Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Královna pozemské astronomie na návštěvě brněnské hvězdárny

Královna pozemské astronomie na návštěvě brněnské hvězdárny

Hvězdárna a planetárium Brno v noci.
Autor: HaP Brno.

Astronomie je považována za nejstarší vědu. Vždyť pohled na hvězdy a pás Mléčné dráhy táhnoucí se přes celou oblohu naplňoval posvátným úžasem lidi všech věků i kultur. Proto také Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR připravila celou sérii výjimečných přednášek o Evropské jižní observatoři, která je považována za královnu astronomie.

Na své si přijdou všichni brněnští pozemšťané,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Šestice přednášek je určena jak pro laiky, tak fajnšmekry. Evropská jižní observatoř vždy posouvala hranice možného. Byla na lovu exoplanet, provozuje největší astronomickou observatoř na světě, a to interferometr ALMA, zkoumající chladný vesmír, a brzy zprovozní i „největší oko upřené k nebi“ – Extrémně velký dalekohled o průměru objektivu přes třicet devět metrů.

Astronomie je jednou z nejrychleji se vyvíjejících přírodních věd. Současným tahounem je právě Evropská jižní observatoř (ESO), mezivládní vědecko-technická organizace. Založena byla v roce 1962, dnes sdružuje 16 evropských zemí, včetně České republiky.

Sérii přednášek začneme ve čtvrtek 22. února 2024 obecným úvodem o historii Evropské jižní observatoře a českém zapojení v ní, o zdejších technologiích, významných objevech a v neposlední řadě také o tom, jak se do výzkumu může zapojit každý z Vás! Součástí bude fulldome projekce s názvem Evropa pod Jižním křížem a komentovaná prohlídka jižní hvězdné oblohy.

V pátek 23. února 2024 pozornost zaměříme na současnou vlajkovou loď ESO – Velmi velký dalekohled (angl. Very Large Telescope) na observatoři Paranal, poté se přesuneme na největší astronomickou observatoř světa jménem ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Velmi velký dalekohled se nachází v nadmořské výšce 2635 m, asi 130 km jižně od města Antofagasta v Chile a v současnosti se jedná o nejmodernější optický přístroj na světě sestávající ze čtyř hlavních dalekohledů, každý s hlavním zrcadlem o průměru 8,2 m. Za téměř 25 let provozu má VLT za sebou mnoho zajímavých a někdy i přelomových pozorování z mnoha oborů astronomie, např. pozorování oběhu hvězd kolem černé díry v centru naší Galaxie. Observatoř ALMA je umístěna vysoko (5000 m n. m.) v chilských Andách na planině Chajnantor. Složena je ze 66 obřích parabolických antén o průměru 12 a 7 metrů, pomocí nichž pozoruje vesmír na principu radiového interferometru v dosud jen málo prozkoumané oblasti milimetrových vlnových délek. Za dobu své činnosti přinesla lidstvu řadu fenomenálních výsledků – především sehrála klíčovou roli při pořizování obrazů černých děr v galaxii M 87 a v centru naší Galaxie.

V sobotu 24. února 2024 jsou na programu hned tři přednášky s doprovodnou projekcí. Evropská jižní observatoř patří mezi přední výzkumné organizace, které se zabývají planetami mimo Sluneční soustavu, tzv. exoplanetami. V současné době známe přibližně 5500 exoplanet – co všechno o nich víme, jaká byla historie jejich výzkumu a jak složité je tyto objekty pozorovat? Dále se můžete seznámit s novou vlajkovou lodí ESO – Extrémně velkým dalekohledem (Extremely Large Telescope), jehož hlavní zrcadlo dosáhne průměru 39,3 metru a stane se tak největším dalekohledem pro viditelné a infračervené záření na světě. Obří projekt v hodnotě jeden a půl miliardy eur vzniká na vrcholu Cerro Armazones v nadmořské výšce 3046 metrů, asi 23 kilometrů vzdušnou čarou od observatoře Paranal. Závěr celé akce věnované Evropské jižní observatoři se zaměří na krásy jižní noční oblohy, a to pouhým okem nebo objektivem fotoaparátu.

Nezapomeňte si tedy poznačit termín 22. – 24. 2. 2024, cestu do sálu velkého planetária vám bude navíc lemovat velkoformátová výstava věnovaná Evropské jižní observatoři s krásnými záběry na jednotlivé observatoře s přenádhernými pohledy na zdejší jižní noční oblohu. Těšíme se na vás!

Kompletní program naleznete na https://www.hvezdarna.cz/novinky/evropska-jizni-observator-kralovna-astronomie/

Seznam přednášek a anotace

Evropská jižní observatoř – královna astronomie (úvod)
22. 2. od 18 hodin

Evropská jižní observatoř se v originálním anglickém názvu zkracuje jako ESO. A skutečně, jde o eso astronomie. Organizace, která nedávno oslavila 60 let od svého vzniku, stojí za řadou přelomových objevů i technologických revolucí. Ať už jde o lovce exoplanet na observatoři La Silla, vlajkovou loď optické astronomie VLT, rozsáhlý interferometr ALMA zkoumající chladný vesmír, či „největší oko upřené k nebi“, právě vznikající gigant ELT. Evropská jižní observatoř vždy posouvala a posouvá hranice možného. V přednášce uslyšíte o historii ESO a českého zapojení v něm, o technologiích, objevech a v neposlední řadě o tom, jak se do výzkumu v ESO můžete zapojit i Vy.

Součástí této přednášky bude projekce fulldome představení s názvem Evropa pod Jižním křížem/Europe to the Stars (ESO, 2018, 31 minut) a také prohlídka jižní noční oblohy.

Přednášející:
prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.
Astronomický ústav AV ČR
Ing. Anežka Srbljanović
Astronomický ústav AV ČR

Velmi velký dalekohled (VLT) – vlajková loď evropské astronomie
23. 2. od 18 hodin

Dalekohled VLT (Very Large Telescope) na observatoři ESO Paranal. Autor: ESO/A. Ghizzi Panizza
Dalekohled VLT (Very Large Telescope) na observatoři ESO Paranal.
Autor: ESO/A. Ghizzi Panizza
Dalekohled VLT na hoře Paranal je jedním z nejkrásnějších a nejvýkonnějších astronomických přístrojů na světě. Je tvořen čtyřmi osmimetrovými dalekohledy, které mohou pozorovat každý zvlášť, anebo dohromady (tzv. interferometr). Zatímco v radiové oblasti je interferometrů jako máku, v optické oblasti jich je jako šafránu, a výrazně rozšiřují vědecké využití dalekohledu. Kromě velikosti zrcadel je velkou výhodou pozemních observatoří možnost vyměňovat přístroje pracující na těchto dalekohledech. Nové přístroje využívají nové technologické objevy a reagují na nové objevy v astronomii. Na VLT v současnosti začíná pracovat třetí generace detektorů. Za téměř 25 let provozu má VLT za sebou mnoho zajímavých a někdy i přelomových pozorování z mnoha oborů astronomie. K těm nejznámějším patří pozorování drah hvězd obíhajících černou díru v centru Mléčné dráhy.

Přednášející:
RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR

ALMA – mikrovlnný vesmír očima největší observatoře světa
23. 2. od 20 hodin

Observatoř ALMA, postavená a provozovaná v široké mezinárodní spolupráci Evropské jižní observatoře ESO, americké NRAO a japonské NAOJ v chilské poušti Atacama v nadmořské výšce 5000 m, je už více než deset let vůbec největším astronomickým přístrojem na světě. ALMA pozoruje vesmír na principu radiového interferometru v dosud jen málo prozkoumané oblasti milimetrových vlnových délek. Za dobu své činnosti přinesla lidstvu řadu fenomenálních výsledků – především sehrála klíčovou roli při pořizování obrazů černých děr v galaxii M87 a v centru naší Mléčné dráhy. Nicméně tento asi nejznámější příspěvek k poznání není jediným úspěchem observatoře ALMA – těch je celá dlouhá řada a pravidelně plní stránky těch nejprestižnějších světových vědeckých časopisů.

Přednášející:

RNDr. Miroslav Bárta, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR
Mgr. Pavel Jáchym, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR

ESO ve výzkumu exoplanet
24. 2. od 14 hodin

Proxima Centauri a její exoplaneta. Autor: ESO.
Proxima Centauri a její exoplaneta.
Autor: ESO.
Ačkoli dnes známe přibližně 5500 planet mimo Sluneční soustavu (tzv. exoplanet) a objevy nových se staly rutinní záležitostí, stále o nich víme velmi málo. Již od dob prvních objevů v 90. letech 20. století bylo jasné, že naše představy o nových světech jsou velmi zkreslené. Známe planety menší než Země, planety obíhající své mateřské hvězdy s periodami několika hodin, či planety s teplotami vyšší, než některé hvězdy. Umíme již také detekovat atmosféry exoplanet a zjišťovat jejich chemické složení. Představíme vám co všechno o exoplanetách víme, jaká byla historie jejich výzkumu a jak složité je tyto objekty pozorovat. Také vám vysvětlíme principy metod výzkumu exoplanet a přístroje Evropské jižní observatoře v Chile, které sehrály a stále hrají klíčovou roli při jejich zkoumání.

Přednášející:

Mgr. Marek Skarka, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR, Stelární oddělení
Mgr. Jiří Žák
Evropská jižní observatoř, Garching

Extrémně velký dalekohled (ELT) aneb Budoucnost světové astronomie
24. 2. od 16 hodin

Na hoře Armazones vyrůstá obrovský dalekohled. S průměrem hlavního zrcadla téměř 40 m to bude největší dalekohled na světě. Obrovská sběrná plocha a velké prostorové rozlišení povedou k zpřesnění a zlepšení mnoha astronomických pozorování, ale také umožní pozorování, která byla doposud nemožná. Přednáška popíše, jak bude dalekohled ELT vypadat, jaké přístroje na něm budou pracovat, a jakým způsobem ovlivní astronomii, a to nejenom evropskou, ale i světovou… ESO ale nikdy nezahálí a již teď se konají přípravy na další velkolepý projekt, a to s názvem Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO) – největší observatoř světa pro sledování gama záření.

Přednášející:

RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR
Mgr. Dušan Mandát, Ph.D.
Fyzikální ústav AV ČR

Klenoty chilského nebe
24. 2. od 18 hodin

Od tichomořského břehu Jižní Ameriky se směrem do chilského vnitrozemí rozkládá vysokohorská poušť Atacama s unikátními podmínkami pro pozorování a fotografování nočního nebe. Ne náhodou zde proto mezivládní organizace zvaná Evropská jižní observatoř (ESO) vybudovala a dále buduje hned několik pracovišť s největšími a vědecky nejproduktivnějšími astronomickými přístroji světa. Ovšem i mimo hledáčky těchto teleskopů, jen pouhýma očima, je možné na chilské obloze spatřit to, co málokde na světě. Jaké klenoty skrývá hvězdné nebe nad observatořemi Paranal, La Silla nebo ALMA? A jak je dokáží zachytit citlivé fotoaparáty? A jak vůbec tyto obří astronomické obrazy vznikají?

Přednášející:

Mgr. Petr Horálek
Foto ambasador ESO, popularizátor astronomie, cestovatel a spisovatel

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Evropská jižní observatoř – seriál přednášek



O autorovi

Josef Forman

Mgr. Josef Forman - produkční, programový a kulturně výchovný pracovník. Hvězdárna a planetárium Brno.

Štítky: ESO


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »