Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Královna pozemské astronomie na návštěvě brněnské hvězdárny

Královna pozemské astronomie na návštěvě brněnské hvězdárny

Hvězdárna a planetárium Brno v noci.
Autor: HaP Brno.

Astronomie je považována za nejstarší vědu. Vždyť pohled na hvězdy a pás Mléčné dráhy táhnoucí se přes celou oblohu naplňoval posvátným úžasem lidi všech věků i kultur. Proto také Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR připravila celou sérii výjimečných přednášek o Evropské jižní observatoři, která je považována za královnu astronomie.

Na své si přijdou všichni brněnští pozemšťané,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Šestice přednášek je určena jak pro laiky, tak fajnšmekry. Evropská jižní observatoř vždy posouvala hranice možného. Byla na lovu exoplanet, provozuje největší astronomickou observatoř na světě, a to interferometr ALMA, zkoumající chladný vesmír, a brzy zprovozní i „největší oko upřené k nebi“ – Extrémně velký dalekohled o průměru objektivu přes třicet devět metrů.

Astronomie je jednou z nejrychleji se vyvíjejících přírodních věd. Současným tahounem je právě Evropská jižní observatoř (ESO), mezivládní vědecko-technická organizace. Založena byla v roce 1962, dnes sdružuje 16 evropských zemí, včetně České republiky.

Sérii přednášek začneme ve čtvrtek 22. února 2024 obecným úvodem o historii Evropské jižní observatoře a českém zapojení v ní, o zdejších technologiích, významných objevech a v neposlední řadě také o tom, jak se do výzkumu může zapojit každý z Vás! Součástí bude fulldome projekce s názvem Evropa pod Jižním křížem a komentovaná prohlídka jižní hvězdné oblohy.

V pátek 23. února 2024 pozornost zaměříme na současnou vlajkovou loď ESO – Velmi velký dalekohled (angl. Very Large Telescope) na observatoři Paranal, poté se přesuneme na největší astronomickou observatoř světa jménem ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Velmi velký dalekohled se nachází v nadmořské výšce 2635 m, asi 130 km jižně od města Antofagasta v Chile a v současnosti se jedná o nejmodernější optický přístroj na světě sestávající ze čtyř hlavních dalekohledů, každý s hlavním zrcadlem o průměru 8,2 m. Za téměř 25 let provozu má VLT za sebou mnoho zajímavých a někdy i přelomových pozorování z mnoha oborů astronomie, např. pozorování oběhu hvězd kolem černé díry v centru naší Galaxie. Observatoř ALMA je umístěna vysoko (5000 m n. m.) v chilských Andách na planině Chajnantor. Složena je ze 66 obřích parabolických antén o průměru 12 a 7 metrů, pomocí nichž pozoruje vesmír na principu radiového interferometru v dosud jen málo prozkoumané oblasti milimetrových vlnových délek. Za dobu své činnosti přinesla lidstvu řadu fenomenálních výsledků – především sehrála klíčovou roli při pořizování obrazů černých děr v galaxii M 87 a v centru naší Galaxie.

V sobotu 24. února 2024 jsou na programu hned tři přednášky s doprovodnou projekcí. Evropská jižní observatoř patří mezi přední výzkumné organizace, které se zabývají planetami mimo Sluneční soustavu, tzv. exoplanetami. V současné době známe přibližně 5500 exoplanet – co všechno o nich víme, jaká byla historie jejich výzkumu a jak složité je tyto objekty pozorovat? Dále se můžete seznámit s novou vlajkovou lodí ESO – Extrémně velkým dalekohledem (Extremely Large Telescope), jehož hlavní zrcadlo dosáhne průměru 39,3 metru a stane se tak největším dalekohledem pro viditelné a infračervené záření na světě. Obří projekt v hodnotě jeden a půl miliardy eur vzniká na vrcholu Cerro Armazones v nadmořské výšce 3046 metrů, asi 23 kilometrů vzdušnou čarou od observatoře Paranal. Závěr celé akce věnované Evropské jižní observatoři se zaměří na krásy jižní noční oblohy, a to pouhým okem nebo objektivem fotoaparátu.

Nezapomeňte si tedy poznačit termín 22. – 24. 2. 2024, cestu do sálu velkého planetária vám bude navíc lemovat velkoformátová výstava věnovaná Evropské jižní observatoři s krásnými záběry na jednotlivé observatoře s přenádhernými pohledy na zdejší jižní noční oblohu. Těšíme se na vás!

Kompletní program naleznete na https://www.hvezdarna.cz/novinky/evropska-jizni-observator-kralovna-astronomie/

Seznam přednášek a anotace

Evropská jižní observatoř – královna astronomie (úvod)
22. 2. od 18 hodin

Evropská jižní observatoř se v originálním anglickém názvu zkracuje jako ESO. A skutečně, jde o eso astronomie. Organizace, která nedávno oslavila 60 let od svého vzniku, stojí za řadou přelomových objevů i technologických revolucí. Ať už jde o lovce exoplanet na observatoři La Silla, vlajkovou loď optické astronomie VLT, rozsáhlý interferometr ALMA zkoumající chladný vesmír, či „největší oko upřené k nebi“, právě vznikající gigant ELT. Evropská jižní observatoř vždy posouvala a posouvá hranice možného. V přednášce uslyšíte o historii ESO a českého zapojení v něm, o technologiích, objevech a v neposlední řadě o tom, jak se do výzkumu v ESO můžete zapojit i Vy.

Součástí této přednášky bude projekce fulldome představení s názvem Evropa pod Jižním křížem/Europe to the Stars (ESO, 2018, 31 minut) a také prohlídka jižní noční oblohy.

Přednášející:
prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.
Astronomický ústav AV ČR
Ing. Anežka Srbljanović
Astronomický ústav AV ČR

Velmi velký dalekohled (VLT) – vlajková loď evropské astronomie
23. 2. od 18 hodin

Dalekohled VLT (Very Large Telescope) na observatoři ESO Paranal. Autor: ESO/A. Ghizzi Panizza
Dalekohled VLT (Very Large Telescope) na observatoři ESO Paranal.
Autor: ESO/A. Ghizzi Panizza
Dalekohled VLT na hoře Paranal je jedním z nejkrásnějších a nejvýkonnějších astronomických přístrojů na světě. Je tvořen čtyřmi osmimetrovými dalekohledy, které mohou pozorovat každý zvlášť, anebo dohromady (tzv. interferometr). Zatímco v radiové oblasti je interferometrů jako máku, v optické oblasti jich je jako šafránu, a výrazně rozšiřují vědecké využití dalekohledu. Kromě velikosti zrcadel je velkou výhodou pozemních observatoří možnost vyměňovat přístroje pracující na těchto dalekohledech. Nové přístroje využívají nové technologické objevy a reagují na nové objevy v astronomii. Na VLT v současnosti začíná pracovat třetí generace detektorů. Za téměř 25 let provozu má VLT za sebou mnoho zajímavých a někdy i přelomových pozorování z mnoha oborů astronomie. K těm nejznámějším patří pozorování drah hvězd obíhajících černou díru v centru Mléčné dráhy.

Přednášející:
RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR

ALMA – mikrovlnný vesmír očima největší observatoře světa
23. 2. od 20 hodin

Observatoř ALMA, postavená a provozovaná v široké mezinárodní spolupráci Evropské jižní observatoře ESO, americké NRAO a japonské NAOJ v chilské poušti Atacama v nadmořské výšce 5000 m, je už více než deset let vůbec největším astronomickým přístrojem na světě. ALMA pozoruje vesmír na principu radiového interferometru v dosud jen málo prozkoumané oblasti milimetrových vlnových délek. Za dobu své činnosti přinesla lidstvu řadu fenomenálních výsledků – především sehrála klíčovou roli při pořizování obrazů černých děr v galaxii M87 a v centru naší Mléčné dráhy. Nicméně tento asi nejznámější příspěvek k poznání není jediným úspěchem observatoře ALMA – těch je celá dlouhá řada a pravidelně plní stránky těch nejprestižnějších světových vědeckých časopisů.

Přednášející:

RNDr. Miroslav Bárta, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR
Mgr. Pavel Jáchym, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR

ESO ve výzkumu exoplanet
24. 2. od 14 hodin

Proxima Centauri a její exoplaneta. Autor: ESO.
Proxima Centauri a její exoplaneta.
Autor: ESO.
Ačkoli dnes známe přibližně 5500 planet mimo Sluneční soustavu (tzv. exoplanet) a objevy nových se staly rutinní záležitostí, stále o nich víme velmi málo. Již od dob prvních objevů v 90. letech 20. století bylo jasné, že naše představy o nových světech jsou velmi zkreslené. Známe planety menší než Země, planety obíhající své mateřské hvězdy s periodami několika hodin, či planety s teplotami vyšší, než některé hvězdy. Umíme již také detekovat atmosféry exoplanet a zjišťovat jejich chemické složení. Představíme vám co všechno o exoplanetách víme, jaká byla historie jejich výzkumu a jak složité je tyto objekty pozorovat. Také vám vysvětlíme principy metod výzkumu exoplanet a přístroje Evropské jižní observatoře v Chile, které sehrály a stále hrají klíčovou roli při jejich zkoumání.

Přednášející:

Mgr. Marek Skarka, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR, Stelární oddělení
Mgr. Jiří Žák
Evropská jižní observatoř, Garching

Extrémně velký dalekohled (ELT) aneb Budoucnost světové astronomie
24. 2. od 16 hodin

Na hoře Armazones vyrůstá obrovský dalekohled. S průměrem hlavního zrcadla téměř 40 m to bude největší dalekohled na světě. Obrovská sběrná plocha a velké prostorové rozlišení povedou k zpřesnění a zlepšení mnoha astronomických pozorování, ale také umožní pozorování, která byla doposud nemožná. Přednáška popíše, jak bude dalekohled ELT vypadat, jaké přístroje na něm budou pracovat, a jakým způsobem ovlivní astronomii, a to nejenom evropskou, ale i světovou… ESO ale nikdy nezahálí a již teď se konají přípravy na další velkolepý projekt, a to s názvem Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO) – největší observatoř světa pro sledování gama záření.

Přednášející:

RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR
Mgr. Dušan Mandát, Ph.D.
Fyzikální ústav AV ČR

Klenoty chilského nebe
24. 2. od 18 hodin

Od tichomořského břehu Jižní Ameriky se směrem do chilského vnitrozemí rozkládá vysokohorská poušť Atacama s unikátními podmínkami pro pozorování a fotografování nočního nebe. Ne náhodou zde proto mezivládní organizace zvaná Evropská jižní observatoř (ESO) vybudovala a dále buduje hned několik pracovišť s největšími a vědecky nejproduktivnějšími astronomickými přístroji světa. Ovšem i mimo hledáčky těchto teleskopů, jen pouhýma očima, je možné na chilské obloze spatřit to, co málokde na světě. Jaké klenoty skrývá hvězdné nebe nad observatořemi Paranal, La Silla nebo ALMA? A jak je dokáží zachytit citlivé fotoaparáty? A jak vůbec tyto obří astronomické obrazy vznikají?

Přednášející:

Mgr. Petr Horálek
Foto ambasador ESO, popularizátor astronomie, cestovatel a spisovatel

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Evropská jižní observatoř – seriál přednášek



O autorovi

Josef Forman

Mgr. Josef Forman - produkční, programový a kulturně výchovný pracovník. Hvězdárna a planetárium Brno.

Štítky: ESO


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »