Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Průvodce noční oblohou

Průvodce noční oblohou

Průvodce noční oblohou

Česká astronomická společnost pro vás připravila nový Průvodce noční oblohou. Jeho autorem je Aleš Majer z pobočky Klub astronomů Liberecka. Máte doma hvězdářský dalekohled, právě jste si nějaký zakoupili nebo tak hodláte učinit? Chcete pomocí svého přístroje proniknout do hlubin vesmíru a tajů astronomie? Tak právě Vám je určena tato publikace, která snad napoví, jak z takového přístroje dostat maximum.

Příručka je ke stažení v PDF v sekci Rady našeho portálu.

V úvodu se příručka zaměřuje na pozorovací techniku. Seznámí nás s druhy dalekohledů a okuláry. První část je pak věnována také našemu nejbližšímu sousedovi. Měsíc je zajímavý pouhým okem i dalekohledem.

Kresby planet Autor: Paul Abele
Kresby planet
Autor: Paul Abele
Jednoduchou a na vybavení nenáročnou disciplínou je pozorování Slunce, nebo přeletů těles přes Slunce (např. ISS). Proto se Průvodce v další části věnuje nutnému vybavení pro bezpečné pozorování naší hvězdy a také tomu, co na ní můžeme spatřit. Na stránce o Slunci najdeme také přehled planet a toho, co na nich a v jejich okolí můžeme spatřit malým dalekohledem.

Další strana je věnována hvězdnému vesmíru. Tedy dvojhvězdám, mladým i starým hvězdokupám. Pokračování nám přiblíží mlhoviny, tedy místa zrodu hvězd. Ty emisní mají své zástupce viditelné pouhým okem na zimní i letní obloze. Lidé ale zjistili, že některé mlhoviny připomínají kotoučky planet a jde o místa zániku hvězd. A nakonec nás přivádí Průvodce k poznávání mlhovin, u nichž byla teprve před sto lety poznána jejich skutečná povaha. A sice, že jsou složeny z miliard hvězd jako naše Galaxie, Mléčná dráha.

V Průvodci nechybí ani doporučení pro pozorování planetek a komet. Ještě menší částice se sráží se zemskou atmosférou a vytváří na obloze prchavé jevy, meteory. Najdeme zde tedy informace o nejzajímavějších meteorických rojích.

Velmi zajímavou součástí Průvodce jsou mapy noční oblohy pro jednotlivá roční období. Pod nimi je také seznam nejzajímavějších deep-sky objektů (tedy právě těch mlhovin, hvězdokup a galaxií).

Mapky oblohy pro jaro a léto z Průvodce noční oblohou Autor: Aleš Majer
Mapky oblohy pro jaro a léto z Průvodce noční oblohou
Autor: Aleš Majer

Závěrem nechybí užitečné informace o České astronomické společnosti, hvězdárnách a planetáriích. A poslední strana obsahuje to úplně nejzákladnější − hledání Polárky a detaily povrchu Měsíce.

Dokument je k dispozici ve verzi vhodné pro tisk, kde byl upraven kontrast, a ve verzi k prohlížení na obrazovce.

 




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Příručka, Průvodce noční oblohou


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »