Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  GEOCESTA – po geologických lokalitách příhraničních oblastí ČR a SR
Jiří Srba Vytisknout článek

GEOCESTA – po geologických lokalitách příhraničních oblastí ČR a SR

ilustrace geocesta Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
ilustrace geocesta
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Vážení pedagogové, kolegové, studenti, jménem obou spolupořadatelů si Vás dovolujeme srdečně pozvat na netradiční studijní cestu, kterou pořádají Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Krajská hvezdáreň v Žiline ve dnech 21. až 23. srpna 2014 v rámci projektu přeshraniční spolupráce Brána do vesmíru. Studijní cesta je určena zejména pedagogům, pracovníkům vzdělávacích institucí, studentům, ale také zájemcům o vzdělávání v oblasti regionální geologie, geografie a poznávání příhraničních oblastí Slovenska a České republiky.

Studijní cesta zaměřená na geologické lokality příhraničních oblasti Slovenska a České republiky představí účastníkům vybraná místa dokumentující geologickou historii a vývoj nejen společných hraničních hor – Karpat. Hlavním cílem je poskytnout přehled o aktuální dostupnosti geologických lokalit pro další vzdělávání, seznámit s aktuálními znalostmi o jednotlivých místech i vzájemnými souvislostmi. Průvodcem geocestou bude zkušený regionální geolog, který bude schopen poskytnout velmi fundovaný, ale srozumitelný, výklad. Kromě toho bude i řada příležitostí na neformální diskuse.

Logo projektu Brána do vesmíru Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Logo projektu Brána do vesmíru
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Geocesta začíná ve čtvrtek 21. srpna 2014 brzy ráno odjezdem slovenských účastníků s možností přistoupení na trase mezi Kysuckým Novým Mestom a Valašským Meziříčím. Po příjezdu do Valašského Meziříčí přistoupí účastníci z České republiky a společně zahájíme třídenní putování po geologických zajímavostech našich regionů. Další informace k programu a organizaci najdete dále v programu a přiložených informacích.

Co můžeme účastníkům nabídnout?

Akce je určena především pedagogickým pracovníkům, pracovníkům vzdělávacích institucí, studentům, ale i dalším zájemcům o danou problematiku. Díky spolufinancování Evropskou unií v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013 můžeme v rámci projektu Brána do vesmíru podpořit zájemce o účast formou zajištění a úhrady ubytování, stravy po dobu konání akce a nákladů na dopravu autobusem po celou dobu studijní cesty. Strava bude zajištěna centrálně formou jednotného menu dle nabídky míst stravování.

Tato nabídka je limitována celkovým počtem 45 osob, které můžeme v rámci rozpočtu projektu podpořit. Přihlášky budou evidovány dle data přijetí až do naplnění uvedené kapacity.

 

Termín podání přihlášek byl prodloužen. Stále máme několik volných míst.

 

Podrobnější informace naleznete na stránkách projektu.

 

Kontakty:

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Telefon/fax: 571 611 928
E-mail pro přihlášky: asistentka@astrovm.cz (v kopii na projektového manažera)
Projektový manažer: libor.lenza@astrovm.cz

Krajská hvezdáreň v Žiline, Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste, Dolinský potok 1278, 024 01 Kysucké Nové Mesto    
Telefón: 421 414 212 946
Informace: Mgr. Kristína Vlčková -  kristinavlckova@vuczilina.sk




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »