Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pohádka do vánoční nálady: Maľované vločkou

Pohádka do vánoční nálady: Maľované vločkou

Sněhová vločka v bublině.
Autor: Daniela Rapavá.

Milí čtenáři. V tomto krásném vánočním čase bychom se s vámi chtěli podělit o kousek pohádkové nálady poněkud netradiční prezentací fantastické fotografické tvorby slovenské fotografky Daniely Rapavé. V článku „Maľované vločkou“ nás autorka zavede do zákulisí strhujících záběrů sněhové vločky na bublině. A jak jinak, než v pohádkovém duchu.

Spomínam si na jeden príbeh, bolo to dávno, bola zima a zo sivého neba padali poletujúce malé drobné hviezdičky.

Namaľujem ti srdce, chceš?“ zašepkala jedna. Vznášala sa nad bublinkou a tá sa len ticho zachvela a vzrušene rozvlnila. „Teda namaľujeme ho spolu, ak naozaj chceš,“ dodala. Bublinka sa začala pýriť všetkými farbami a ešte viac vlniť.  

Počul to aj vietor a tak sa ozval: „Môžem byť pri tom aj ja?“ a trochu roztopašne jej fúkol do tváre. „No, môžeš, ale jemne, nefúkaj tak silno, pozri, pozri len, čo mi robíš.

A tak vietor stíchol a v tom najjemnejšom vánku zniesol vločku k bublinke a pomohol jej sadnúť tak, že  sa vôbec neudrela, len sa trocha zaborila. Malá snehová hviezdička sa začala pomaly šmýkať po nej  dole a farebné prúžky na bublinke ťahala za sebou. Maľovala z nich veľké farebné srdce.

Óó, to je krásne,“ pomyslela si bublinka a vzdychla, „nemohla by si na chvíľku zastať, prosím, nech si  ťa zapamätám? Vieš, už ich niekoľko spadlo, skĺzli  dole, ale žiadna z nich mi nenamaľovala srdce.“ 

A tak vločka zastala a chvíľku sedela v tom veľkom srdci a bublinka ju v ňom hojdala. Vetrík sa dojato prizeral a mlčal.  

Všetko je také krátke a krehké,“ povedala bublinka. „Áno,“ súhlasila vločka. „Ale život stále prináša niečo pekné a najviac vtedy, keď to ani nečakáme,“ povedala ticho. 

Srdce po sklouznuté sněhové vločce na bublině. Autor: Daniela Rapavá.
Srdce po sklouznuté sněhové vločce na bublině.
Autor: Daniela Rapavá.
No tak ja už pôjdem,“ povedala pomaly po chvíli a možno sa aj usmiala. Nevidela som dobre, bola taká  maličká. „Veď už máš moje srdce,“ dodala a skĺzla sa dole k ostatným. V zamŕzajúcej snehovej mištičke okolo nich už začali pomaly rásť papraďovité lúče veľkých hviezd a objímať ju v studenom zovretí. 

Ach, či mi je zima,“ pomyslela si bublinka, „asi skôr zamrznem, ako prasknem“. A maľované srdce sa jej pomaly rozvlnilo, bledlo a strácalo. „Ale bolo to krásne,“ počula som ju, ako šepká slabnúcim hlasom. „Áno, bublinka, bolo, veľmi,“ ozvala som sa konečne aj ja, „neboj sa, napíšem tvoj príbeh, sľubujem ti to.

A vy ste si ho práve prečítali. Nikdy predtým ani potom som nič podobné nezažila. Napísala som ho, aby sa na ňu a jej maľované srdce nezabudlo. Bolo také skutočné. Kedysi ľudia verili, že keď uvidia padajúce hviezdy, môžu sa im plniť želania a budú šťastní, asi mysleli iné hviezdy, ale pravda je, že  keď sneží, všetci sú tak troška šťastnejší, aj bublinka bola .

O autorce

RNDr. Daniela Rapavá (*1956, Komárno, Slovensko) je světově uznávaná slovenská fotografka, zaměřující se zejména na optické jevy na bublinách a vrstvách zamrzlých kapalin. Vystudovala jadernou fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Bratislavě a poté postgraduální studium z astronomie. Pracovala na geofyzikální observatoři SAV v Hurbanově, od roku 1983 na hvězdárně v Rimavské Sobotě. Věnovala se odborným pozorováním Slunce, zatmění, meteorů a pozičním měření, ale hlavně popularizaci astronomie, přírodních věd i ekologické výchově. Je kurátorkou výtvarné výstavy Vesmír očima dětí.

Jejím koníčkem byla vždy fotografie, zejména makro, zpočátku živá příroda, později i fyzikální fotografie, zaměřená převážně na světlo a jeho projevy, zobrazení v kapkách, bublinách, barevné interference i jevy v polarizovaném světle na dvojlomných materiálech (led, plast, celofán), difrakce na pavučině, na některých běžných chemických látkách v polarizovaném světle a vždy ji fascinovaly zmrazené bubliny. Výstava těchto fotografií s názvem Tajemství světla a vody byla průběžně doplňována, pravidelně instalována v Kongresovém centru SAV v Smolenicích jako součást seminářů pro učitele fyziky i putovní po Slovensku. Výstava Kouzlení se světlem byla instalována na MFF UK V Praze.

Daniela byla mnohokrát za svou unikátní fotografickou tvorbu oceněna v tuzemsku i v zahraničí. Publikovala na prestižních stránkách (Optics Picture of the Day, Earth Science Picture of the Day, Spaceweather, 1xcom), odkud její snímky přebírají další servery a vydavatelé. Její snímky tak zdobí mimo mnohá další periodika i časopis National Geographic. Kromě fyzikální fotografie se věnuje také volné tvorbě (imprese, kreativní foto a psaní) i společným výstavám se žáky. Její fotografie naleznete na danielaphoto.webnode.sk/.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Daniela Rapavá - Fotogalerie a osobní stránka



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Pohádka, Vánoce


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »