První segmenty primárního zrcadla dalekohledu ELT úspěšně odlity
Autor: SCHOTT/ESO
Německá firma SCHOTT ve své továrně ve městě Mainz úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla pro dalekohled ELT. Hlavní zrcadlo dalekohledu ELT bude mít průměr 39 m a bude ho tvořit celkem 798 šestiúhelníkových segmentů. Po dokončení v roce 2024 by se dalekohled ELT měl stát největším optickým teleskopem na světě.
Primární zrcadlo připravovaného dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) bude s průměrem 39 m zdaleka největším, jaké bylo kdy osazeno v jakémkoliv dalekohledu pro viditelnou nebo infračervenou oblast. Takto velké zrcadlo je však příliš velké na to, aby bylo možné ho vyrobit z jednoho kusu skla. Proto bude sestaveno ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce 5 cm. Jednotlivé díly budou uloženy tak, aby mohly pracovat společně jako jedna optická plocha, která posbírá dvacetmilionkrát více světla než lidské oko.
Marc Cayrel, vedoucí pro optomechaniku dalekohledu ELT pracující pro ESO, byl odlévání osobně přítomen. „Když jsem viděl odlévání prvních segmentů na vlastní oči, měl jsem dobrý pocit. Je to významný milník ve stavbě dalekohledu ELT.“
Stejně jako odlitek sekundárního zrcadla (eso1715) i segmenty primárního jsou vyrobeny z nízkoexpanzního sklokeramického materiálu Zerodur © [1] firmy SCHOTT. ESO této německé firmě přidělila kontrakty na výrobu syrových odlitků pro všechna velká zrcadla optického systému dalekohledu ELT (označovaná v pořadí od primárního jako M1, M2, M3 a M4) (eso1704).
Odlévání prvních segmentů je velmi důležité, protože inženýrům firmy SCHOTT umožňuje ověřit a optimalizovat výrobní proces i s ním spojené nástroje a postupy. Přestože se jedná o velmi důležitý krok, cesta je ještě velmi dlouhá – celkem je totiž potřeba vyrobit více než 900 segmentů (798 pro samotné primární zrcadlo a dalších 133 záložních). Po optimalizaci procesu výroby však bude možné segmenty odlévat rychlostí jeden kus za den.
Po samotném odlití projdou segmenty procesem pomalého chladnutí a řadou tepelných úprav. Následně budou zrcadla vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Broušení a pokovení zajistí francouzská společnost Safran Reosc, která bude rovněž provádět jejich testování (eso1717).
Poznámky
[1] Materiál Zerodur® byl vyvinut pro výrobu velkých astronomických zrcadel na sklonku 60. let 20. století. Má minimální teplotní roztažnost i při vysokých výkyvech teploty, je vysoce chemicky stabilní a je možné ho s vysokou přesností leštit. Odrazná vrstva z hliníku nebo stříbra bude na mimořádně hladký povrch segmentů napařena teprve krátce před uvedením dalekohledu do provozu a následně pravidelně obnovována. Řada známých dalekohledů využívá zrcadla z materiálu Zerodur® po celá desetiletí, včetně dalekohledů ESO/VLT (Very Large Telescope) v Chile.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.
Odkazy
- Informace o dalekohledu ELT
- Informace o firmě SCHOTT
- Informace o firmě Safran Reosc
- Poslední tiskové zprávy o ELT
- ELT FAQ webová stránka
- Snímky a videa ELT
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1801
O autorovi
Jiří Srba
Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.
