a oslavit její vědecké i technické úspěchy, a také pohlédnout do budoucnosti na příští ambiciózní programy. V průběhu jubilejního roku 2012 ESO plánuje řadu zajímavých akcí.

Dne 5. října 1962 podepsali v Paříži zástupci pěti evropských států - Belgie, Francie, Německa, Nizozemí a Švédska [1] dokument nazvaný ‚ESO Convention‘. Jejich podpisy reprezentovaly formální přijetí závazku ke zřízení Evropské organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli, která je dnes obvykle označována jako Evropská jižní observatoř.

"50. výročí založení ESO přichází právě v období nejnapínavější éry evropské i mezinárodní pozemní astronomie. Od svého založení v roce 1962 urazila ESO dlouhou cestu. Po padesáti letech své existence je nejproduktivnější observatoří světa a jednou z vůdčích organizací astronomického výzkumu," říká Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO.

První observatoř ESO byla postavena na hoře La Silla, ve výšce 2 400 metrů nad mořem, 600 km severně od města Santiago de Chile. Observatoř La Silla je dnes vybavena řadou dalekohledů se zrcadly o průměru až 3,6 m. Nachází se zde například dalekohled NTT (New Technology Telescope), který dláždil cestu novým technologiím i designu astronomických dalekohledů a byl prvním teleskopem vybaveným počítačově řízenou aktivní optikou primárního zrcadla - technologií vyvinutou na ESO, která je dnes používána u většiny velkých dalekohledů světa. Nalezneme zde také dalekohled ESO o průměru 3,6 m, který je nyní spojen s nejlepším světovým lovcem exoplanet, spektrografem HARPS.  

Druhá observatoř, kterou ESO zprovoznila, byl Paranal, domov komplexu dalekohledů VLT (Very Large Telescope). Vědecká práce na této observatoři byla zahájena v roce 1999. Dnes je VLT vlajkovou lodí evropské astronomie a jediným velkým dalekohledem na světě, který je pravidelně používán jako interferometrický teleskop VLTI. Na Paranalu pracuje v oboru infračerveného záření také nevětší přehlídkový teleskop světa VISTA, a rovněž dalekohled VST (VLT Survey Telescope), největší teleskop navržený výlučně k přehlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra.      

Na planině Chajnantor v severním Chile staví ESO, společně se svými americkými a východoasijskými partnery, revoluční astronomický dalekohled ALMA. Atacama Large Millimeter/submillimeter Array je největším současným astronomickým projektem. ALMA bude teleskopem složeným z 66 vysoce přesných antén, který bude zkoumat stavební kameny hvězd, planetárních systémů, galaxií i života. Stavba zařízení ALMA bude dokončena v roce 2013, ale počáteční vědecká pozorování s dosud nedokončeným systémem antén byla provedena již v roce 2011 (eso1137).

ESO v současnosti plánuje stavbu dalekohledu pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast s primárním zrcadlem o průměru kolem 40 m, který by se měl stát ‚největším okem hledícím k obloze‘. Při předpokládaném zahájení vědeckých pozorování na počátku příštího desetiletí bude dalekohled E-ELT čelit největším vědeckým úkolům našeho věku (eso1150).

Na rok 2012 je plánováno několik akcí pro odbornou i laickou veřejnost. ESO by ráda všechny pozvala k oslavám, ať už se zúčastníte již plánovaných akcí nebo se rozhodnete iniciovat další aktivity. 

  • Od 3. do 7. září 2012 bude ředitelství ESO hostit vědecké symposium se zaměřením na problematiku exoplanet, Sluneční soustavy, vzniku a vývoje hvězd, kosmologie a další oblasti.
  • V den výročí, 5. října 2012, by ESO ráda uspořádala koordinované akce pro veřejnost ve všech 15 členských zemích, a to za pomoci svých partnerů pro popularizaci a kontakt s veřejností (Science Outreach Network a Outreach Partner Organisations). Tyto akce představují nejlepší způsob, jak přivést veřejnost do národních center, která jsou v přímém kontaktu s astronomickou komunitou ESO a jejími úžasnými observatořemi v Chile.
  • Na 11. října 2012 pozvali generální ředitel ESO profesor Tim de Zeeuw a prezident orgánu ESO Council profesor Xavier Barcons ministry všech členských států ESO i Chile, členy ESO Council, zástupce jednotlivých komisí ESO, bývalé generální ředitele ESO, renomované astronomy a další osobnosti, které hrály důležitou roli v historii ESO, na oslavu výročí, která se uskuteční v Mnichově (Německo).
  • Během celého roku bude na vybraných místech v členských státech ESO zpřístupněna výstava připravená speciálně k tomuto výročí. Zájemci o umístění výstavy se mohou obrátit na některý z kontaktů uvedených níže.
  • V den výročí bude zveřejněn dokumentární film a bohatě ilustrovaná kniha. Film bude ke shlédnutí také jako několik dílů populárních přenosů ESOCast. Již vydaná kniha Adriana Blaauwa: 'ESO’s Early History' (Raná historie ESO) bude v letošním roce následována dalším historickým titulem, který napsal Claus Madsen, a který dokončuje přehled padesátileté existence ESO.
  • Vždy první zveřejněný ‚Snímek týdne‘ (Picture of the Week) v daném měsíci roku 2012 bude obsahovat speciální funkci 'Then and Now‘, která umožní srovnat vzhled observatoří ESO v minulosti a dnes.
  • Pro ty z vás, kteří byli sami svědky historického vývoje ESO, ať už jako zaměstnanci nebo jednoduše jako návštěvníci observatoří, jsme rozšířili naši skupinu na Flickr (Your ESO Pictures Flickr Group), aby mohla obsahovat historické snímky. Sdílejte prosím vaše fotografické vzpomínky na ESO s námi a se všemi ostatními tím, že nám do skupiny zašlete ‚pohlednici z minulosti‘ (ann12001).
  • U příležitosti našeho výročí byla vydána také řada upomínkových předmětů, které jsou k dostání v našem ESOshopu v hojném množství.
  • Prostřednictvím naší stránky na Facebooku či Twitteru (@ESO_Observatory) nám můžete poslat své blahopřání; použijte hashtag #ESO50years.

"Těším se na příštích 50 let ESO, které bezpochyby přinesou nepředstavitelný průlom ve vědeckém poznání také díky teleskopům VLT (VLTI), ALMA, E-ELT a dalším budoucím zařízením. Jen díky obětavosti, nadšení a profesionalitě svých pracovníků hraje dnes ESO vedoucí úlohu v pozemní astronomii. Šťastnou padesátku všem!," přeje Tim de Zeeuw.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Přesněji řečeno, jednalo se o šest zemí, neboť smlouvu podepsalo také Spojené království, které však později od smlouvy odstoupilo. K ESO se opět připojilo až v roce 2002 jako 10. členský stát.

 

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Mezinárodní astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je produktem partnerství Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou. Konstrukci a provoz teleskopu ALMA zajišťuje za Evropu ESO, za severní Ameriku National Radio Astronomy Observatory (NRAO) a za východní Asii National Astronomical Observatory of Japan (NAOJ). Spojená observatoř ALMA (Joint ALMA Observatory, JAO) zajišťuje společné vedení, management konstrukce, testování a provoz teleskopu ALMA.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov 251 65, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Lars Lindberg Christensen; Head, ESO education and Public Outreach Department; Garching, Germany; Tel: +49-89-3200-6761; Cell: +49-173-3872-621; Email: lars@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1202. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »