Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  GMT aneb Jak se peče zrcadlo?
Peter Kukol Vytisknout článek

GMT aneb Jak se peče zrcadlo?

Rotující pec. Autor: Ray Bertram/Steward Observatory
Rotující pec.
Autor: Ray Bertram/Steward Observatory
V lednu 2012 se začalo tavit 21 tun skla v rotující peci pod fotbalovým stadionem Arizonské Univerzity v Tucsonu (stát Arizona). Roztavené sklo se přibližně dva měsíce ochlazuje a potom rok leští. A výsledek? Druhé zrcadlo pro 25 metrový Giant Magellan Telescope (GMT).

Unikátní proces, který se používá ve Steward Observatory Mirror Lab, má několik výhod. Zrcadla jsou mnohem tenčí nejen díky odstředivé síle v rotující peci, která pomáhá vytvářet závěrečný tvar skla, ale také díky "krunýři", který podporuje velmi tenkou optickou plochu zrcadla.

Tenčí zrcadla výrazně snižují váhu dalekohledu a navíc se rychleji adaptují na teplotu okolního vzduchu, což je důležité pro co největší ostrost obrazu. Navíc je možné tímto procesem vyrábět zrcadla s velmi krátkou ohniskovou vzdálenosti, což dále redukuje celkovou velikost dalekohledu a tím pádem také náklady na budovu a podporovací zařízení.

Nové zrcadlo je druhým segmentem, který spolu s šesti dalšími bude dohromady formovat dalekohled s průměrem skoro 25 metrů a světlostí f/0.7 (jinými slovy ohnisková vzdálenost bude méně než tři čtvrtiny průměru zrcadla). První zrcadlo se leští ve stejné laboratoři a díky novým zařízením na leštění a optické testování je jeho povrch přesný na 20 nanometrů (!). Spolu se systémem upravování optického povrchu ("Adaptive Optics"), který umožni dalekohledu kompenzovat atmosférické vlivy, se odhaduje, že GMT bude mít přibližně desetkrát lepší rozlišovací schopnost než Hubble Telescope, který léta okolo Země mimo atmosféru.

Tvar zrcadla je určen dvěma hlavními faktory - odstředivou silou rotující pece a hexagonálními Formičkami, které pokrývají zadní plochu zrcadla a dávají sklu vetší pevnost. Po ochlazení skla se zrcadlo zdvihne z pece a postaví se na výšku, aby se mohla jeho zadní plocha vyčistit. Potom následuje dlouhý proces přesného leštění povrchu, který trvá přibližně jeden rok. Optické vlastnosti leštěných zrcadel se pravidelně měří v optické věži, do které se přesouvají zrcadla vznášedly.

V minulosti se "upeklo" stejným postupem už několik zrcadel různých velikostí včetně hlavního zrcadla LSST (Large Synoptic Survey Telescope), které by mělo být brzy doleštěno. To je velmi neobvyklé tím, že jeho povrch se sestává z vnitřku, který má vetší zakřivení o průměru pěti metru, a vnějšího "prstenu", který má zakřivení nižší.

Zrcadla, která byla vyhotovena dříve, jsou instalovaná na několika observatořích po celém světě, včetně dvou 8.4 metrových zrcadel, která tvoří Large Binocular Telescope (LBT). Tento dalekohled je situován v Mount Graham International Observatory nedaleko Tucsonu a byl poprvé schopen vyfotit vesmír na podzim 2005. Dalo by se říci ze LBT je v jistém smyslu menší (a testovací) verzí GMT, ale sám LBT je v současné době úplný unikát - je to dalekohled s efektivním průměrem 12 metrů a ohniskovou vzdáleností podobnou průměru optické plochy (konkrétně f/1.1). Díky svým rozměrům, přesnosti optického povrchu a kompenzaci atmosférických vlivů má LBT už dnes vetší rozlišovací schopnost než Hubble Space Telescope.

Zrcadlová laboratoř v Tucsonu kromě obřích zrcadel pro astronomii také experimentuje s masovou výrobou zrcadel pro sluneční elektrárny. Tato zrcadla se vyrábějí velmi levně a s nízkou investicí do energie. Jsou ve tvaru čtverce o straně 3.1 metru. K výrobě se používá levné sklo, které se potírá odraznou vrstvou na spodní straně. Vice informací je na webových stránkách projektu www.rehnu.com.

Upéct a vyleštit zbývalá zrcadla na GMT bude trvat ještě několik let a se zprovozněním celého kolosu se počítá okolo roku 2017. Už dnes je to ale "embryo" dalšího unikátního oka do vesmíru.

Fotogalerie: Jak se peče zrcadlo


Příprava formiček na roztavené sklo. Autor: Ray Bertram/Steward Observatory
Příprava formiček na roztavené sklo.
Autor: Ray Bertram/Steward Observatory
Detail formiček. Autor: Ray Bertram/Steward Observatory
Detail formiček.
Autor: Ray Bertram/Steward Observatory
Inspekce skleněných bloků, které se budou tavit. Autor: Ray Bertram/Steward Observatory
Inspekce skleněných bloků, které se budou tavit.
Autor: Ray Bertram/Steward Observatory
Bloky se dávají do formiček. Autor: Ray Bertram/Steward Observatory
Bloky se dávají do formiček.
Autor: Ray Bertram/Steward Observatory
Rotující pec. Autor: Ray Bertram/Steward Observatory
Rotující pec.
Autor: Ray Bertram/Steward Observatory
Autor před rotující pecí. Autor: Eshaia Kukol
Autor před rotující pecí.
Autor: Eshaia Kukol
Upečené zrcadlo na čistící stanici - je vidět dutost skla. Autor: Peter Kukol
Upečené zrcadlo na čistící stanici - je vidět dutost skla.
Autor: Peter Kukol
Upečené zrcadlo na čistící stanici - je vidět, jak je přilepené, aby nespadlo. Autor: Peter Kukol
Upečené zrcadlo na čistící stanici - je vidět, jak je přilepené, aby nespadlo.
Autor: Peter Kukol
Leštění prvního zrcadla GMT. Autor: Peter Kukol
Leštění prvního zrcadla GMT.
Autor: Peter Kukol
Vznášedlo, které vozí zrcadlo mezi leštidlem a testovací věží. Autor: Peter Kukol
Vznášedlo, které vozí zrcadlo mezi leštidlem a testovací věží.
Autor: Peter Kukol
Pohled na vrchol testovací věže. Je vidět modrá obrazovka s testovacím vzorkem. Autor: Peter Kukol
Pohled na vrchol testovací věže. Je vidět modrá obrazovka s testovacím vzorkem.
Autor: Peter Kukol
Laboratoř také dělá levná skla na solární elektrárny. Autor: Peter Kukol
Laboratoř také dělá levná skla na solární elektrárny.
Autor: Peter Kukol
Leštění LSST zrcadla. Autor: Peter Kukol
Leštění LSST zrcadla.
Autor: Peter Kukol
LSST -
LSST - "dvě zrcadla v jednom". Jsou vidět dva rozdílné optické povrchy.
Autor: Peter Kukol




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »