Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Královna pozemské astronomie na návštěvě brněnské hvězdárny

Královna pozemské astronomie na návštěvě brněnské hvězdárny

Hvězdárna a planetárium Brno v noci.
Autor: HaP Brno.

Astronomie je považována za nejstarší vědu. Vždyť pohled na hvězdy a pás Mléčné dráhy táhnoucí se přes celou oblohu naplňoval posvátným úžasem lidi všech věků i kultur. Proto také Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR připravila celou sérii výjimečných přednášek o Evropské jižní observatoři, která je považována za královnu astronomie.

Na své si přijdou všichni brněnští pozemšťané,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Šestice přednášek je určena jak pro laiky, tak fajnšmekry. Evropská jižní observatoř vždy posouvala hranice možného. Byla na lovu exoplanet, provozuje největší astronomickou observatoř na světě, a to interferometr ALMA, zkoumající chladný vesmír, a brzy zprovozní i „největší oko upřené k nebi“ – Extrémně velký dalekohled o průměru objektivu přes třicet devět metrů.

Astronomie je jednou z nejrychleji se vyvíjejících přírodních věd. Současným tahounem je právě Evropská jižní observatoř (ESO), mezivládní vědecko-technická organizace. Založena byla v roce 1962, dnes sdružuje 16 evropských zemí, včetně České republiky.

Sérii přednášek začneme ve čtvrtek 22. února 2024 obecným úvodem o historii Evropské jižní observatoře a českém zapojení v ní, o zdejších technologiích, významných objevech a v neposlední řadě také o tom, jak se do výzkumu může zapojit každý z Vás! Součástí bude fulldome projekce s názvem Evropa pod Jižním křížem a komentovaná prohlídka jižní hvězdné oblohy.

V pátek 23. února 2024 pozornost zaměříme na současnou vlajkovou loď ESO – Velmi velký dalekohled (angl. Very Large Telescope) na observatoři Paranal, poté se přesuneme na největší astronomickou observatoř světa jménem ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Velmi velký dalekohled se nachází v nadmořské výšce 2635 m, asi 130 km jižně od města Antofagasta v Chile a v současnosti se jedná o nejmodernější optický přístroj na světě sestávající ze čtyř hlavních dalekohledů, každý s hlavním zrcadlem o průměru 8,2 m. Za téměř 25 let provozu má VLT za sebou mnoho zajímavých a někdy i přelomových pozorování z mnoha oborů astronomie, např. pozorování oběhu hvězd kolem černé díry v centru naší Galaxie. Observatoř ALMA je umístěna vysoko (5000 m n. m.) v chilských Andách na planině Chajnantor. Složena je ze 66 obřích parabolických antén o průměru 12 a 7 metrů, pomocí nichž pozoruje vesmír na principu radiového interferometru v dosud jen málo prozkoumané oblasti milimetrových vlnových délek. Za dobu své činnosti přinesla lidstvu řadu fenomenálních výsledků – především sehrála klíčovou roli při pořizování obrazů černých děr v galaxii M 87 a v centru naší Galaxie.

V sobotu 24. února 2024 jsou na programu hned tři přednášky s doprovodnou projekcí. Evropská jižní observatoř patří mezi přední výzkumné organizace, které se zabývají planetami mimo Sluneční soustavu, tzv. exoplanetami. V současné době známe přibližně 5500 exoplanet – co všechno o nich víme, jaká byla historie jejich výzkumu a jak složité je tyto objekty pozorovat? Dále se můžete seznámit s novou vlajkovou lodí ESO – Extrémně velkým dalekohledem (Extremely Large Telescope), jehož hlavní zrcadlo dosáhne průměru 39,3 metru a stane se tak největším dalekohledem pro viditelné a infračervené záření na světě. Obří projekt v hodnotě jeden a půl miliardy eur vzniká na vrcholu Cerro Armazones v nadmořské výšce 3046 metrů, asi 23 kilometrů vzdušnou čarou od observatoře Paranal. Závěr celé akce věnované Evropské jižní observatoři se zaměří na krásy jižní noční oblohy, a to pouhým okem nebo objektivem fotoaparátu.

Nezapomeňte si tedy poznačit termín 22. – 24. 2. 2024, cestu do sálu velkého planetária vám bude navíc lemovat velkoformátová výstava věnovaná Evropské jižní observatoři s krásnými záběry na jednotlivé observatoře s přenádhernými pohledy na zdejší jižní noční oblohu. Těšíme se na vás!

Kompletní program naleznete na https://www.hvezdarna.cz/novinky/evropska-jizni-observator-kralovna-astronomie/

Seznam přednášek a anotace

Evropská jižní observatoř – královna astronomie (úvod)
22. 2. od 18 hodin

Evropská jižní observatoř se v originálním anglickém názvu zkracuje jako ESO. A skutečně, jde o eso astronomie. Organizace, která nedávno oslavila 60 let od svého vzniku, stojí za řadou přelomových objevů i technologických revolucí. Ať už jde o lovce exoplanet na observatoři La Silla, vlajkovou loď optické astronomie VLT, rozsáhlý interferometr ALMA zkoumající chladný vesmír, či „největší oko upřené k nebi“, právě vznikající gigant ELT. Evropská jižní observatoř vždy posouvala a posouvá hranice možného. V přednášce uslyšíte o historii ESO a českého zapojení v něm, o technologiích, objevech a v neposlední řadě o tom, jak se do výzkumu v ESO můžete zapojit i Vy.

Součástí této přednášky bude projekce fulldome představení s názvem Evropa pod Jižním křížem/Europe to the Stars (ESO, 2018, 31 minut) a také prohlídka jižní noční oblohy.

Přednášející:
prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.
Astronomický ústav AV ČR
Ing. Anežka Srbljanović
Astronomický ústav AV ČR

Velmi velký dalekohled (VLT) – vlajková loď evropské astronomie
23. 2. od 18 hodin

Dalekohled VLT (Very Large Telescope) na observatoři ESO Paranal. Autor: ESO/A. Ghizzi Panizza
Dalekohled VLT (Very Large Telescope) na observatoři ESO Paranal.
Autor: ESO/A. Ghizzi Panizza
Dalekohled VLT na hoře Paranal je jedním z nejkrásnějších a nejvýkonnějších astronomických přístrojů na světě. Je tvořen čtyřmi osmimetrovými dalekohledy, které mohou pozorovat každý zvlášť, anebo dohromady (tzv. interferometr). Zatímco v radiové oblasti je interferometrů jako máku, v optické oblasti jich je jako šafránu, a výrazně rozšiřují vědecké využití dalekohledu. Kromě velikosti zrcadel je velkou výhodou pozemních observatoří možnost vyměňovat přístroje pracující na těchto dalekohledech. Nové přístroje využívají nové technologické objevy a reagují na nové objevy v astronomii. Na VLT v současnosti začíná pracovat třetí generace detektorů. Za téměř 25 let provozu má VLT za sebou mnoho zajímavých a někdy i přelomových pozorování z mnoha oborů astronomie. K těm nejznámějším patří pozorování drah hvězd obíhajících černou díru v centru Mléčné dráhy.

Přednášející:
RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR

ALMA – mikrovlnný vesmír očima největší observatoře světa
23. 2. od 20 hodin

Observatoř ALMA, postavená a provozovaná v široké mezinárodní spolupráci Evropské jižní observatoře ESO, americké NRAO a japonské NAOJ v chilské poušti Atacama v nadmořské výšce 5000 m, je už více než deset let vůbec největším astronomickým přístrojem na světě. ALMA pozoruje vesmír na principu radiového interferometru v dosud jen málo prozkoumané oblasti milimetrových vlnových délek. Za dobu své činnosti přinesla lidstvu řadu fenomenálních výsledků – především sehrála klíčovou roli při pořizování obrazů černých děr v galaxii M87 a v centru naší Mléčné dráhy. Nicméně tento asi nejznámější příspěvek k poznání není jediným úspěchem observatoře ALMA – těch je celá dlouhá řada a pravidelně plní stránky těch nejprestižnějších světových vědeckých časopisů.

Přednášející:

RNDr. Miroslav Bárta, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR
Mgr. Pavel Jáchym, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR

ESO ve výzkumu exoplanet
24. 2. od 14 hodin

Proxima Centauri a její exoplaneta. Autor: ESO.
Proxima Centauri a její exoplaneta.
Autor: ESO.
Ačkoli dnes známe přibližně 5500 planet mimo Sluneční soustavu (tzv. exoplanet) a objevy nových se staly rutinní záležitostí, stále o nich víme velmi málo. Již od dob prvních objevů v 90. letech 20. století bylo jasné, že naše představy o nových světech jsou velmi zkreslené. Známe planety menší než Země, planety obíhající své mateřské hvězdy s periodami několika hodin, či planety s teplotami vyšší, než některé hvězdy. Umíme již také detekovat atmosféry exoplanet a zjišťovat jejich chemické složení. Představíme vám co všechno o exoplanetách víme, jaká byla historie jejich výzkumu a jak složité je tyto objekty pozorovat. Také vám vysvětlíme principy metod výzkumu exoplanet a přístroje Evropské jižní observatoře v Chile, které sehrály a stále hrají klíčovou roli při jejich zkoumání.

Přednášející:

Mgr. Marek Skarka, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR, Stelární oddělení
Mgr. Jiří Žák
Evropská jižní observatoř, Garching

Extrémně velký dalekohled (ELT) aneb Budoucnost světové astronomie
24. 2. od 16 hodin

Na hoře Armazones vyrůstá obrovský dalekohled. S průměrem hlavního zrcadla téměř 40 m to bude největší dalekohled na světě. Obrovská sběrná plocha a velké prostorové rozlišení povedou k zpřesnění a zlepšení mnoha astronomických pozorování, ale také umožní pozorování, která byla doposud nemožná. Přednáška popíše, jak bude dalekohled ELT vypadat, jaké přístroje na něm budou pracovat, a jakým způsobem ovlivní astronomii, a to nejenom evropskou, ale i světovou… ESO ale nikdy nezahálí a již teď se konají přípravy na další velkolepý projekt, a to s názvem Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO) – největší observatoř světa pro sledování gama záření.

Přednášející:

RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR
Mgr. Dušan Mandát, Ph.D.
Fyzikální ústav AV ČR

Klenoty chilského nebe
24. 2. od 18 hodin

Od tichomořského břehu Jižní Ameriky se směrem do chilského vnitrozemí rozkládá vysokohorská poušť Atacama s unikátními podmínkami pro pozorování a fotografování nočního nebe. Ne náhodou zde proto mezivládní organizace zvaná Evropská jižní observatoř (ESO) vybudovala a dále buduje hned několik pracovišť s největšími a vědecky nejproduktivnějšími astronomickými přístroji světa. Ovšem i mimo hledáčky těchto teleskopů, jen pouhýma očima, je možné na chilské obloze spatřit to, co málokde na světě. Jaké klenoty skrývá hvězdné nebe nad observatořemi Paranal, La Silla nebo ALMA? A jak je dokáží zachytit citlivé fotoaparáty? A jak vůbec tyto obří astronomické obrazy vznikají?

Přednášející:

Mgr. Petr Horálek
Foto ambasador ESO, popularizátor astronomie, cestovatel a spisovatel

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Evropská jižní observatoř – seriál přednášek



O autorovi

Josef Forman

Mgr. Josef Forman - produkční, programový a kulturně výchovný pracovník. Hvězdárna a planetárium Brno.

Štítky: ESO


22. vesmírný týden 2024

22. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Teleplus 2x teleconverter, Canon 60D, Baader photographic solar foil + Baader Semi-APO filter, myFP2Pro focuser Software: PIPP, Autostakkert (5%), Registax, Adobe photoshop 409x 1/8000 ISO160 26.5.2024

Další informace »