Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  IV. Podzimní seminář Kosmo Klubu

IV. Podzimní seminář Kosmo Klubu

IV. Podzimní seminář Kosmo Klubu
IV. Podzimní seminář Kosmo Klubu
V neděli 23. října 2011 se uskuteční v pořadí již IV. Podzimní seminář Kosmo Klubu, a to v prostorách známého pražského baru Krásný ztráty. Na programu, který bude oficiálně zahájen ve 12:15, je celá řada zejména aktuálních témat z oblasti kosmonautiky a výzkumu vesmíru. Akce je dostupná široké veřejnosti. Vstup je volný.

Jedná se již o v pořadí čtvrtý podzimní seminář, který se každoročně koná při příležitosti výročí vypuštění první družice Sputnik. Ten letošní, s názvem IV. Podzimní seminář Kosmo Klubu, se bude věnovat zajímavým tématům ze současnosti a budoucnosti kosmonautiky a výzkumu vesmíru. Pokračuje tedy ve stejné koncepci, která byla zvolena minulý rok.

Na programu bude 7 přednášek, z nich čtveřice je v 60 minutových blocích a 3 hlavní přednášky jsou po 90 minutách.

Pokud vás tedy něco z uvedených témat zajímá a máte již nyní spoustu otázek, není nic jednoduššího, než se zeptat přímo na akci. Přednášející budou většinou k dispozici pro zvídavé otázky i po skončení své přednášky a tak nebude problém s nimi neformálně navázat kontakt i mimo oficiální program.

Upozornění: Prostor, kde se bude seminář odehrávat, je výhradně a bez vyjímky nekuřácký.

Doprava na místo

Seminář se koná, v baru Krásný ztráty na adrese: Náprstkova 10, 110 00 Praha 1. Nejbližší zastávkou MHD je tramvajová zastávka Karlovy lázně nebo zastávka metra B Národní třída.

Mapu místa je možno zobrazit na Google Maps po vyplnění adresy do vyhledávacího pole.

Kde získat více informací?

Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (www.klub.kosmo.cz) nebo na e-mailu sdružení (klub@kosmo.cz).

Chcete nás podpořit?

Můžete si stáhnout plakát a vyvěsit jej třeba na školní nástěnce, v práci nebo jej poslat svým kolegům, známým a kamarádům. Pomůžete nám tak popularizovat kosmonautiku. Děkujeme Vám!




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »