Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hurikán Dorian očima družic

Hurikán Dorian očima družic

Hurikán Dorian nad ostrovy Portoriko a Hispaniolaz družice GOES-16
Autor: NOAA/NESDIS/STAR

Blížící se hrozba v podobě hurikánu Dorian je zároveň vhodnou ukázkou, jak nám dnes pomáhají družice dálkového průzkumu Země. Už to není jen doména běžných meteorologických družic na geostacionární dráze, jako je vidět na snímku v úvodu článku. Pomáhají nám i družice obíhající na polární dráze, jako jsou NOAA nebo Aqua. Speciální přístroj na další z družic pak dokázal odhalit i výškový profil rozložení vodních par. Hurikán Dorian by měl na Floridu udeřit v pondělí. Věřme, že to lidé zde žijící přestojí bez úhony a že nezpůsobí ani škody na kosmodromu na mysu Canaveral.

Na složeném obrázku z tří různých družic vidíme hurikán Dorian, případně jeho mírnější stádium, tropickou bouři. Vlevo je pohled z malé družice TEMPEST-D, což je meteorologická družice velikosti krabice od cereálií, která zachytila bouři u Portorika 28. 8. 2019. CubeSat snímal bouři z výšky 400 km pomocí rádiových vln. Dokáže přitom zobrazit místa s největší vlhkostí vzduchu a silným deštěm. Zkratka názvu družice (Temporal Experiment for Storms and Tropical Systems Demonstration) odkazuje právě na demonstraci, že i malé družice mohou přinést aktuální data o počasí, v tomto případě tropických bouřích, na různých místech Země.

Tři různé pohledy na tropickou bouři/hurikán Dorian z družice Aqua, TEMPEST-D a CloudSat
Tři různé pohledy na tropickou bouři/hurikán Dorian z družice Aqua, TEMPEST-D a CloudSat

Na obrázku uprostřed je záběr družice Aqua, respektive jejího přístroje AIRS (Atmospheric Infrared Sounder). Snímá teplotu, vlhkost a vyzařování infračervených vln. Dá se tak zjistit mohutnost oblačnosti v tropické bouři. Snímek vznikl 29. 8. 2019. Fialové oblasti zde prezentují velmi chladná oblaka, tedy velmi vysokou oblačnost. Pochopitelně lze očekávat, že jde o vrcholky bouřkových oblaků s velmi silným deštěm. Modrá a zelená reprezentují teplejší oblasti s ne tak silnými srážkami, oranžová a červená jsou oblasti v podstatě bez oblačnosti.

Níže přiložené video ukazuje, jak pracuje třetí z družic. Jde opět o malý objekt určený na průzkum vertikálního složení oblak. Družice CloudSat používá k tomuto účelu radar, který doslova rozřízne oblačnost. V době snímání měla tropická bouře Dorian maximální rychlosti větru ještě „jen“ 85 km/h a oblačnost sahala do výšky 15 km. Barvy na snímku představují různě veliké kapky vody. Růžová a tmavě červená znamená ty největší a tedy asi i nejsilnější déšť.

Jak bylo řečeno v úvodu, družice nám velmi pomáhají se včas připravit na řádění živlů, jakým jsou tropické bouře a hurikány. Jak vidíme, dokáží dokonce pomoci přesně vystopovat, kde je aktuálně nebezpečí největší. Nedokáží však zabránit škodám na majetku a životech a tak nezbývá než doufat, že se lidé na bouři dobře připraví a škod bude co nejméně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Různé pohledy na hurikán Dorian. NASA/JPL



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dálkový průzkum Země, Hurikán Dorian, Hurikán


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »