Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Meteorologický týden v Brně

Meteorologický týden v Brně

Jak se vlastně předpovídá počasí? Co v Brně dýcháme? Skutečně v okolní krajině mizí voda? Jaké extrémy jsme zaznamenali v našem městě? To a mnohem více se dozvíte o meteorologickém týdnu, který pro vás připravuje Hvězdárna a planetárium Brno s brněnskou pobočkou Českého hydrometeorologického ústavu  

Je zřejmé, že klimatické změny, které v současnosti prožíváme, mají dopad na náš každodenní život. Nejde jen o lokální dostatek anebo naopak nedostatek vody. Změny počasí ve světě totiž spouští i migrační vlny. Jsem proto rád, že můžeme naše prostory nabídnout brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu k prezentaci toho nejzajímavějšího, co se kolem studia počasí děje. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Počasí nás doprovází neustále, ale ne vždy si to uvědomujeme. V posledních letech se častěji projevují extrémy počasí, ale od meteorologů se očekává, že průběh počasí budou předpovídat co nejpřesněji.  Svým způsobem je toto očekávání pochopitelné, ale není to až tak jednoduché. Cyklus našich přednášek by měl přiblížit činnosti Českého hydrometeorologického ústavu, tedy nejen meteorologů, ale i hydrologů a pracovníků čistoty ovzduší. Přijďte si poslechnout, jak probíhají meteorologická měření, jak se předpovídá počasí, ale také proč hovoříme o změně klimatu, jak je to s povodněmi, ale také jaké máme v Brně ovzduší. Těšíme se na diskusi s Vámi. Jaroslav Rožnovský, ředitel pobočky Brno Českého hydrometeorologického ústavu

Přednáškový cyklus

Od pondělí 14. března do pátku 18. března – vždy od 18.30 – zazní v přednáškovém sále Hvězdárny a planetária Brno tyto přednášky. Na každou z nich naváže mimořádná projekce představení Země v pohybu v sále digitálního planetária (jako součást vstupného). Vstupenky můžete zakoupit na www.hvezdarna.cz/program

14. března 2016 v 18.30
Gregor Mendel byl meteorologem. Jak probíhají meteorologická měření?
RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc., ředitel pobočky Brno ČHMÚ
Svět skládá poklonu G. Mendelovi za jeho genetické objevy. Ne všichni ví, že sám G. Mendel se považoval za meteorologa a jeho záznamy máme dokonce v archivu. Jak se vyvíjelo meteorologické pozorování a jaké má zásady? V čem je úskalí vlastních měření? Kde najdete nejvíce meteorologických informací?

15. března 2016 v 18.30
O předpovědi počasí
Mgr. Peter Münster, vedoucí regionálního předpovědního pracoviště pobočky Brno ČHMÚ
Předpovědět přesné chování atmosféry není možné, snažíme se co nejvíce přiblížit. Jak meteorolog pracuje s daty? A co nám vlastně říkají předpovědi počasí? Pokud chceme správně chápat odborně podané informace, musíme se podívat pod pokličky v prognózní kuchyni a pochopit, co možné je a co ne.

16. března 2016 v 18.30
Voda v naší krajině
Ing. Eva Soukalová, CSc., vedoucí odd. hydrologie pobočky Brno ČHMÚ
Česká krajina není zcela připravena na stávající i budoucí výkyvy srážkové činnosti, změny sezonního chodu povodní a stále častější projevy hydrologického sucha. Hydrologická pozorování povrchových vod a podzemních vod na některých stanicích dosahují 100 let. Představíme si povodně a sucha, které se vyskytly v posledních letech a také jejich příčiny a výskyt v podzemních i povrchových vodách.

069905.jpg

17. března 2016 v 18.30
Změna klimatu aneb o kritických 2 °C. Budeme mít povodně i sucho?
RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc., ředitel pobočky Brno ČHMÚ
Rozumíme si dobře, kdy se uvádí změny klimatu a změna klimatu? V čem je rozdílné podnebí měst? Co obsahuje poslední zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu a jak na podnebí působíme? Byla jednání v Paříži úspěšná nebo ne? Jaké jsou možné dopady změny podnebí ČR na naši krajinu a náš život?

18. března 2016 v 18.30
Brňané, víte, co dýcháte?
Mgr. Robert Skeřil, PhD., vedoucí odd. ochrany čistoty ovzduší pobočky Brno ČHMÚ
Jaká byla kvalita ovzduší v Brně v posledních letech? Popíšeme si dynamiku výskytu nejdůležitějších škodlivin a také jejich zdroje. Současně nesmíme opomenout vliv meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší a výskyt mimořádných situací. A kde vlastně jsou k nalezení informace o kvalitě ovzduší?

069908.jpg

Představení Země v pohybu

Představte si Zemi jako důmyslný stroj poháněný Sluncem. Bohužel k němu chybí návod na použití. Jak tedy vlastně pracuje? Co se uvnitř tohoto složitého soukolí, pojmenovaného planeta Země, vlastně odehrává? A proč je Země tak vhodná pro život?

Prozkoumejte s námi zemské klima – komplikovaný systém ovlivňující všechny živé organismy. Podívejte se na vzdušné proudy, oceány i síly, díky nimž je tato Země v pohybu. Zkusme odhadnout budoucnost našeho domova, jediné ve vesmíru známé obydlené planety.

Pořad Země v pohybu pochází z dílny společnosti Spitz a s úspěchem se promítá ve více než stovce digitálních planetárií celého světa. České znění namluvil Petr Štěpán. Třicetiminutová projekce bude následovat po každé z přednášek.

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


50. vesmírný týden 2019

50. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12. 2019. Měsíc bude v úplňku. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, ve středu budou v konjunkci. Ráno je vidět Merkur a Mars. 14. 12. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Na ISS byl zadokován Dragon (CRS-19) a připojit se má také Progress MS-13. Čína stihla dva starty menší rakety ze stejného kosmodromu během šesti hodin. Před 35 lety začala mise sond Vega 1 a 2, které kromě Venuše zkoumaly Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1235, VdB149,150 Dark Shark

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2019 obdržel snímek „LDN1235, VdB149,150 Dark Shark“, jehož autorem je Jan Veleba   Našimi oceány i moři se prohánějí tajemní dravci, krásní žraloci. Jej jich mnoho druhů, někteří dokonce mohou být nebezpeční i neopatrným plavcům. Ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »