Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Průvodce noční oblohou

Průvodce noční oblohou

Průvodce noční oblohou

Česká astronomická společnost pro vás připravila nový Průvodce noční oblohou. Jeho autorem je Aleš Majer z pobočky Klub astronomů Liberecka. Máte doma hvězdářský dalekohled, právě jste si nějaký zakoupili nebo tak hodláte učinit? Chcete pomocí svého přístroje proniknout do hlubin vesmíru a tajů astronomie? Tak právě Vám je určena tato publikace, která snad napoví, jak z takového přístroje dostat maximum.

Příručka je ke stažení v PDF v sekci Rady našeho portálu.

V úvodu se příručka zaměřuje na pozorovací techniku. Seznámí nás s druhy dalekohledů a okuláry. První část je pak věnována také našemu nejbližšímu sousedovi. Měsíc je zajímavý pouhým okem i dalekohledem.

Kresby planet Autor: Paul Abele
Kresby planet
Autor: Paul Abele
Jednoduchou a na vybavení nenáročnou disciplínou je pozorování Slunce, nebo přeletů těles přes Slunce (např. ISS). Proto se Průvodce v další části věnuje nutnému vybavení pro bezpečné pozorování naší hvězdy a také tomu, co na ní můžeme spatřit. Na stránce o Slunci najdeme také přehled planet a toho, co na nich a v jejich okolí můžeme spatřit malým dalekohledem.

Další strana je věnována hvězdnému vesmíru. Tedy dvojhvězdám, mladým i starým hvězdokupám. Pokračování nám přiblíží mlhoviny, tedy místa zrodu hvězd. Ty emisní mají své zástupce viditelné pouhým okem na zimní i letní obloze. Lidé ale zjistili, že některé mlhoviny připomínají kotoučky planet a jde o místa zániku hvězd. A nakonec nás přivádí Průvodce k poznávání mlhovin, u nichž byla teprve před sto lety poznána jejich skutečná povaha. A sice, že jsou složeny z miliard hvězd jako naše Galaxie, Mléčná dráha.

V Průvodci nechybí ani doporučení pro pozorování planetek a komet. Ještě menší částice se sráží se zemskou atmosférou a vytváří na obloze prchavé jevy, meteory. Najdeme zde tedy informace o nejzajímavějších meteorických rojích.

Velmi zajímavou součástí Průvodce jsou mapy noční oblohy pro jednotlivá roční období. Pod nimi je také seznam nejzajímavějších deep-sky objektů (tedy právě těch mlhovin, hvězdokup a galaxií).

Mapky oblohy pro jaro a léto z Průvodce noční oblohou Autor: Aleš Majer
Mapky oblohy pro jaro a léto z Průvodce noční oblohou
Autor: Aleš Majer

Závěrem nechybí užitečné informace o České astronomické společnosti, hvězdárnách a planetáriích. A poslední strana obsahuje to úplně nejzákladnější − hledání Polárky a detaily povrchu Měsíce.

Dokument je k dispozici ve verzi vhodné pro tisk, kde byl upraven kontrast, a ve verzi k prohlížení na obrazovce.

 




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Příručka, Průvodce noční oblohou


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »