Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První pozorování přístrojem SEPIA
Jiří Srba Vytisknout článek

První pozorování přístrojem SEPIA

Instalace nov0ho přistrojw SEPIA pro radioteleskop APEX
Autor: ESO/Sascha Krause

Nový přístroj, který byl nedávno připojen ke dvanáctimetrové anténě radioteleskopu APEX (Atacama Pathfinder Experiment) pracujícího ve výšce 5000 metrů nad mořem v Chilských Andách, otevírá okno do naprosto neprozkoumaného vesmíru. Detektor SEPIA bude zkoumat slabé signály vysílané vodou a dalšími molekulami v naší Galaxii, okolních galaxiích i v mladém vesmíru.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře 43/2015

Radioteleskop APEX dostal nový detektor pro hledání vody ve vesmíru

Nový přístroj SEPIA (Swedish–ESO PI receiver for APEX [1]), který byl nedávno připojen k anténě radioteleskopu APEX, je citlivý na vlnové délky elektromagnetického záření v rozmezí 1,4 až 1,8 mimiletru [2]. Mimořádné pozorovací podmínky a extrémně suchý vzduch na planině Chajnantor v severním Chile umožňují zařízení SEPIA detekovat slabé signály z vesmíru na těchto vlnových délkách, které jsou na většině míst planety pohlcovány vodní parou přítomnou v atmosféře Země.      

Uvedený rozsah vlnových délek je pro astronomy velmi zajímavý, protože v tomto rozmezí lze nalézt signály vysílané vodou ve vesmíru. Přítomnost vody je indikátorem mnoha astrofyzikálních procesů od formování hvězd až po velmi významnou roli při vzniku života. Vědci očekávají, že zkoumání vody ve vesmíru – v nitru molekulárních oblaků, v oblastech s probíhajícím vznikem hvězd, nebo také na povrchu komet ve Sluneční soustavě – poskytne klíčové poznatky osvětlující úlohu vody v historii Galaxie i Sluneční soustavy. Díky své citlivosti je přístroj SEPIA schopen kromě vody detekovat také oxid uhelnatý a ionizovaný uhlík v počátečních fázích vývoje vesmíru.     

Nový přijímač SEPIA byl použit k testovacím pozorováním s anténou APEX v průběhu roku 2015. Identické přijímače budou následně instalovány také na antény komplexu ALMA. Na základě prvních výsledků získaných s použitím nového detektoru se zdá, že zařízení pracuje dle očekávání a po ověřovací fázi bude SEPIA k dispozici širší vědecké obci. Astronomové tak nyní mohou žádat o pozorovací čas i s využitím tohoto přístroje.  

První měření provedená systémem SEPIA/APEX ukázala, že jsme skutečně otevřeli zcela nové okno do vesmíru, díky kterému můžeme také sledovat vodu v mezihvězdném prostoru – SEPIA dává astronomům příležitost pátrat po objektech, které budou následně zkoumat s větším prostorovým rozlišením, až bude stejný detektor využíván v systému ALMA,“ říká John Conway, ředitel Onsala Space Observatory (Chalmers University of Technology, Švédsko).

Tak jako je tmavá obloha důležitá ke spatření slabých objektů ve viditelném světle, je velmi suchá atmosféra nezbytná k odhalení signálů vody ve vesmíru na delších vlnách. Suchý vzduch však není jedinou podmínku, detektory je pro správnou funkci potřeba chladit na velmi nízkou teplotu -239°C, což je jen 4° nad absolutní nulou. Teprve nedávné technologické pokroky umožnily konstrukci a praktickou realizaci takového zařízení.

APEX je realizován ve spolupráci Max Planck Institute for Radio Astronomy (MPIfR), Onsala Space Observatory (OSO) a ESO, jedná se o největší jednoanténový teleskop pro submilimetrovou oblast na jižní polokouli, který je postaven na základě prototypu antény zkonstruované pro projekt ALMA.

Poznámky

[1] Přístroj SEPIA 'Swedish ESO PI receiver for APEX' postavila Skupina pro vývoj pokročilých detektorů (Group for Advanced Receiver Development, GARD) pracující při Onsala Space Observatory (Chalmers University of Technology, Švédsko). Vývoj zařízení podpořila ESO. Zařízení SEPIA poskytuje prostor pro trojici detektorů, z nichž je v současnosti instalován jeden. Detektorová kazeta byla vyvinuta a testována pro radioteleskop ALMA (ALMA Band 5) v rámci Rámcového programu FP6 (ALMA Enhancement) podpořeného Evropskou komisí. ESO dodala zdroj pro oscilátor, elektroniku pro udržování teploty vyvinula NRAO (ann15059).

'Sepia' je rovněž známa jako barevný odstín s blízkým vztahem k vodě. Červenohnědá barva je typická pro pigmenty získávané po staletí ze sépie obecné (která se hojně vyskytuje ve vodách Švédska i Chile). Tónování 'sepia' je také známo jako fotografická technika prodlužující životnost klasických fotografických zvětšenin. 

[2] Frekvence v rozsahu 158 až 211 Ghz.

Další informace

APEX je realizován ve spolupráci Max Planck Institute for Radio Astronomy (MPIfR), Onsala Space Observatory (OSO) a ESO. Provoz teleskopu APEX na planině Chajnantor zajišťuje ESO.

ALMA je partnerským projektem ESO (reprezentující členské státy), NSF (USA) a NINS (Japonsko), společně s NRC (Kanada), NSC a ASIAA (Tchaj-wan), a KASI (Jižní Korea), ve spolupráci s Chilskou republikou. Mezinárodní astronomická observatoř ALMA provozují ESO, AUI/NRAO a NAOJ. 

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: Email: votruba@physics.muni.cz

Carlos De Breuck; ESO APEX Programme Scientist; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6613; Email: cdebreuc@eso.org

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva na ESO.org



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: SEPIA, APEX, Alma


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »