Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (049/2013): ESO dostane darem planetárium a návštěvnické centrum,..." /> ESO získá darem planetárium a návštěvnické centrum | Ostatní | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ESO získá darem planetárium a návštěvnické centrum
Jiří Srba Vytisknout článek

ESO získá darem planetárium a návštěvnické centrum

Nové planetárium a výstavní prostory při ředitelství ESO - eso1349 Autor: Architekten Bernhardt + Partner (www.bp-da.de)
Nové planetárium a výstavní prostory při ředitelství ESO - eso1349
Autor: Architekten Bernhardt + Partner (www.bp-da.de)
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (049/2013): ESO dostane darem planetárium a návštěvnické centrum, které vyroste v areálu ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova (Německo). Nové zařízení bude velkolepou výkladní skříní astronomie určenou široké veřejnosti. Projekt se stane skutečností díky nadaci Klause Tschira, která nabídla uhrazení veškerých stavebních nákladů.

ESO přijala dar, který ji nabídla nadace Klause Tschira (Klaus Tschira Stiftung) – financování stavby nového planetária a návštěvnického centra v areálu ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova (Německo). Nové centrum bylo navrženo tak, aby inspirovalo návštěvníky k pohledu na hvězdnou oblohu a naučilo je vnímat význam astronomie i její vliv na každodenní život. Činnost nového zařízení bude financována v rámci provozních nákladů ESO.

Nadace Klause Tschira je nezisková organizace, kterou založil fyzik Klaus Tschira v roce 1995. Jejím cílem je podpora projektů v oblasti přírodních věd, počítačových věd a matematiky. Zvláštní důraz pak klade na podporu vzdělávání a popularizaci v rámci těchto vědních oborů. 

Nové zařízení nabídne návštěvníkům působivé představení toho nejlepšího z obecné astronomie, ale také přiblíží vědecké výsledky, projekty a průlomové technologické počiny ESO. Veškeré materiály budou k dispozici v angličtině a němčině.    

Architektonický návrh nové budovy je unikátní. Centrum bude připomínat dvojhvězdný systém, v němž dochází k přenosu hmoty z jedné složky na druhou. Tento proces vede k explozi supernovy a dal také jméno celému zařízení: ESO Supernova. Dizajn této překrásné zaoblené budovy vymyslel sám Klaus Tschira s pomocí architektonické firmy Bernhardt + Partner z Darmstadtu (Německo). 

Toto centrum se stane sesterským zařízením Domu astronomie (Haus der Astronomie), centra pro astronomické vzdělávání a popularizaci v Heidelbergu (Německo), které bylo založeno v roce 2008 pod hlavičkou Společnosti Maxe Plancka pro pokroky vědy (Max-Planck-Gesellschaft) a Nadace Klause Tschira.

Centrum Supernova nabídne zážitky, které si návštěvníci zapamatují – díky planetáriu typu full-dome využívajícímu nejmodernější technologie a téměř dvěma tisícům metrům čtverečním stálých i dočasných výstav. Další zasedací prostory budou hostit rozmanité přednášky, worshopy a konference. Navíc je plánována výstavba pozorovatelny pro veřejnost, kterou budou dobrovolně provozovat astronomové a inženýři ESO.

Astronomie je fascinující a inspirativní věda. A já jsem hrdý, že jsem mohl přispět ke sdílení radosti z astronomie mezi lidmi celého světa,“ říká Klaus Tschira, výkonný ředitel nadace. 

Doufáme, že toto centrum bude zářit opravdu jako super-jasná nová hvězda a pomůže vzbudit nadšení a zaujetí pro astronomii po celém světě,“ říká Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO.

Centrum je naplánováno tak, aby splňovalo zásady udržitelnosti v environmentálních, ekonomických, sociokulturních i funkčních aspektech celého projektu, stejně jako použité technologie, procesy a celý prostor. 

Ředitelství ESO se nachází ve výzkumném centru v Garchingu, asi 15 kilometrů severně od Mnichova. Jedná se o jeden z největších výzkumných a studijních komplexů v Německu, který slouží 6 tisícům zaměstnanců a 13 tisícům studentů. Je to rovněž základna pro největší část Technické univerzity v Mnichově, několik institutů Společnosti Maxe Plancka, Universitu Ludwiga Maximiliana, Bavorskou akademii věd a řadu dalších renomovaných institucí a společností.

Projekt je založen na záměru, který vznikl ve spolupráci ESO a Institutu teoretických studií v Heidelbergu (HITS) – výzkumného institutu Nadace Klause Tschira. Stavební práce by měly být zahájeny v roce 2014.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Renate Ries; Klaus Tschira Stiftung, Media and Communication; Heidelberg, Germany; Tel.: +49 6221 533 102; Email: renate.ries@klaus-tschira-stiftung.de

Lars Lindberg Christensen; Head, ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1349. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »