Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  GEOCESTA – po geologických lokalitách příhraničních oblastí ČR a SR
Jiří Srba Vytisknout článek

GEOCESTA – po geologických lokalitách příhraničních oblastí ČR a SR

ilustrace geocesta Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
ilustrace geocesta
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Vážení pedagogové, kolegové, studenti, jménem obou spolupořadatelů si Vás dovolujeme srdečně pozvat na netradiční studijní cestu, kterou pořádají Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Krajská hvezdáreň v Žiline ve dnech 21. až 23. srpna 2014 v rámci projektu přeshraniční spolupráce Brána do vesmíru. Studijní cesta je určena zejména pedagogům, pracovníkům vzdělávacích institucí, studentům, ale také zájemcům o vzdělávání v oblasti regionální geologie, geografie a poznávání příhraničních oblastí Slovenska a České republiky.

Studijní cesta zaměřená na geologické lokality příhraničních oblasti Slovenska a České republiky představí účastníkům vybraná místa dokumentující geologickou historii a vývoj nejen společných hraničních hor – Karpat. Hlavním cílem je poskytnout přehled o aktuální dostupnosti geologických lokalit pro další vzdělávání, seznámit s aktuálními znalostmi o jednotlivých místech i vzájemnými souvislostmi. Průvodcem geocestou bude zkušený regionální geolog, který bude schopen poskytnout velmi fundovaný, ale srozumitelný, výklad. Kromě toho bude i řada příležitostí na neformální diskuse.

Logo projektu Brána do vesmíru Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Logo projektu Brána do vesmíru
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Geocesta začíná ve čtvrtek 21. srpna 2014 brzy ráno odjezdem slovenských účastníků s možností přistoupení na trase mezi Kysuckým Novým Mestom a Valašským Meziříčím. Po příjezdu do Valašského Meziříčí přistoupí účastníci z České republiky a společně zahájíme třídenní putování po geologických zajímavostech našich regionů. Další informace k programu a organizaci najdete dále v programu a přiložených informacích.

Co můžeme účastníkům nabídnout?

Akce je určena především pedagogickým pracovníkům, pracovníkům vzdělávacích institucí, studentům, ale i dalším zájemcům o danou problematiku. Díky spolufinancování Evropskou unií v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013 můžeme v rámci projektu Brána do vesmíru podpořit zájemce o účast formou zajištění a úhrady ubytování, stravy po dobu konání akce a nákladů na dopravu autobusem po celou dobu studijní cesty. Strava bude zajištěna centrálně formou jednotného menu dle nabídky míst stravování.

Tato nabídka je limitována celkovým počtem 45 osob, které můžeme v rámci rozpočtu projektu podpořit. Přihlášky budou evidovány dle data přijetí až do naplnění uvedené kapacity.

 

Termín podání přihlášek byl prodloužen. Stále máme několik volných míst.

 

Podrobnější informace naleznete na stránkách projektu.

 

Kontakty:

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Telefon/fax: 571 611 928
E-mail pro přihlášky: asistentka@astrovm.cz (v kopii na projektového manažera)
Projektový manažer: libor.lenza@astrovm.cz

Krajská hvezdáreň v Žiline, Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste, Dolinský potok 1278, 024 01 Kysucké Nové Mesto    
Telefón: 421 414 212 946
Informace: Mgr. Kristína Vlčková -  kristinavlckova@vuczilina.sk




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »