Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Prezident Václav Klaus na návštěvě ESO Paranal
Jiří Srba Vytisknout článek

Prezident Václav Klaus na návštěvě ESO Paranal

Václav Klaus na Paranalu
Václav Klaus na Paranalu
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (012/2011): Dne 6. dubna 2011 přivítala observatoř ESO Paranal vzácnou návštěvu - prezidenta České republiky Václava Klause a jeho choť Livii Klausovou. Prezidentský pár si nenechal ujít ani příležitost k prohlídce Cerro Armazones, místa vybraného pro stavbu budoucího obřího dalekohledu E-ELT.

Prezident si na Cerro Paranal se zájmem prohlédl technické zázemí observatoře a před začátkem nočních pozorování se zúčastnil otevření dómu (kopule) jednoho z osmimetrových hlavních dalekohledů VLT, který patří k technologicky nejvyspělejším pozemním dalekohledům světa.
 
"Jsem velmi potěšen, že mohu na observatoři ESO Paranal přivítat prezidenta Václava Klause a představit mu jedno z předních světových astronomických zařízení, které ESO navrhla, postavila a provozuje pro evropskou astronomii," řekl generální ředitel ESO Tim de Zeeuw.
 
Na to prezident Klaus odpověděl: "Jsem ohromen touto úžasnou technologií, kterou ESO provozuje zde, v srdci pouště. Čeští astronomové již dnes toto vybavení úspěšně využívají a spolu s nimi se těšíme, že český průmysl a celá vědecká komunita bude moci přispět také k přípravě projektu E-ELT.

Z plošiny, na které je umístěn komplex dalekohledů VLT, mohl prezident obdivovat výhledy na  úžasná zákoutí chilské pouště Atacama, která obklopuje Paranal včetně Cerro Armazones, jež bylo zvoleno jako místo pro budoucí obří teleskop E-ELT (viz eso1018). V současnosti ESO čeká, až její nejvyšší řídící orgány koncem roku 2011 schválí tento ambiciózní projekt a umožní stavbu dalekohledu v ceně 1 miliardy Euro. Zahájení stavby je očekáváno v roce 2012 a první pozorování by se měla uskutečnit počátkem příštího desetiletí.  
 

Václav Klaus na Paranalu
Václav Klaus na Paranalu
Prezidenta Klause pří návštěvě Paranalu doprovázeli také ministr zahraničí České republiky Karel Schwarzenberg, velvyslanec ČR v Chile Zdeněk Kubánek a  zástupci vlády i průmyslu. Delegaci na Paranalu přivítali generální ředitel ESO Tim de Zeeuw, zástupce ESO v Chile Massimo Tarenghi, výkonný ředitel Andreas Kaufer, a také Jan Palouš, zástupce ČR v ESO Council, řídícím orgánu ESO.  

Po zahájení činnosti dalekohledu měl prezident Klaus možnost obdivovat z plošiny VLT nezapomenutelný západ Slunce nad Tichým oceánem. Poté navštívil kontrolní místnost, odkud jsou řízeny všechny čtyři hlavní teleskopy VLT a interferometr VLTI. Zde se také zúčastnil zahájení pozorování na jednom z dalekohledů.

 

Zdroj

 

Poznámky

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Massimo Tarenghi; ESO Representative in Chile; Santiago, Chile;Tel: +56 2 463 3143;Email:

mtarengh@eso.org

Gonzalo Argandoña; ESO education and Public Outreach Department; Santiago, Chile; Tel: +56 2 463 3258; Cell: +56 9 9 829 4202; Email: gargando@eso.org

Douglas Pierce-Price; Public Information Officer; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6759; Email: dpiercep@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »