Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Tajemná neutrina ve vesmíru
Jan Kříž Vytisknout článek

Přednáška: Tajemná neutrina ve vesmíru

Neutrina se ve vesmíru uvolňují při výbuších supernov – zhroucených hmotných hvězd. Autor: NASA
Neutrina se ve vesmíru uvolňují při výbuších supernov – zhroucených hmotných hvězd.
Autor: NASA
V pátek 27. ledna se od 19 hodin se na pardubické hvězdárně uskuteční přednáška mimořádného hosta, známého ostravského fyzika a popularizátora věd RNDr. Vojtěcha Ullmanna. Se svou přednáškou "Tajemná neutrina ve vesmíru" osvětlí před několika měsíci vyvolanou bouřlivou diskuzi o částicích rychlejších než světlo. Na přednášku zve Astronomická společnost Pardubice do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ulici Gorkého 2658.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

"Neutrina jsou jedna z nejméně poznaných, ale i zároveň nejzajímavějších částic ve vesmíru," uvádí Ullmann téma svého povídání. "Ačkoliv jsou jejich rozměry nicotné až tak, že jsou schopny bez problému prolétnout hmotou jako jakýsi ‚vesmírní duchové‘, poslední dobou objevujeme jejich význam a nepostradatelnost ve vesmíru. Jak ale mohou tak malé částice ovlivnit něco tak obrovského, čím je kosmický prostor? Mohou také mít nějaké praktické využití i pro lidstvo?" Na všechny tyto otázky a spoustu dalších se přednášející chystá odpovědět.

RNDr. Vojtěch Ullmann (* 1949, Konice) je český fyzik a popularizátor věd. Po skončení Základní devítileté školy v Konici a maturitě na Gymnáziu Jana Opletala v Litovli studoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy University v Praze. Od roku 1973 působí jako fyzik na Klinice nukleární medicíny FNsP v Ostravě, kde je vedoucím Fyzikálně-technického úseku. Zabývá se jadernou fyzikou a fyzikou ionizujícího záření, fyzikálně-matematickými aspekty radioisotopové scintigrafie, dále pak obecnou teorií relativity, relativistickou astrofyzikou a kosmologií. O nových objevech v těchto veřejnosti poměrně komplikovaných vědních oblastech poutavě přednáší jako vděčný popularizátor.


Astronomická společnost Pardubice,
Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice


Web: www.astropardubice.cz
Adresa: Gorkého 2658, 53002 Pardubice
Kontaktní osoba (1): Jan Kříž, prednasky@astropardubice.cz, 731 833 655 (ASP)
Kontaktní osoba (2): Petr Komárek, info@astropardubice.cz, 603 165 366 (hvězdárna)




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »